Vtipné básničky - 93 zajímavých

Nevěděla holčička,
že probíjí lampička,
teď už to možná chápe,
když na hřbitově chrápe.

Vrazil do mě jeden chlápek
a byl na mě hubatej,
tak jsem po něm máchnul kosou,
ještě, že jsem zubatej

To byl zase zážitek
oteklý sem celý,
skučím jako dobytek
přepadly mě včely.

Včera byla smaženice,
samé divné hřiby
dneska jdeme do márnice
za těmi co chybí.

Chystal se už mnoho dní
než je setnul sekerou,
dneska ho už příbuzní
ani trochu neserou.

Goliáš

Co to David s prakem páše,
vždyť nám zabil Goliáše.
Trefil oko na to tata,
i když mířil na varlata.

Jako dítě zavíral jsem před ženami dveře.
Studem. Aniž bych co věděl o nevěře.

Pak, co chlapec, s nemorální silou
pozoroval jsem je dveřmi. Škvírou.

Pár let nato byl jsem statným mužem,
a zavíral jsem dveře zevnitř. U žen.

A když stal se ze mne starší pán,
čekával jsem na ně marně, s dveřmi dokořán.

Teď mám dveře na petlici. Věřím svému nosu!
Ta jistá, šmejdí po ulici a v ruce drží kosu.

Holčička a lampička

Nevěděla holčička,
že probíjí lampička.
Malinkatou ručičku
vztáhla na tu věcičku.
Ozvala se pecička,
přeskočila jiskřička,
hoří malá holčička.
Zelená se travička,
pod ní bílá kostřička,
a tím končí básnička.

Mraveneček

Viděli blít mravenečka,
ví to celá obora.
Včera zase byla bečka,
máme z něho notora.

Autoškola

Víte proč mě srdce bolí?
Vykopli mě z autoškoly.
Víte proč? A já to beru...
Házím šavle v trenažéru.

Jedovatý roztok
míchala jsem nedbale
polil jsem si rozkrok,
poškozen jsem trvale.

Tajemství zpovědnice

Přišla dívka ke zpovědi, zpovídat se z hříchu,
byla celá rozechvěná a šeptala potichu.

Zpovídám se důstojnosti ze svých hříchů před Bohem
že jsem doma kradla cukr a jedla ho za rohem.

Dál že jsem pomlouvala kamarádku bez studu,
přísahám vám důstojnosti, už to dělat nebudu...

Dobře, dobře dcero milá, nemáš hříchu ještě víc?
Jo, ty se vám důstojnosti tady trochu stydím říct.

Jen se nestyď dcero milá a Pán Bůh ti odpustí,
jinak tě tvůj strážný anděl nadosmrti opustí.

Tak jsem jednou důstojnosti na zahrádce seděla
naší Mařku o rok starší okénkem jsem viděla.

Vysvlečená do košile, abych vám nic nelhala,
dvěma prsty důstojnosti do kundy si chmatala.

Zmocnil se mě divný pocit, zachvěl se mnou každý nerv,
neměla jsem chvilku klidu, hlodal mě podivný červ.

Vlezla sem si do záchodku a kalhotky sundala
a dva prsty důstojnosti, též jsem si tam nandala.

Uchcávala jsem si při tom jak to malé štěně,
teď to dělám důstojnosti asi pětkráte denně.

Jednou zase důstojnosti nebyla jsem ve škole,
neboť jsem musela nést ženám oběd na pole.

Sousedka co bydlí vedle, ležela tam na mezi,
Vojta Kočí seděl na ní a tahal ji za kozy.

Běžela jsem rychle domů, neb chuť byla veliká,
přes plot jsem si zavolala sousedovic Pepíka.

Vzala jsem ho do stodoly, dala nohy nahoru,
a tam jsem mu ukázala tu chlupatou potvoru.

Pepík koukal jako blázen, jako socha zůstal stát,
já vím, ze si chudák myslel, ze chci na něj klidně chcát.

Nic se neboj můj Pepíčku, pojď si lehnout ke mně,
podívej se co mám tuhle, jak to hoří ve mně.

A pak si tam ke mě lehl, vzal mě kolem pasu,
a tak jsem mu bleskurychle sáhla po ocasu.

Do kundy jsem si ho dala, přirazila se už sama,
až jsem se vám důstojnosti trošilinku připochcala.

Tak tohle jsou důstojnosti všechny hříchy moje,
málem bych zapomněla, znám je i ve stoje.

Za ty tvoje hříchy dcero, musí se tě svatí hnusit,
já to s tebou po zpovědi, taky musím zkusit.

Chodí dívka ke zpovědi pětkrát šestkrát týdně,
říká svému Pepíčkovi, že zpovídá tak bídně.

Pan farář měl velké břicho, tu velikou vadu,
proto dívku vyzpovídá zásadně ze zadu.

A nakonec jednu radu, jezte, pijte střídmě,
a nemusíte ke zpovědi jenom jednou týdně.

černo, černo, černoši,
Černí jsou až po uši.

Uloví si bizona,
Lovecká je sezóna.

Raketomet připravit,
Náš lovec je dneska fit.

Když se vrátí z lovu
Tak si pustí Novu.

K večeři na vařiči
Mají maso králičí.

Vyčistit zuby, umýt, spát
Pěkné sny jim necháme zdát

Sedí dědek někdy v září
pořád čumí na nádraží,
chluchý je jak poleno,
sejmul ho vlak na brno.

Leze brouček po zemi,
nese kousek dřívka,
šlápl na něj turista,
vylezly mu střívka.

Našel jsem já v parku
jednoho dne marku.
Ležela tam mnoho dní,
byla totiž východní.

Krteček

Malinký krteček,
z hlíny měl domeček.
šláp mu na něj chlapeček,
z domečku je hrobeček.

škola je krasna škola je boží jen kdyš pada nobo horí

Jel jeden ford, v něm jel lord, vedle něho lordka, stará jak ta fordka!

Neuvěřitelné


Měsíc svítí jako saze na jelito s tvarohem,
bleskurychle pomaloučku vyjel rychlík za rohem.
Uvnitř lidé v sedě stáli a mlčky se bavili,
o tom jak střelený zajíc pěkně krasobrusli v obilí.
Mladý černovlásý blonďák pleš si česal hřebenem,
na lavičce bledě modře na červeno natřené.
A zatím kdesi na jabloni, jakje vidět z doslechu,
Jarní švestky jako loni zrály místo ořechů.....