X
Registrace nového uživatele
X
Zapomenuté heslo
Vtipy o pepíčkovi
Hodnocení: 3.9 | Hlasovalo: 8
Pepíček si vzal svoji novou chemickou soupravu do sklepa, kde celé odpoledne prováděl různé pokusy. Jeho táta se vrátil z práce a šel se podívat, co synek tropí. Ten zrovna seděl obklopen baňkami a zatloukal cosi do zdi.
"Proč zatloukáš ten hřebík do zdi?" ptá se otec. "To není hřebík," říká synek, "to je mrtvý červ. Chtěl jsem ho pomocí své speciální směsi oživit, ale on místo toho ztvrdnul na kámen."
"Víš co? Hele, ty mně dáš tu baňku s touhle chemikálií a já ti hned zítra koupím motorku!"
Pepíček nepřemýšlel dlouho a podal tátovi baňku. Druhý den, když přišel Pepíček ze školy, tak před brankou stál na chodníku zbrusu nový Mercedes. Pepíček se šel zeptat tatínka, proč koupil auto a ne motorku.
"Motorku máš v garáži, synku," řekl otec, "ten Mercedes je od maminky."
"Proč zatloukáš ten hřebík do zdi?" ptá se otec. "To není hřebík," říká synek, "to je mrtvý červ. Chtěl jsem ho pomocí své speciální směsi oživit, ale on místo toho ztvrdnul na kámen."
"Víš co? Hele, ty mně dáš tu baňku s touhle chemikálií a já ti hned zítra koupím motorku!"
Pepíček nepřemýšlel dlouho a podal tátovi baňku. Druhý den, když přišel Pepíček ze školy, tak před brankou stál na chodníku zbrusu nový Mercedes. Pepíček se šel zeptat tatínka, proč koupil auto a ne motorku.
"Motorku máš v garáži, synku," řekl otec, "ten Mercedes je od maminky."
Nejlepší vtipy o pepíčkovi
Paní učitelka poučuje třídu: „Děti, nelíbejte nikdy zvířátka, můžete od nich chytit nějakou ošklivou chorobu, znáte určitě nějaké takové případy.”
Přihlásí se Pepíček: „Prosím, já znám takový případ. Naše teta líbala našeho pejska.”
„A jaké to mělo následky, Pepíčku?” ptá se paní učitelka.
„Pes chcípl!”Inspektor navštíví hodinu němčiny. Mladá hezká učitelka v minisukni píše na tabuli věty k překladu. Pepíčkovi nechá přeložit větu, kterou právě napsala na spodní část tabule. Pepíček překládá: "Páni, to je ale krásná prdelka." Paní učitelka se rozčílí, a pošle Pepíčka na chodbu. Ten se na odchodu otočí k inspektorovi: "Když to nevíte, tak alespoň tak blbě nenapovídejte."Paní učitelka se Pepíčka ptá kde se vyrábí elektřina.,,ve chlévě paní učitelko".,,Jak si na to přišel?"ptá se paní učitelka.,,když jednou vypnuli elektriku tatínek křičel co to tam ty svině s tou elektřinou dělají! O přírodopisu probírá paní učitelka s dětmi pohlavní orgány muže. Poté, co je seznámí se vším základním, se ptá, jak lze pánské přirození pojmenovat. Děti přes sebe volají: „Úd, penis, pyj...”
Náhle se do ticha ozve Pepíček: „Lemrouch!”
Učitelka se ho ptá, jak na to přišel. Pepíček povídá: „To jsem si nevymyslel, to jsem četl ve Starých pověstech českých!”
„A kde?” diví se učitelka.
„No, v pověsti o Oldřichovi a Boženě. Oldřich se vrací z projížďky, sesedne z koně, přijde k němu Božena a políbí mu lem roucha...”
Přihlásí se Pepíček: „Prosím, já znám takový případ. Naše teta líbala našeho pejska.”
„A jaké to mělo následky, Pepíčku?” ptá se paní učitelka.
„Pes chcípl!”Inspektor navštíví hodinu němčiny. Mladá hezká učitelka v minisukni píše na tabuli věty k překladu. Pepíčkovi nechá přeložit větu, kterou právě napsala na spodní část tabule. Pepíček překládá: "Páni, to je ale krásná prdelka." Paní učitelka se rozčílí, a pošle Pepíčka na chodbu. Ten se na odchodu otočí k inspektorovi: "Když to nevíte, tak alespoň tak blbě nenapovídejte."Paní učitelka se Pepíčka ptá kde se vyrábí elektřina.,,ve chlévě paní učitelko".,,Jak si na to přišel?"ptá se paní učitelka.,,když jednou vypnuli elektriku tatínek křičel co to tam ty svině s tou elektřinou dělají! O přírodopisu probírá paní učitelka s dětmi pohlavní orgány muže. Poté, co je seznámí se vším základním, se ptá, jak lze pánské přirození pojmenovat. Děti přes sebe volají: „Úd, penis, pyj...”
Náhle se do ticha ozve Pepíček: „Lemrouch!”
Učitelka se ho ptá, jak na to přišel. Pepíček povídá: „To jsem si nevymyslel, to jsem četl ve Starých pověstech českých!”
„A kde?” diví se učitelka.
„No, v pověsti o Oldřichovi a Boženě. Oldřich se vrací z projížďky, sesedne z koně, přijde k němu Božena a políbí mu lem roucha...”