Vtipy o škole - 1491 zajímavých

Kluk nezne objima svou divku a septa ji do ouska:
"Milacku, rekni alespon 2 slova ktera nas navzdy spoji."
"Jsem tehotna."

Do firmy přijde instalatér opravit záchod. Vejde do kanceláře a ptá se sekretářky: "Kde je ten hajzl?" Sekretářka nesměle odpovídá: " Pan ředitel je právě na obědě." "Ale, vy jste me špatně pochopila, já myslím ty dvě nuly!" "Tak náměstkové jsou na poradě." "Ale pani zlatá, já se Vás ptám na to, kde se dělá hovno!" "Tak příprava výroby je o poschodí níže."

Manželka volá do práce. Manžel zvedne telefon a povídá jí:
"Zlato, promiň, ale mám tu strašný frmol, nemůžu si teď povídat."
"Ale já pro tebe mám jednu dobrou a jednu špatnou zprávu!"
"Dobře, zlato. Můžu ti věnovat jen chvilku, takže jen tu dobrou, jo?"
"No, tak ta dobrá je, že airbag funguje."

„Ty mě asi nebudeš mít moc v lásce, viď?” povídá pankáčovi nová učitelka.
„Proč myslíte?” diví se pankáč.
„Dneska se vidíme poprvé a už ti ze mě vstávají vlasy na hlavě...”

Na medicíně se profesor táže mírně prostoduchého studenta: „Co byste udělal jako první, kdybyste měl ošetřit muže, který zrovna, jak se říká, prošel skleněnou výplní, a silně by krvácel z tepny?”
Mladík navrhne: „Já bych ho pořádně vystrašil!”
„Co prosím, vystrašil? Ale proč?!”
„No, aby mu ztuhla krev v žilách a netekla!”

„Prosím tě, od čeho se včera Pavel tak pořezal?” vyzvídá na Emilovi spolužačka poté, co se jeho kamarád ošklivě zranil.
„Dal mi pěstí,” vysvětluje Emil.
„A takhle se pořezal?”
„Přesně. Bylo to v zrcadlovém bludišti a on se trefil vedle...”

Člověk se dusí tehdy, když si bacil prdne.

Adam se nespokojeně brouzdá rajskou zahradou a jednoho dne zavolá na Boha: "Pane, mám problém". "Jaký problém máš, Adame?", ptá se Bůh z nebes. "Pane, vím že jsi mne stvořil a že jsi stvořil pro mne tuto nádhernou zahradu se všemi těmi krásnými zvířaty tady, ale já nejsem šťastný". "A proč ne, Adame?", ptá se Bůh. "Cítím se osamělý", říká smutně Adam. "Adame, na to mám výborné řešení", říká Bůh. "Já pro tebe stvořím ženu." "Co je to žena?" ptá se Adam. "Ta žena bude nejinteligentnější, nejcitlivější, nejstarostlivější a nejkrásnější stvoření, jaké jsem kdy udělal. Bude tak inteligentní, že bude sama vědět co chceš ještě dříve, než si to sám uvědomíš. Bude tak citlivá a starostlivá, že vycítí každou tvoji náladu a bude vědět, jak tě učinit šťastným. Její krása bude nadpozemská. Splní každou tvoji touhu a potřebu. Bude Ti výborným druhem", říká Bůh. "To zní skvěle!", říká Adam. "Ale bude tě to něco stát, Adame", říká Bůh. "A co mě ta žena bude stát, pane?", ptá se Adam. "Bude tě stát tvou pravou ruku, pravou nohu, pravé oko, pravé ucho a pravé varle", sdělí Bůh. Adam o tom dlouho přemýšlí a pak se zeptá: "Ehm.. a co bych tak mohl dostat za jedno žebro?" (a zbytek je už známá historie).

Dává pozor, jestli dávám pozor, a když si myslí, že nedávám pozor, tak nedává pozor.

Když pustíme morče k želvě, ušetříme za domeček pro mláďata.