Vtipy o zločinu - 246 zajímavých

„Paní obžalovaná, vy tvrdíte, že vás tento invalida napadl?”
„Když mě napadl, tak ještě invalidou nebyl.”

„Tak vy nám tedy tvrdíte, obžalovaný, že jste na žalobce hodil pouze rajčata. Potom mi tedy vysvětlete, jak přišel k té velikánské bouli?”
„Ona byla ta rajčata v konzervě.”

Přijde mladík do trafiky: „Paní, máte tady ochranu?”
„Nemám, chlapče.”
„Tak ruce vzhůru a peníze na pult!”

Odcizené zboží vsunula za ňadra, avšak neuspěla, protože vedoucí sledoval její poprsí již od chvíle, kdy vstoupila do prodejny.

Jednou přišli za soudcem, aby také přispěl 100 Kč na pohřeb místního právníka. Soudce vytáhl tisícovku a povídá: „Tu máte, pohřběte jich deset!”

Soudní proces: „Jste obžalován, že jste poškozeného dvakrát uhodil pěstí do hlavy. Chcete něco dodat?”
„Ne, myslím, že mu to stačí...”

Rozhovor s profesionálem: „Co je na práci detektiva nejzajímavější?”
„Vyslýchat hluchoněmého.”

„Být tlustá jako vy má jednu výhodu,” podotknul strážník.
„A jakou, prosím vás?” zeptala se ho otylá svědkyně.
„Vás by nikdo neunesl!”

„Přiznávám se,” pravil u soudu obžalovaný, „nic jsem neudělal.”

Proč jsou mafiáni v bance?
Vyřizují si účty.

Proč dal strážník pokutu chlapečkovi, který si na pískovišti stavěl hrad?
Protože neměl stavební povolení.

Soudce k obžalovanému: „Chcete uvést nějaké polehčující okolnosti?”
„Ano, chtěl bych říct, že už jsem byl třikrát trestaný a vůbec to nepomohlo!”

Americko-mexická hranice. Přijíždí chlapík na kole, na zádech naditý ruksak. Celník se ptá: „Copak máte v tom batohu?”
Chlapík na to s klidem: „Písek.”
Celník vezme batoh, otočí ho vzhůru nohama a vysype se jenom hromada písku. Celník nechápavě zírá, ale naháže písek zpátky do batohu, popřeje chlapíkovi šťastnou cestu a nechá ho jet. Druhý den zase přijede chlapík na kole, zase musí vysypat batoh, zase jenom písek. Třetí den znovu, a tak to jde rok. A pak najednou nic. Až po dvou letech se celník s tím chlapíkem náhodou potkají v baru.
Jak tak spolu sedí, klábosí a pijou, celník povídá: „Poslyš, já vím, žes tenkrát něco pašoval. Já už tam nedělám, mně už je to jedno, ale jen tak mezi námi, co to prosím tě bylo?”
Chlapík si dá doušek a opáčí: „Kola.”

Pracovní úraz městského strážníka: „Uklouzl po mrtvole.”

„Obžalovaný, jak jste mohl svou ženu, matku dvou dětí, tak bezohledně zadusit polštářem?”
„Jak bezohledně? Nechtěl jsem vzbudit děti.”

V tmavé ulici ve stínu velkoměsta došlo k přepadení, jehož hlavní aktér byl neobyčejný slušňák a příjemným hlasem pravil k oběti: „Byl by džentlmen tak laskav a ráčil by poskytnout menší finanční výpomoc hladovému bližnímu bez práce, který nemá vůbec nic mimo pistole, co drží v ruce?”

Vysvětluje poručík nováčkům, jak nejlépe zastřelit zločince: „No, nejlepší je střelit ho deset centimetrů pod levé prso.”
A jeden z nováčků na to: „Tak to bych svoji starou střelil přesně do kolena.”

Když mě vlákal do parku, tušila jsem, že o něco přijdu, ale že to bude kabelka, to mě nenapadlo.

Otec zajde za advokátem a slíbí mu sto tisíc, když to pro syna uhraje na dva roky. Když mu peníze předává, ptá se: „A není to málo?”
„Skoro je, bylo to hrozně těžké - oni ho totiž chtěli osvobodit!”

