Vtipy o kultuře a umění - 441 zajímavých

Katolík, presbyterián a baptista sedí v rybářském člunu a chytají ryby. Katolíkovi dojdou červi, a tak se rozhodne, že si dojde na břeh pro zásoby. Vystoupí z člunu, po vodě přejde na břeh a pak se zase jdouce po vodě vrátí zpátky. Baptistovi můžou oči vypadnout a říká si: „Ten ale musí mít silnou víru, že dokáže jít po vodě.”
Za chvilku to ještě udělá presbyterián, opět jde po vodě. Baptista nemůže uvěřit svým očím a celý nesvůj zjišťuje, že i jemu za chvilku dojde návnada a bude muset na břeh. Hodnou chvíli se celý nervózní přesvědčuje, že i on má přece silnou víru jako katolík a presbyterián, a tak se nakonec přece jen odváží a vystoupí z člunu. Okamžitě však zmizí pod hladinou.
Katolík se otočí na presbyteriána a říká: „Zdá se, že bratr neví, kde jsou ve vodě kameny!”

Smolíček zůstával denně sám doma, když jelen odcházel na pastvu. Kolik dní nepřišel nikdo, až jednoho dne se ozvaly přede dveřmi hlásky - Vietnamci.

„Každý umělec potřebuje k tomu, aby začal pracovat na novém díle, nějaký podnět,” prozradil mistr, jenž holdoval alkoholu. „A u mě jsou to zpravidla dluhy.”

Kdo je to absolutní jeptiška?
Jeptiška, jejíž matka i babička byly jeptišky.

Význačný vědec se chlubí známému: „Mám Nobelovu cenu!”
„Tak ji tomu Nobelovi okamžitě vrať,” zazní dobře míněná rada, „protože já se se zlodějem bavit nebudu!”

Vichřice strhla větrnnou elektrárnu.

Přiletí typicky shrbená silueta čarodějnice k benzinové pumpě, dosedne u čerpadla a říká: „Super!”

Přijde kluk ve školních letech ke zpovědi a vyznává: „Měl jsem nemravnou představu o Bohu Otci.”
„Jakou nemravnou představu?” ptá se kněz.
„Představil jsem si Boha Otce s vemenem.”
„A jak tě to, prosím tě, napadlo?” diví se kněz.
„No, katecheta ve škole nás učil znamení kříže jako - vemenu Otce i Syna i Ducha svatého...”

Přijde farář utěšovat Pepu, kterému umřela manželka, a najde ho s flaškou rumu: „Toto je, synu, tvá jediná útěcha?”
„Kdepak, ve skladu mám ještě dvě bedny!”