Vtipy o zvířatech - 589 zajímavých

Běží mravenec po lese a najednou potká veverku: Proč tak utíkáš, mravenče? Mravenec na to: Ty bláho ,veverko, v lese jsou policajti! No a co? opáčí pizizupka. Tys něco provedl? Ne ale někdo znásilnil slonici a já nemám alibi

„Ten papoušek vám vydrží nejméně sto let, to vám garantuji,” ujišťuje obchodník zákazníka.
Pán pochybovačně odvětí: „No, to jsem teda zvědavý!”

Potkají se dva myslivci: „Proč jdeš na hon v takovémhle hrozném počasí?”
„Možná budu mít štěstí a nějakého zajíce zabije blesk!”

V rodině vášnivého kynologa se narodila trojčata. V porodnici je přinesli ukázat šťastnému otci, ten si je chvilku důkladně prohlíží a potom řekne: „Hm, toho prostředního nechejte!”

Volá chlapík do pořadu Chcete mě? Zdeňku Srstkovi: „Máte psa?”
Srstka: „Máme, jakou chcete rasu?”
Chlapík na to: „To je jedno!”
Srstka se ptá dál: „Tak jak velkýho chcete toho psa?”
Chlapík se chvíli odmlčí: „Hmm, tak pro šest osob!”

V židovské čtvrti zastaví auto kvůli poruše. Majitel vozu ani nikdo z kolemjdoucích si s ním neví rady. Nakonec zavolají židovského klempíře Oppenheimera. Ten zvedne kapotu, párkrát klepne kladívkem a vůz bez problému nastartuje. "Co jsem dlužen? ptá se majitel vozu. "Dvě stě korun." Majiteli auta se to nezdá a požaduje řádný účet. Oppenheimer sedne a napíše: 3 rány kladívkem 5 korun Vědět kam 195 korun Celkem 200 korun

Čtyři Židi hrajou v kavárně karty, když tu zničehonic raní Markowitze mrtvice. Kdo teď oznámí vdově tu smutnou zprávu. Nakonec se přihlásí Kohn. "Šetrně ji na to připravím". Jde tedy za vdovou a praví: "Muž vám vzkazuje, že jen tak hned nepřijde." "Ten lump jeden", soptí Sára Markowizová, "že zase sedí s kumpánama, mastí karty a prohrává peníze!" "Nemlich tak", přisvědčí Kohn, "zrovma prohrál 500 zlatých" "Cože?!", vybuchne Sára "Bůh ho strestej, ať chcípne, lotr jeden mizerná." "Už se stalo, Sára. Bůh vás vyslyšel."

Kohn otevírá nový obchod a nad dveře pověsí nápis" ČERSTVÉ RYBY PRODEJ ZDE DENNĚ". Ještě než sleze ze žebříku objeví se první kibic."Podívají se, co to tam dali za směšnou ceduli?", povídá kibic. "Copak se jim nelíbí?, odvětí na to Kohn. "ČERSTVÉ, koho by napadlo, že jejich ryby nejsou čerstvý, kdyby to nedali na štít." Kohn uzná, že to je pravda, a tak umaže nápis ČERSTVÉ. Kibic pokračuje:" PRODEJ, to můžou umazat taky, to se přece rozumí samo sebou, že ty ryby nebudou dávat zadarmo." "Mají pravdu." A tak Kohn zamaluje i slovo prodej. "ZDE, To je přece jasné, že ty ryby nebudou prodávat naproti." A tak Kohn zamaluje i slovo ZDE. "Pak to DENNĚ, Kohn, je to chytrý, když, jestli jsou ty ryby vopravdu čerstvý.." Kohn tedy zamaluje i slovo DENNĚ. Z nápisu zbylo jen slovo ryby. Za chvilku přijde další kibic. Povídá:" Proč tam dávali takovou směšnou ceduli?" Kohn:" Co se jim nelíbí?" "Oni žádnou ceduli dávat nemuseli, protože ty jejich ryby smrděj na sto honů."

Říká Sára Kohnovi: "Muži, musíme koupit naší holce do pokoje záclony. Všimla jsem si jak Roubíček odnaproti, vždy večer když se holka svléká, čumí do jejího pokoje." "Ale Sára", říká Kohn, "ty vůbec neuvažuješ. Žádný vydání za blbosti nebudou. S holkou si vyměníte pokoje a záclony si koupí Roubíček!"

Na policii přišlo udání, že katolický kněz, protestantský pastor a rabín hráli ferbla. Při výslech farář zapíral houževnatě a odvolával se svědectví všech svatých. Pastor přísahal při Spasiteli, ža ani ferbla hrát neumí. Konečně došlo i na rabína. "Tak co?", ptá se policejní komisař, "hrál jste ferbla?" Rabín pokrčí rameny: "Jak jsem mohl sám hrát ferbla?"