Vtipy o obchodech - 338 zajímavých

V jednom krámku se zeleninou na malém městě se pořád poflakoval pomocník prodavače - na první pohled prostoduchý chlapec. Dokonce tak prostoduchý, že ostatní chlapci z ulice si z něj pořád dělají legraci. Vždycky mu dávají vybrat mezi deseťákem a čtvrťákem a on si vždycky vezme deseťák, kluci říkají, že proto, že je větší. Zelinář si toho jednou všiml, vzal si chlapce stranou a povídá: „Podívej, hochu, oni si z tebe dělají legraci. Myslí si, že nevíš, že čtvrťák má větší hodnotu. Proč si vždycky bereš deseťák? Jen proto, že je větší?”
„No, kdybych si vzal čtvrťák, přestali by to dělat.”

Přijde krásná dívka do obchodu se spodním prádlem a ptá se: „Kolik stojí tahle podprsenka?”
Prodavač, kterému se velmi zalíbila, odpoví: „Hubičku.”
„Tak mi jich dejte dvacet,” odpoví dívka. „Jo, a platí za mě děda!”

Přijde cizinec na trh se zeleninou a říká: „Kilo banánů.”
Prodavač je přinese a cizinec je nechce se slovy: „Nechte si je, máme doma větší.”
Objedná si kilo pomerančů, prodavač je přinese a cizinec opět se slovy: „Nechte si je, máme doma větší”, je vrací zpátky.
Prodavač se naštve, jde dozadu do krámku, přinese meloun a povídá: „Čum, vole, nesu borůvku.”

Přijde chlap do banky a neurvale křičí: „Chci si votevřít účet!”
Žena za přepážkou se zeptá: „A jaký typ účtu máte namysli?”
„Do hajzlu!” zakleje hrubec. „To je jedno, prostě účet!”
„Prosím, pane, to jsem snad špatně slyšela?” nevěří svým uším bankovní úřednice.
Chlap se rozčiluje: „Říkal jsem, že chci votevřít jakejkoliv zasranej účet!”
„Pane, takové výrazy zde nestrpíme,” zamračí se úřednice. „Jdu pro manažera, ať vás vyhodí!”
Přijde manažer: „Pane, slyšel jsem, že jste byl hrubý na naši pracovnici. Co máte za problém?”
„Do hajzlu, žádnej problém!” čílí se neurvalec. „Jenom jsem vyhrál v zasraný loterii posranejch 50 milionů a chci si votevřít jeden debilní účet!”
„Ach tak,” praví manažer soucitně. „A tahle nepříjemná kráva vám chce zkazit den, že?”

Jsme neziskovou organizací. Bohužel neplánovaně, nějak to tak vyšlo.

Prodám padák, jednou použitý, nikdy neotevřený. Zn.: S malou skvrnou.

Špičky ve svých oborech dostaly na konferenci záludný dotaz: „Kolik je 2x2?”
Strojař vytáhl logaritmické pravítko, chvíli s ním laboroval a pak říká: „Je to 3,99.”
Fyzik nahlédl do tabulek, vložil problém do svého počítače a po chvíli oznamuje: „Výsledek leží mezi 3,98 a 4,02.”
Matematik se chvíli soustředí a nevnímá vůbec nic okolo, a pak praví: „Odpověď nevím, ale jsem si jist, že existuje.”
Filozof: „Co tím myslíte, 2x2?”
Logik: „Prosím, definujte 2x2 přesněji.”
Účetní zavřel všechna okna a dveře, opatrně se rozhlédl a ptá se: „Kolik chcete, aby to bylo?”

Chlap chodí po tržišti s ledním medvědem. Přistoupí k němu policajt a ptá se: „Pane, co tu děláte s tím medvědem? A ještě k tomu mezi lidmi!”
„Ale, hledám toho neřáda, který mi tu vloni prodal bílého křečka!”

Jak se liší Windows a Tamagoči? Windows chcípnou, i když se o ně staráte.