Významný mladý právník byl zrovna na cestě k soudu, kde se měl projednávat jeden velmi zapeklitý případ, když tu se najednou zničehonic ocitl před nebeskou branou. Svatý Petr ho uváděl dovnitř a právník protestoval proti své předčasné, náhlé smrti: „Jsem příliš mladý, než abych zemřel. Vždyť je mi teprve 35!”
Svatý Petr souhlasil, že 35 je přeci jen docela málo na vstup do nebeského království, a přislíbil, že se na jeho případ podívá. Vrátil se za hodinu a oznamuje právníkovi: „Synu, obávám se, že chyba je někde u vás. Ověřili jsme váš věk na základě hodin fakturovaných vámi vašim klientům, a zjistili jsme, že je vám nejméně 108 let!”

Při výslechu: „Jestli nebudeš mluvit, tak ti vyřízneme jazyk!”
„To nevadí, já jsem břichomluvec.”

Pán se hájí u soudu: „Je pravda, že jsem manželku slovně urážel, ale není pravda, že jsem ji přitom napadl fyzicky - nebylo to možné, byl jsem schovaný pod postelí!”

Soudce vejde do sálu, bouchne kladívkem a říká: „Než začne přelíčení, musím vám oznámit jednu věc. Obhájce mi zaplatil 300 tisíc, abych rozhodl v jeho prospěch. Žalující strana mi zaplatila 200 tisíc, abych rozhodl v její prospěch. Abych učinil proces spravedlivým, vracím obhajobě 100 tisíc.”

„Pane celník, že se nesmí převážet kokain přes hranice.”
„Jistě, že ne!”
„Vidíš táto, já ti to říkala!”

V soudním procesu provádí vrahův obhájce křížový výslech patologa: „Než jste podepsal úmrtní list, zkontroloval jste puls?”
„Ne.”
„Poslechl jste si, zda mu tluče srdce?”
„Ne.”
„Provedl jste zkoušku dechu?”
„Ne.”
„Takže, když jste podepsal úmrtní list, nebyl jste si jistý, zda je ten člověk mrtvý, že?”
„No, řeknu to takhle: Mozek toho chlapa jsem měl v piksle na stole. Ale je možné, že běhá někde venku a věnuje se právu.”

Soudce jen stěží uklidnil přítomné v soudní síni. Napomíná je: „Další osoba, která naruší průběh přelíčení, bude muset odejít domů!”
Na to obviněný: „Hurá!”

„Můj manžel má velmi sedavé zaměstnání. Před nedávnem ho pustili, ale jde sedět zase.”

Když přestoupíš zákon, zaplatíš pokutu. Když respektuješ zákon, zaplatíš daně!

„Proč jste ukradl to drahé plnící pero?”
„Chtěl jsem škrtnout svoji zlodějskou minulost.”

U soudu: „Kolik je vám let?”
„Pětadvacet!”
„Napište do protokolu, že svědkyně ztratila paměť!”

„Obžalovaný, chcete říct něco na svoji obhajobu?” táže se soudce muže, který v noci v parku znásilnil kolemjdoucí ženu.
„Snad jen to, že kdybych měl u sebe baterku, tak by se to nestalo!”

„Pane soudce, to, že jsem klečel na silnici, přece vůbec nedokazuje, že jsem byl opilý.”
„A jak mi vysvětlíte, že jste se pokoušel srolovat a strčit do kufru bílou dělicí čáru?”

Soudce říká obžalovanému: „Vy jste panu Horákovi řekl, že je idiot. Vyslovte nad tím svoji lítost.”
„Slavný soude! Velmi lituji, že pan Horák je idiot!”

„Paní svědkyně, kolik je vám let?”
„Třiatřicet.”
„Mluvte pravdu, nebo budu nucen zavolat soudního znalce!”

„Tak mě právě u soudu osvobodili.”
„Čestně?”
„Ne, normálně.”

Co je nepochopitelné?
Když je v horním rohu stránky napsáno: „Výše uvedené tvrzení je nepravdivé.”

