Hospodské vtipy - 644 zajímavých

Přijdou dva v podroušeném stavu do hospody a hned na pana vrchního: „Pane vrchní, může být malý černý pes s bílým obojkem?”
„Může.”
„Tak nám doneste dva, radši tři rumy, jeden pro vás.”
„A může být střední černý pes s bílým obojkem?”
„Může.”
„Tak další tři rumy.”
„A pane vrchní, může být, tak jako já, veliký černý pes s bílým obojkem?”
„Nemůže!”
„Vidíš, já jsem ti říkal, že jsme přejeli faráře!”

Přijde štamgast za barmanem, něco mu chce sdělit, ale nemůže si teďka vzpomenout co.
„Tak si dej jednoho panáka,” navrhne barman, „třeba se ti paměť vybaví.”
Štamgast to do sebe hodí, ale pořád si nemůže vzpomenout, co barmanovi chtěl, tak tomu nechá čas. Zapovídají se, barman si taky vezme dva, tři panáky, štamgast rovných deset. Když do sebe naleje toho desátého, barman se zajímá: „A co jsi mi to vlastně přišel říct? Nevzpomněl už sis na to náhodou?”
„Jo, a víš, že jo,” povídá štamgast. „Přišel jsem ti říct, abys mi už nenaléval, protože až do výplaty u sebe nebudu mít ani vindru!”

Pan Novák volá do restaurace: „Dobrý den, můžu si zamluvit stůl?”
V restauraci: „Bohužel, mi tu stoly neprodáváme!”

Kdysi dávno byla v jedné hospodě na Valašsku napsána na stěně tato neuvěřitelná definice: „Čím víc piju, tím víc se mi třesou ruce, čím víc se mi třesou ruce, tím víc vylévám, čím víc vylévám, tím méně vypiju. To znamená, že čím víc piju, tím míň vypiju.”

Jestli nějaký doktor zastává názor, že nad alkoholem se nedá zvítězit, tak má pravdu jen částečně, protože Valaši s ním hráli nerozhodně...

Host v restauraci: „Pane vrchní, tady v jídelním lístku čtu v nabídce, že tu podáváte teleskopický guláš. Ten název jsem ještě neslyšel. Mohl byste mi prozradit z čeho je uvařený?”
Vrchní odvětil: „Je to specialita našeho podniku, pane, a teleskopický proto, že je uvařen z dvojího druhu masa - telecího a skopového...”

„Pane vrchní, já jsem si objednal vajíčka na měkko, ale ty, co jste mi přinesl, jsou úplně tvrdá!”
„Víte, my za to skutečně nemůžeme. Vařili jsme je 20 minut a stále byla tvrdá...”

V hospodě si podnapilý muž upřeně prohlíží dva chlapíky u vedlejšího stolu. Nakonec mu jeden z nich povídá: „Žádný strach, nejste opilý. My jsme dvojčata.”
„Cože? Všichni čtyři?”

Chlápek postává na dvoře, v jedné ruce drží stopky a v druhé drží za krk slepici. Přijde k němu manželka a ptá se, co to vyvádí.
„Ale, chci ti pomoct s vařením. Tady v kuchařce píšou: slepici nejprve půl hodiny mírně podusíme...”