Vtipy o zločinu - 246 zajímavých

„Paní obžalovaná, vy tvrdíte, že vás tento invalida napadl?”
„Když mě napadl, tak ještě invalidou nebyl.”

„Tak vy nám tedy tvrdíte, obžalovaný, že jste na žalobce hodil pouze rajčata. Potom mi tedy vysvětlete, jak přišel k té velikánské bouli?”
„Ona byla ta rajčata v konzervě.”

Přijde mladík do trafiky: „Paní, máte tady ochranu?”
„Nemám, chlapče.”
„Tak ruce vzhůru a peníze na pult!”

Odcizené zboží vsunula za ňadra, avšak neuspěla, protože vedoucí sledoval její poprsí již od chvíle, kdy vstoupila do prodejny.

Jednou přišli za soudcem, aby také přispěl 100 Kč na pohřeb místního právníka. Soudce vytáhl tisícovku a povídá: „Tu máte, pohřběte jich deset!”

Soudní proces: „Jste obžalován, že jste poškozeného dvakrát uhodil pěstí do hlavy. Chcete něco dodat?”
„Ne, myslím, že mu to stačí...”

Rozhovor s profesionálem: „Co je na práci detektiva nejzajímavější?”
„Vyslýchat hluchoněmého.”

„Být tlustá jako vy má jednu výhodu,” podotknul strážník.
„A jakou, prosím vás?” zeptala se ho otylá svědkyně.
„Vás by nikdo neunesl!”

„Přiznávám se,” pravil u soudu obžalovaný, „nic jsem neudělal.”

Proč jsou mafiáni v bance?
Vyřizují si účty.

Proč dal strážník pokutu chlapečkovi, který si na pískovišti stavěl hrad?
Protože neměl stavební povolení.

Soudce k obžalovanému: „Chcete uvést nějaké polehčující okolnosti?”
„Ano, chtěl bych říct, že už jsem byl třikrát trestaný a vůbec to nepomohlo!”

Americko-mexická hranice. Přijíždí chlapík na kole, na zádech naditý ruksak. Celník se ptá: „Copak máte v tom batohu?”
Chlapík na to s klidem: „Písek.”
Celník vezme batoh, otočí ho vzhůru nohama a vysype se jenom hromada písku. Celník nechápavě zírá, ale naháže písek zpátky do batohu, popřeje chlapíkovi šťastnou cestu a nechá ho jet. Druhý den zase přijede chlapík na kole, zase musí vysypat batoh, zase jenom písek. Třetí den znovu, a tak to jde rok. A pak najednou nic. Až po dvou letech se celník s tím chlapíkem náhodou potkají v baru.
Jak tak spolu sedí, klábosí a pijou, celník povídá: „Poslyš, já vím, žes tenkrát něco pašoval. Já už tam nedělám, mně už je to jedno, ale jen tak mezi námi, co to prosím tě bylo?”
Chlapík si dá doušek a opáčí: „Kola.”

Pracovní úraz městského strážníka: „Uklouzl po mrtvole.”

„Obžalovaný, jak jste mohl svou ženu, matku dvou dětí, tak bezohledně zadusit polštářem?”
„Jak bezohledně? Nechtěl jsem vzbudit děti.”

V tmavé ulici ve stínu velkoměsta došlo k přepadení, jehož hlavní aktér byl neobyčejný slušňák a příjemným hlasem pravil k oběti: „Byl by džentlmen tak laskav a ráčil by poskytnout menší finanční výpomoc hladovému bližnímu bez práce, který nemá vůbec nic mimo pistole, co drží v ruce?”

Vysvětluje poručík nováčkům, jak nejlépe zastřelit zločince: „No, nejlepší je střelit ho deset centimetrů pod levé prso.”
A jeden z nováčků na to: „Tak to bych svoji starou střelil přesně do kolena.”

Když mě vlákal do parku, tušila jsem, že o něco přijdu, ale že to bude kabelka, to mě nenapadlo.

Otec zajde za advokátem a slíbí mu sto tisíc, když to pro syna uhraje na dva roky. Když mu peníze předává, ptá se: „A není to málo?”
„Skoro je, bylo to hrozně těžké - oni ho totiž chtěli osvobodit!”

Významný mladý právník byl zrovna na cestě k soudu, kde se měl projednávat jeden velmi zapeklitý případ, když tu se najednou zničehonic ocitl před nebeskou branou. Svatý Petr ho uváděl dovnitř a právník protestoval proti své předčasné, náhlé smrti: „Jsem příliš mladý, než abych zemřel. Vždyť je mi teprve 35!”
Svatý Petr souhlasil, že 35 je přeci jen docela málo na vstup do nebeského království, a přislíbil, že se na jeho případ podívá. Vrátil se za hodinu a oznamuje právníkovi: „Synu, obávám se, že chyba je někde u vás. Ověřili jsme váš věk na základě hodin fakturovaných vámi vašim klientům, a zjistili jsme, že je vám nejméně 108 let!”