Sedí v jedné cele pedofil, zoofil, nekrofil a milovník adrenalinových sportů.
„Chtělo by to pejska,” pronese zoofil.
„Mohlo by to být štěňátko,” soudí pedofil.
„Mohlo by být mrtvé,” říká nekrofil.
Milovník adrenalinových sportů udělá: „Haf!”

Soudí kapesního zloděje. Soudce se ptá: „Obžalovaný, popište podrobně, jak jste nepozorovaně vzal poškozenému z uzavřené kapsy peněženku?”
Obžalovaný: „Pane soudce, to nemyslíte vážně? Za takové lekce beru 2 000 Kč za hodinu!”

Jeden člověk neměl peníze a přemýšlel, jak je získat. V práci se moc nevydělávalo, krást se bál. Nakonec se rozhodl, že bude falšovat peníze. Další dilema bylo, jaké hodnoty. Usoudil, že falšovat 200koruny by se mu nevyplatilo a 500koruny se mu zdálo moc. Nakonec vyrobil falešnou 250korunu. Potom zvažoval, co koupit nejlevnějšího. Nakonec se celý nervózní vydal do trafiky koupit krabičku sirek. Paní v trafice mu prodala sirky a dostal nazpátek tři sedmdesátikoruny, třicetikorunu, devítikorunu a osmdesátník.

Muž přijde k právníkovi do kanceláře a ptá se, kolik si účtuje za své služby.
„Mám taxu 1 000 korun za 3 zodpovězené otázky,” odpoví právník.
„A není to příliš vysoká cena?” diví se muž.
„Ano, je,” odpoví právník. „A co je vaše třetí otázka?”

Nastoupí chlápek do vězení. Staří mazáci mu poradí, aby zabouchal na dozorce a řekl si o dvanáctku Plzeň. Chlápek to teda udělá. Dozorce přijde, chlápek se nakloní k okýnku, řekne si o tu dvanáctku a dostane šílenou ránu pěstí.
Když se za pár minut probere, zabouchá znova. Dozorce přijde, nakoukne a dostane ránu zpátky se slovy: „Tady vracím flašku!”

„To jsi mi nemohl vymyslet lepší krycí jméno než maková panenka?!” zlobí se na zkorumpovaného agenta drogový boss.

Odsouzenec v cele smrti se ptá kata: „Kdy už bude konečně poprava?”
„Podle toho, jak to vypadá,” přemýšlí kat, „tak asi za měsíc.”
„A dřív to nejde?” děsí se odsouzený. „Za týden má přijet tchyně a já bych se toho nerad dočkal!”

„Já chápu, že vám řekl, ať jdete do prdele,” praví soudce, „ale proto jste mu tam nemusel zarazit nohu!”

Soudce oznamuje: „Občane Lubomíre Váčku, jste obžalován ze znásilnění zde přítomné Lucie Pravé.”
„Ale vždyť já jsem jí nic neudělal!” hájí se muž.
Soudce se na něj přísně zadívá: „To se pozná až za devět měsíců!”

V restauraci se koná velká mafiánská oslava. Vtom do místnosti vstoupí šéfkuchař a promluví k hostům: „Vážení, na přání pořadatele této párty vás vítám ve hře ruská ruleta. Jedna porce byla otrávená...”

„Neměli bychom toho falešného šarlatána radši propustit?” navrhuje bachař řediteli věznice.
„Jak vás něco takového mohlo napadnout?” zamračí se šéf.
„No já jenom, že už proměnil všechny své spoluvězně v žabáky!”

Pan Wilson byl předsedou místní charity, která ještě nikdy neobdržela dar od nejbohatšího právníka ve městě. Pan Wilson se pokusil obměkčit právníka po telefonu: „Pane doktore, podle našich informací jste jen minulý rok dosáhl zisku 600 000 dolarů, a přesto jste nevěnoval ani cent na charitativní činnost.”
Právník odpovídá: „Víte vy člověče, že moje matka umírá na těžkou nemoc, a účty za nemocniční péči několikrát převyšují její roční příjmy? Víte, že můj bratr, válečný veterán, je na vozíčku a slepý? Víte, že moje sestra přišla při nehodě o manžela a zůstala sama se třemi dětmi?”
„Ne, to jsem opravdu nevěděl.”
„No vidíte. A když nikomu z nich žádné peníze nedávám, proč bych proboha měl dávat vám?”

