Vtipy o důchodcích - 123 zajímavých

Vzala si takhle jedna skoro sedmdesátiletá vdova o pět let staršího pána. Asi po půl roce šla k doktorovi, protože se cítila nějak divně. Doktor ji prohlédl, udělal různá vyšetření a druhý den jí v ordinaci říká: „Paní Kovářová, mám tady zprávu z laboratoře. Možná vás to překvapí, ale budete maminka.”
„Pane doktor, nedělaj si legraci. Vždyť mně je skoro sedmdesát.”
„Já vím, paní, ještě ráno bych přísahal, že něco takového je nemožné, ale jste lékařský zázrak.”
„No teda, to je pěknej problém...” povzdechla si a vyrazila z ordinace.
V hale našla telefonní automat a volá domů manželovi. Ozve se jeho známý hlas: „Kovář, prosím.”
Manželka zařvala: „Ty mizero! Přivedl jsi mne do jiného stavu!”
Chvilku bylo ticho a pak se z druhé strany ozvalo: „Kdo volá, prosím?”

Víte, co je to důchod?
Doživotní nemoc!

Povídají si v parku dva důchodci: „Tak to vidíš, kamaráde. Dřív jsme se ládovali párkem v rohlíku a teď si můžeme dovolit jenom rohlík v parku.”

Přijde smrtka do nemocnice za důchodci a říká:

u 1. postele: Ty to máš ještě na tejden, u druhé: Spolu se uvidíme zejtra a v rohu se dědeček odplazí pod smrtkou za kojencema, ale smrtka jde a řekne: Ty tom máš až za dlouho, ty ještě 85 let, uvidí dědečka a říká: Co tady děláš?

Já tady prosím spinkám!

Tak se vyspinek a půjdem, jo?

Dva důchodci: „Slyšel jsem, že ty mladé kočky budou nosit zase delší sukně.”
„Mně to nevadí, já mám ještě dlouhou paměť.”

Na dveře starého dědečka zaťukají ochránci zvířat: „Slyšeli jsme, pane, že prý máte vlka!”

Při pouliční anketě zastaví tázající s mikrofonem staršího důchodce a ptá se ho: „Pane, můžu se vás zeptat, co si koupíte za těch asi tři sta sedmdesát korun, které dostanete přidány od příštího roku?”
Děda se zamyslí a řekne: „No, co si za to koupím, nic. Ale zajedu si na jednu sezónu do Monte Carla...”

Santusák čte před pohřební službou ceduli a zalekne se: „Objednávky pohřbů... To budou nějací nájemní vrazi!”

Jeden starý farmář slavil své stopáté narozeniny. Novinář z místních novin samozřejmě nemohl chybět u takové slávy a ptal se, jaký je farmářův recept na dlouhověkost. Ten povídá: „No, vzdal jsem se vína, žen a zpěvu.”
„To vás tedy šlechtí, pane. A kdy jste tak učinil?”
„Hmm, no... kdy to tak bylo... no, asi tak dva nebo tři měsíce zpátky!”