Vtipy o námořnících - 219 zajímavých

Kdy potkáte nejvíc známých?
Ráno, když spěcháte do práce.

Potkali se dva: „Nazdar Karle, jak se máš, co dělá manželka, kam pospícháš, kolik je hodin, četl jsi dnešní noviny, jak hrála Sparta?”
„Děkuji, dobře, pere, domů, půl osmé, nečetl, 3:2, nazdar.”

Budí kamaráda námořník v krčmě pod stolem. Kamarád nic, spí jako dřevo. Námořník s ním tedy hrubě zatřese a křičí mu do ucha: „Georgi, vzpamatuj se! Upadlo ti tělo!”

Mladík, právě odvedený, projevil přání sloužit u námořnictva.
„Umíte plavat?” zeptal se ho předseda komise.
Odvedenec se polekal: „To už nemáme žádné lodě?”

Luxusní zaoceánská loď brázdí moře. Zuří bouři a loď se zmítá v obrovských vlnách. Vtom najede na skálu. Naděje na záchranu není žádná. Zsinalý kapitán se vřítí do tanečního salónku, kde se koná společenský seznamovací večírek. Skočí ke kapelníkovi a zděšeně šeptá: "Loď se potápí, honem, loď se potápí!" Kapelník zvedne udiveně hlavu, dlouho přemýšlí a pak povídá kapitánovi: "Nezlobte se, kapitáne, už třicet let hraiu všelijaké šlágry, ale tenhle doopravdy neznám!"

„Proč toho Zemana vyhodili od námořnictva?”
„Kapitán vydal rozkaz: Sviňte plachty! a on si sundal kalhoty...”

„Jak se můžu ponořit do víru dění,” zoufá si samotář, „když neumím plavat...”

Námořník se po dobré večeři natáhne v kajutě, podívá se na ruce - na jedné má vytetováno Anička, na druhé Evička - a říká: „Tak, děvčata, která to dneska bude?”

„Představ si, že jsem pozdravil toho známého moderátora, jak uvádí Písničky na přání, a on si mě ani nevšiml!” stěžuje si známému Karel.
„To je teda náfuka,” usoudí známý.
„A co víc,” pokračuje Karel, „ještě jakoby nic pokračoval ve vysílání!”