Jeden lupič se smyslem pro humor vyloupil dům, na kterém byla výstražná cedule s obrázkem psa a nápisem: TADY HLÍDÁM JÁ!
Když dům opustil, nápis byl uprostřed přeškrtnutý a bylo dopsáno: TADY KRADU JÁ!

U soudu hřímá obhájce: „Slavný soude, podívejte se na ten baňatý červený nos mého klienta - myslíte si, že kdyby měl nějaký rum, prodával by ho u silnice?”
Soud uznal a klienta osvobodil.

„Obžalovaný, povězte nám, jak jste zabil svoji manželku.”
„To byla nešťastná náhoda, pane soudce. Vzbudila mě v noci svým chrápáním a já jsem ji v rozespalosti zamáčkl místo budíku.”

Padělatel počítá falešné stodolarovky a mne si ruce: „Komu se nelení, tomu se zelení...!”

Jaký je rozdíl mezi právníkem a klíštětem?
Klíště odpadne, když umřete.

Před soudem: „Je réva vinná?”

Pokladní v bance se vybavuje se svalnatým chlápkem a prozrazuje: „Mám ráda muže, kteří přesně vědí, co chtějí.”
„Tak to jste narazila na toho pravého,” sebevědomě pronese chlápek a vytáhne pistoli: „Ruce vzhůru a všechny prachy sem do mé tašky, nebo z vás udělám cedník!”

„Jak jste, strážníku, poznal, že měl ten delikvent falešný pas?”
„Měl v něm napsáno Růžička a na sobě měl dres Haška.”

U výslechu: „Kolega mi prozradil, že jste na místě činu hrůzou oněměl. Co mi k tomu řeknete?”

„Jestli chcete vypadat, že máte čisté ruce,” domlouvá svému klientovi obhájce, „musíte začít trochu dbát o osobní hygienu.”

„Támhle tomu týpkovi říkáme hadí muž,” zasvěcuje nového vězně kolega, „kroutí si tady totiž už dvanáctý rok.”

„Obžalovaný, jak víte přesně jména všech 200 lidí, které jste zavraždil?”
„Když ne jinde tak alespoň ve svých věcech mám rád pořádek, a tak jsem začal vraždit podle Zlatých stránek.”

Do celi šoupnou mafiánského zabijáka, v rohu se krčí navoněný hošík s ženskými rysy a od hlavy k patě se třese. Mafián prohodí směrem k němu: „Ve vězení se mnou bylo už několik takových, jako jsi ty...”
Buzerant po těch slovech viditelně pookřeje a dokonce po zabijákovi mrkne: „A co jsi s nimy dělal, hezoune?”
Tvrďák na něj vrhne vražedný pohled: „Jednomu jsem vyrval ohryzek, druhého jsem uškrtil ponožkama...”

Sedí na cele tři vězni, první deset let, druhý patnáct let a třetí doživotí. Po deseti letech přijde bachař: „Vy, co sedíte desítku, sbalit věci a jdete domů.”
Po dalších pěti letech přijde opět bachař: „Vy, co sedíte patnáct let, sbalit věci a jdete domů.”
Doživoťák se otočí a nespokojeně si mumlá: „To je pořád nějakýho courání.”

Při výslechu: „Tak proč jste, chlape, zničil tu lokomotivu?”
„No, jedu, jedu a najednou vidím na kolejích chlapa.”
„A jak ten chlap vypadal?”
„Na hlavě ušanku a na sobě uniformu.”
„No, tak to jste ho měl s klidem přejet.”
„To jsem taky chtěl, ale on skočil do pole!”

Jak v USA spácháte dokonalou vraždu?
Zastřelíte někoho a řeknete, že u sebe měl zbraň.

Milý Ježíšku. Celý rok jsem se choval vzorně. Dej mi prosím skutečnou pistoli, ne jen hrací. S tou atrapou se cítím jako debil. Podpis: Vrchní nadstrážmistr Novák.

