Vtipy o pepíčkovi - 595 zajímavých

Pepíček veze chromého dědečka vozíkem na vzduch do lesa. Zaběhne si natrhat jahody a když se vrací, vidí u vozíku ohromného medvěda a vozík prázdný. Běží domů s křikem: „Maminko, maminko, ohromný medvěd sežral dědečka!”
„Co kecáš, dědeček přiběhl už dávno před tebou!”

Paní učitelka se ptá dětí, které zvíře se nejrychleji naučí mluvit lidskou řečí. Nikdo se nehlásí, až po chvíli Pepíček.
„No, Pepíčku, tak které zvířátko?”
„Prosím, rybičky.”
„A jak jsi na to přišel, Pepíčku?”
„Naši mají v ložnici akvárium a nedávno se z ložnice ozvalo: Jestli mě ještě jednou kousneš do ocasu, tak tě prohodím akváriem!”

Maminka slyší Pepíčka jak řve o pomoc. Vyběhne do okna a říká: "Co se děje Pepíčku?"
Pepíček: "Ten pes tady šuká!!".
A maminka:"No a co?"
"Ale mě to bolí!!"

„Pepíčku, máš už udělané úkoly?”
„Jo.”
„Ty neumíš odpovídat celou větou?”
„Jo, kurva!”
„No vidíš, že to jde!”

Klasika - paní učitelka se ptá dětí ve škole, jaké znají potraviny. Přihlásí se Jeníček: "chléb." "Ano Jeníčku, to je správně," dí paní učitelka. Děti ze sebe chrlí jména potravin, až se přihlásí - chvíle překvapení - Pepíček a říká: "světlo." Paní učitelka se zarazí a vysvětluje Pepíčkovi, že se plete, že světlo se rozhodně nekonzumuje. Pepíček se rozzuří a říká: "no to se teda jí, včera večer, když jsem šel na záchod, tak jsem slyšel maminku, jak říká v pokoji tatínkovi - zhasni světlo a strč mi ho do huby."

Ptá se Pepíček: „Tati, můžu se dívat na televizi?”
Tatínek: „Ano, ale zapnout si ji nesmíš.”

"Tak, děti, vyjmenujte nějaký živel," říká paní učitelka.
"Voda," povídá Mařenka.
"Správně."
Hlásí se Pepíček: "Prosím, slivovice. Tatínek říká, že když má slivovici, tak je ve svém živlu."

Učitelka se ptá ve škole: „Děti, kde žije Bůh?”
Anička: „Nahoře v oblacích.”
„To jsi řekla moc hezky. A co ty, Pepíčku?”
„Já to náhodou vím přesně - Bůh žije u nás na záchodě.”
„Ježiši, chlapče, jak jsi na to přišel?”
„No to táta vždycky když jde na záchod, tak říká: Pane Bože, to jseš tam ještě?!”

Pepíček ten den lezl tatínkovi na nervy čím dál víc. Odpolední společnost u pokeru byla neustále vyrušována dotazy, žádostmi a prosbami. Tatínek zkoušel všechno - posadit Pepíčka k televizi, počítači, úkolům, zmrzlině, ale chlapec byl každou chvíli zpátky. Dva z hráčů už tatínkovi řekli, že je to nebaví a jestli s tím něco neudělá, půjdou domů. V tu chvíli se zvedl zbylý hráč - Pepíčkův strýček. Vzal chlapce za ruku, odvedl jej a vrátil se bez něj. Po zbytek odpoledne se společnost věnovala kartám naprosto nerušeně. Když hosté odcházeli, tatínek se ptá strýčka: "Hele, brácho, cos mu řek? Cos s ním proved, že celé odpoledne ani nepípnul?" "Co by... naučil jsem ho onanovat."