Vtipy o zločinu - 246 zajímavých

„Slečno, co jste měla v té kabelce, když vás útočník okradl?”
„Ruku.”

Soudce vyřkl konečný verdikt: „Po dohodě s porotou uděluji obžalovanému trest do konce životí.”

Baču přepadnou banditi a rozkřiknou se na něj: „Bačo, kde máš ženu?”
„Nevím,” povídá bača.
„Bačo,” hrozí mu jejich vůdce. „Jestli nám to nepovíš, zabijeme ti dítě!”
„Nevím,” řekl bača.
Tak mu zabili dítě a znova mu hrozí: „Bačo, když nám nepovíš, kde máš ženu, zabijeme ti druhé dítě!”
„Nevím,” opakuje bača.
Tak mu banditi zabijí i druhé dítě.
„Bačo,” prská vůdce zlosynů vzteky. „Řekni nám, kde máš ženu, nebo ti zabijeme i posledního potomka!”
„Nevím,” zase na to bača.
Zabili mu tedy i poslední ratolest. Bača pak říká: „Moje žena někde souloží s druhým bačou.”
„A proč jsi nám to neřekl rovnou?!” diví se loupežníci.
„Víte, nechtěl jsem před dětmi!”

Poškozený se mi na dálku pohyboval pořád mezi stěračem a volantem, pak zblízka mezi předními koly a pak už vůbec ne.

Baví se dva gangsteři: „Jime, někdo před hodinou zabil Henryho, nebyl jsi to ty?”
„Ne, já mám své alibi.”
„Jaké?”
„Právě tehdy jsem zastřelil George.”

Běží exhibicionista ve svém živlu po náměstí a narazí na strážníka a volá na něj: „Hej pane, já jsem taky veřejný činitel, já to taky dělám veřejně!”

Závěr případu: „K nadměrnému užívání antikoncepčních přípravků nutil svou manželku proto, aby nepřišla do jiného stavu se sousedem.”

Polda zastaví chlápka: „Pane řidiči, vy jste neviděl na semaforu červenou?”
„Neviděl,” povídá týpek, „já jsem totiž starý pesimista - všechno vidím černě!”

„Náčelníku, něco mě napadlo!” chlubí se pochůzkář.
„Krucifix,” rozčílí se šéf, „a proč jsi to teda nezadržel?”

Návrh přijal pod nátlakem 500 kPa.

Obžalovaný se u soudu podepsal tiskacími písmeny. Státní zástupce poznamenal: „Vidíte - lže, jako když tiskne!”

„Proč jste zabil svou manželku?”
„Protože mi pořád dávala nějaké rady.”
„Doufám, že dobré rady.”
„Ano, říkala mi: Jestli chceš mít klid, tak mě zab.”

Vězeňský kaplan promlouvá k recidivistovi, který už potřetí vyloupil pokladnu: „Můj synu, až se dostaneš na svobodu, rád ti budu pomáhat.”
„Moc děkuji za nabídku, důstojnosti,” povídá vězeň, „ale na to musí být odborník.”

Jak si strážníci stříhají nehty?
Tak, že když je mají ostříhané, jsou bez prstů.

Proč dostal špión Nobelovu cenu?
Protože je nejlepší zvěd.

„Proč tomu pokladnímu dáváš roubík?” diví se při přepadení banky jeden z lupičů.
„Mysli - aby nevolal o pomoc!”
„To ses nemusel namáhat - už jsem mu vzal mobil!”

Zlobí se lupič na parťáka: „Žádné půl na půl, v té bance jsem měl uloženej svůj podíl z minulého lupu!”

Celníci prohledávají podezřelý kamion a najdou kartony cigaret. Řidič náklaďáku vyjekne: „Já za nic nemůžu, chtěl jsem to vyhodit už na naší straně, ale cestou byly všechny kontejnery na papír plné!”

Žena přijde k soudu s žádostí o rozvod.
„A z jakého důvodu?” táže se soudce.
„Muž mě nutí jíst to, co jsem mu uvařila!”

„Přiznám všechno!” dušuje se při mučení vězeň. „Jenom mi musíte říct, co jsem teda provedl?”

Odsouzený namítá: „Já přece nemohu odsedět třicet let. Vždyť je mi pětašedesát!”
„To nevadí,” uklidňuje ho soudce, „uděláte, co budete moct!”

„Spíš než se opláchnout,” stěžuje si dozorci vězeň, „bych potřeboval upláchnout!”

„Není vám trapné psát tomu lumpovi, zloději a darebákovi Vážený pane?”
„A jak ho mám oslovovat?”
„Vážený kolego!”

Přijímací pohovor čerstvého absolventa práv v prestižní advokátní kanceláři: „Co uděláte, když vám někdo položí otázku, na kterou nebudete umět odpovědět?”
„Vezmu si dva tisíce zálohy a řeknu, ať mi zatelefonuje zítra.”
„Výborně, jste přijat!”

Kolem věznice kráčí dívka. Zpoza mříží se ozve hlas: „Slečno, co děláte 13. dubna 2012?”

Co je umění?
Ukrást rádiu frekvenci.

Obviněný vysvětluje před soudem: „Opravdu jsem poklekl v autě, ale to ještě neznamená, že jsem byl opilý.”
Soudkyně na to: „A jak vysvětlíte, že jste chtěl odemknout rychlostní skříň?”