„Hoši, jak jste daleko s tím zadrženým za znásilnění?” táže se strážmistr Vokurka.
„Postupujeme tak, jak nás učili na akademii,” informuje ho mladý podřízený. „Poslali jsme jeho kulky na balistickou expertízu.”

Zloděj rabuje cizí byt, když najednou těsně za zády slyší: „Ježíš tě vidí!”
Celý vylekaný se otočí, ale nikde nikdo, tak rabuje dál. Po chvíli se zase ozve hlas: „Ježíš tě vidí!”
Tentokrát se lump soustředí a zjistí, že hlas vychází z klece s papouškem. Oddychne si a říká: „Tak to ty vykládáš? A jak se jmenuješ?”
Pestrobarevný pták odpoví: „Jidáš.”
„Ha, ha, ha!” popadá se za břicho nezvaný návštěvník. „Co to bylo za blázna, který ti dal takové jméno?”
Papoušek na to: „Ten samý blázen, co dal našemu rotvajlerovi jméno Ježíš!”

Ten, kdo miluje klobásy a ctí zákony, by nikdy neměl být při tom, když vznikají.

Najde zloděj zlatá prstýnek. Chytí ho policajt a povídá: "Jsi zatčen za krádež tohoto prstenu" "Jak to? Já ho jenom našel!" "Tak proč jsi ho nevrátil?" "Vždyť je na něm psané: Navždy tvůj milášek"

„Nemůžete mě zavřít za mou víru!” dožaduje se u soudu spravedlnosti odsouzený bigamista.
„Co má mnohoženství společného s vaším náboženstvím?” namítne soudce.
Bigamista na to: „Ženy jsou pro mě bohyně a jsem polyteista.”

„Veliteli, před stanicí se nám srocují demonstranti a začínají si počínat jako utržení ze řetězu!”
„A co je to za demonstranty?”
„Demonstrují za práva homosexuálů.”
„No dobře, hoši, tak tam na ně hned skočíme!”

Co máte, když pohřbíte šest právníků po krk v písku?
Málo písku.

Co je transplantace na Karlově mostě?
Když někomu ukradnou ledvinku.

Syn gangstera se ptá otce: „Tati, co je to etika?”
„To je při obchodování ta nejdůležitější věc. Drogový dealer ode mě kupuje sto gramů heroinu, platí stodolarovou bankovkou. Když odchází, všimnu si, že mi dal dvě slepené stodolarovky, a tehdy začíná etika. Mám to říci šefovi, nebo ne?”

Novináři se ptají ředitele vyloupené banky, kolik lupiči ukradli.
„Asi sto tisíc. Ale napište, že se ztratilo deset milionů, ať se lupiči pobijí mezi sebou.”

Vyhrožuje strážník tchyni: „Ženská, neotravujte, nebo vás dám zavřít za otrávení veřejného činitele!”

„V lochu jsem pečenej, vařenej,” prohlásil jeden lotr a skončil na elektrickém křesle.

Soudce: „Krásko, neříkejte, že vás znásilnil homosexuál!”

Poznatek známého chicagského pašeráka: „Za celý svůj život jsem se při obchodování na černém trhu nesetkal s jakoukoli diskriminací kvůli mé bílé pleti.”

Zákazník se zlobí na nájemného vraha: „Měl jste zabít jednoho člověka, a ne vyvraždit celý autobus!”
Profesionál stroze odvětí: „Nemám rád svědky.”

Ptá se předseda soudu: „Už jste byl někdy trestán?”
„Ještě za komunistů, za koupání na zakázaném místě!”
„A od té doby?”
„Od té doby jsem se ještě nekoupal!”

Bigamista se bránil před soudem: „V minulém životě jsem byl faraon!”

„Jak to, že jsi toho kapsáře okamžitě nečapl?!” zlobí se na strážníka velitel.
„Když on byl úplný David Copperfield. To jste měl vidět, s jakou lehkostí ty peněženky kradl! Určitě byste na mém místě jednal stejně. No řekněte, nechat si ujít takovou podívanou, když za ni neplatíte ani korunu...”

