Hospodské vtipy - 644 zajímavých

Mládeži do 18 let nenaléváme, mládež je šikovná, naleje si sama...

„Pane vrchní, vašemu kuchaři zřejmě spadly do mé svíčkové vyndavací zuby.”
„Tíky, še jste mje uposolnil. Fšak já mu to spošítám!”

„Slyšel jsi už o těch obrovských záchranářských pracích na japonském pobřeží?” informuje věrného štamgasta hospodský Emil. „Na mělčině tam uvízlo hned několik přísně chráněných velryb!”
„O tom nic nevím,” zavrtěl hlavou pivař. „Ale ty velryby mají zatracené štěstí, že neuvízly někde v hloubce. To už by se dávno utopily!”

„Pane vrchní, co mi leze po salátu za zvířátka?”
„Pane, to jste ještě nikdy neslyšel o vitamínech?”

„Vrchní, prchni!” rozlítil se host. „To maso je na půlce fialové!”
„Nebojte, pane, to není zkažené. Ta kráva jen měla modřiny!”

Chlápek jde k doktorovi na pravidelnou kontrolu a dozví se, že je smrtelně nemocný a do půl roku zemře. Když přijde domů, říká své ženě: „Byl jsem na kontrole, a doktor mi řekl, že mám AIDS a do půl roku jsem mrtvej.”
Pak se sbalí a jde na pivo. Když se trochu zpije, řekne totéž i svým kámošům z hospody. Za dva dny potká na ulici svého doktora a ten mu říká: „Koukám, že jste s tím celkem smířenej, ale řekněte mi, proč si celé město povídá, že máte AIDS, když jsem vám říkal, že máte zhoubnej mozkovej nádor?”
„Smířil jsem se s tím, že brzo umřu, ale nechci, aby mi po mý smrti někdo chodil šukat ženu.”

„Představ si,” vypráví paní Macháčková přítelkyni, „manžel se mi vrátil z hospody až k ránu a ten bordel, co nadělal!”
„A proč to neuděláš jako já?” radí jí kamarádka. „Můj přišel v noci, já se vzbudila a zeptala se: To jsi ty, Honzo?”
„A to pomohlo?” zeptá se paní Macháčková zaraženě.
„Jo,” povídá kamarádka, „on se totiž jmenuje Martin!”

„Všichni mi ve škole říkají Malé pivo,” stěžuje si mamince Frantík.
„Nic si z toho nedělej, Franto. To bude asi proto, že tatínkovi přezdívají v hospodě Velké pivo.”

Politické školení, a lektor se na závěr ptá: „Tak soudruzi a soudružky, máte ještě někdo nějaký dotaz či nějakou připomínku? Tamhle soudruh vzadu se ptá.”
„Prosím, budou v komunismu k sehnání takový ty velký hřeby do trámů?”
„Samozřejmě soudruhu, v komunismu bude plánovité hospodářství a všeho bude dostatek!”
„A prosím vás, budou k sehnání i ty malinký sedlářský hřebíčky?”
„Samozřejmě, soudruhu, už jsem to vysvětloval!”
„Jé, tak to bude jako za starýho Rakouska!”