Státní zástupce u soudu hovoří k obžalovanému: „Máme pro vás, pane obžalovaný, dvě zprávy. Jednu špatnou a jednu dobrou. Kterou chcete slyšet první?”
„Tak nejprve raději tu špatnou.”
„Dobře. Tak ta krev, která byla nalezena na vaší košili, patřila podle testu DNA oběti, což je přímý důkaz, že pachatelem jste vy.”
„A teď ta dobrá zpráva?”
„Máte výbornou hladinu cholesterolu...”

Žalobce u soudu: „Jmenovaný odcizil z místního muzea drátěnou košili z dvanáctého století, údajně proto, že potřeboval pletivo na dvířka králíkárny...”

„Strážníku, co zrovna děláte?” ptá se velitel.
„Nic.”
„Tak až s tím skončíte, přijďte za mnou do kanceláře.”

Soudce: „Tak nám, pane poškozený, řekněte, jak jste k tomu zranění přišel.”
„K tržné ráně cca 6 cm jsem přišel tím, že servírka K.M. mi posadila půllitr piva trochu prudčeji na hlavu a to se slovy: Už máš tu čepici dost vysokou, ty hamoune?!”

Soudce: „Obžalovaný, jste obviněn z několika krádeží aut, můžete soudu říci něco na svou obhajobu?”
„Ano, kradl jsem auta, ale výhradně jen okolo hřbitova v domnění, že jejich řidiči už nežijí...”

Lupič v MacDonaldu: „Pokladnu, rychle!”
Pokladní: „A jako příloha?”

Vězeň na samotce poslal řediteli věznice žádost tohoto znění: „Prosím, aby mi bylo do cely umístěno zrcadlo, je mi tu samotnému smutno.”

U soudu: „Obžalovaný, odsuzuji vás na tři roky vězení. Chcete něco dodat?”
„Spíš ubrat, pane soudce!”

Jeden bojovník za lidská práva se zlobil, proč jsou rákosníci zákonem chránění a my Češi ne!

V obchodě: „Slečno, prosím vás pěkně, dejte mi dva balíčky... ne, raději čtyři balíčky... nebo raději šest balíčků peněz z vaší pokladny, ano? Tohle je přepadení.”

„Zákaz vstupu se zbraní?” podivil se před bankou lupič. „No co,” podal kulomet vedle stojícímu muži. „Pohlídejte mi to, prosím, já si jenom dojdu pro peníze...”

Copyright na jednom slovenském webu: „(C) Všetky autorské práva vykradené!”

Kráska koketuje se soudcem: „Pane soudce, kolik byste mi tipoval let?”
„Dva roky nepodmíněně.”

Dva právníci se vydali na dovolenou do africké buše. Jednou si dali odpočinek pod rozložitým stromem. Byli probuzeni zařváním velkého lva, který si je se zjevným zájmem prohlížel. Bylo jasné, že k puškám v autě nemají šanci to stihnout. Jeden z nich se najednou začal zouvat. Druhý se ptá, proč a první odpovídá: „No, bez nich dokážu běhat rychleji.”
„Není to jedno? Ať budeš, jak chceš rychlý, nikdy neutečeš lvovi.”
„Nemusím být rychlejší než lev. Stačí být rychlejší než ty.”

Jak poznáte, že je obžalovaný opravdu vinný?
Zastupuje ho nejlepší právník.

Před domem v sicilské čtvrti se potkají dva mafiáni a jeden nakládá do auta věci na dovolenou.
„Dáš si chvíli oddech, co?” zkonstatuje kolega.
„Přesně,” přisvědčí dovolenkář, „jedu k Mrtvému moři!”

Manželka odsouzeného se při první návštěvě ve věznici vyptává: „Jak se cítíš? Zvykneš si tady?”
„Neměj strach. Je to tady jako doma. Nikam nesmím a jídlo taky za moc nestojí!” uklidňuje ji trestanec.

Reakce soudce na smrt obžalovaného: „Soud se odročuje na neurčito...”

„Pane svědku, znáte obžalovaného?”
„Ano, pracovali jsme spolu v bance.”
„A kdy to bylo?”
„Asi před dvěma měsíci nad ránem.”

Přijde celník k autu a říká: „Cigarety, drogy, alkohol...”
Řidič na to: „Kávu, prosím!”

Povídá si Sherlock Holmes s doktorem Watsonem.
Holmes: „Vidíte támhle toho muže?”
Watson: „Ano, a co s ním?”
Holmes: „Vy na něm nevidíte nic zvláštního?”
Watson: „A měl bych? Přijde mi jako normální občan, stejný jako tihle všichni lidé, co tu chodí okolo. Co bych měl vidět?”
Holmes: „No to je přece jasné, Watsone, ten muž je gay! Víte, jak jsem na to přišel?”
Watson se zamyslí a po pár minutách odpoví: „Už to mám, Holmesi. Vím, jak jste na to přišel!”
Holmes: „Ano, jak tedy?”
Watson: „Vy jste se s ním včera vyspal!”

Celník se preventivně zeptá kamionisty: „Nepřevážíte náhodou nějaké ilegální cizince, že ne?”
Tirák vtipkuje: „No, před chvílí jsem do sebe u benzinky hodil turka...”

„Můj manžel je jako medvěd,” oznamuje holkám v kavárně žena trestance.
„Jak, jako medvěd?”
„Taky od rána do večera bručí!”