Soudce při přelíčení se ptá svědka: „Pane svědku, můžete nám popsat, jak a proč vůbec došlo k té rodinné rvačce?”
Svědek: „Pane soudce, to se semlelo tak. Když můj syn Cyril přivedl domů představit svou budoucí nevěstu a naše stařenka ji poprvé uviděla, tak se pokřižovala a utrousila: To máte za to, že se nemodlíte! No a už to bylo...”

Soudce: „Obžalovaný, proč jste tady poškozeného zmlátil ve veřejném dopravním prostředku tak, že skončil v nemocnici?”
„Vážený soude. Rozrušilo mě, že i když jsem věděl, že nechytl ani šupinu, tak všechny ty míry ukazoval jen proto, aby se mohl v přeplněném autobuse dotýkat poprsí mé ženy, a to při šesti cejnech a osmi úhořích...”

„Nezapírám,” vypovídá před soudem lehká děva, „opravdu občas nějaké styky s podsvětím mám.”

„Slavný soude, několikrát jsem obžalovaného upozorňovala, že jestli nepřestane, tak půjdu k soudu! Hrubě mi odpověděl, ať jdu třeba do prdele, no a tak jsem, slavný soude, tady.”

Soudce: „Paní, vy tvrdíte, že vás zmlátil manžel, který tady sotva stojí o berlích?”
„Víte, ctihodnosti, když mě začal mlátit, tak ještě o berlích nechodil.”

Stěžuje si trestanec ve vězení spoluvězňům: „Život je pes! Dříve jsem pracoval jako kovář a tyhle mříže jsme vyráběli...”

Paní jde okolo vězení a vidí za mřížemi manžela: „Co tam děláš?”
„Jsem zavřený.”
„A co ti dávají k jídlu?”
„Chleba a vodu.”
„Pitomče, proč nejsi doma, tam to máš také!”

Mladík se vrátí s modřinou pod okem. Otec se ho ptá: „Co se stalo?”
„Ale, napadli mě tři lumpové, chtěli mi sebrat hodinky.”
„A poznal bys je?”
„Co já, ale jsem zvědavý, jestli ty tři poznají aspoň jejich příbuzní.”

Jde v noci lupič vykrást banku. Už otevírá první sejf a v tom se zarazí: „Jogurt? Proč ne, mám hlad, tak mi to nic neudělá.”
Už otvírá druhý sejf a v tom: „Zase jogurt? No tak jo, ještě si dám.”
Potom otevře další a další sejfy, ale ve všech jsou jenom jogurty. Lupič jde domů bez kořisti, ale aspoň najedený. Ráno si pustí rádio a slyší: „Včera v noci byla vykradena spermobanka.”

Ukradne chlap v práci pytel uhlí, a když ho přenáší přes vrátnici, zastaví ho ostraha: „Co to máte v tom pytli?”
Chlap vysype uhlí a povídá: „To je krmení pro králíky.”
„A to vám budou žrát?” diví se hlídač.
„Jo,” přisvědčí zlodějíček. „A když ne, hodím to do kamen!”

Na kost promoklý nájemný vrah telefonuje z budky: „Šéfiku, je to v suchu!”

Bigamista: „Den je krásný, den je krásný! Den je krásný! S tebou a tebou a tebou a tebou a tebou...”

Zlobí se na vězně jeho maminka: „Kdybys byl lepší zloděj, tak bys ukradl mříže a byl bys volnej!”

Nazdar Pepo. Já jsem slyšel, že jsi obžalovaný. Je to pravda?
Jo, to je.
A proč prosím tě?
Ale ze závisti.
Jak to?
No, Česká národní banka mi záviděla, že jsem tiskl hezčí bankovky než ona.

Jaký je rozdíl mezi přejetým právníkem a tchořem?
Před tchořem je vygumovaná brzdná dráha.

Ve vězení sedí pikař, tripař a hulič a baví se o tom, jak utečou. Pikař povídá: „Hele kluci, dáme si piko a protečeme mřížema.”
Tripař říká: „Dáme si tripa a odletíme pryč.”
Na to hulič: „Víte co, kluci, dáme si jointa a necháme to na zejtra.”

Proč vězeň v soudní síni smrdí?
Sedl si na stolici obžalovaných.