Vtipy o námořnících - 219 zajímavých

Nováček v anglickém námořnictvu, mladík ze staré šlechtické rodiny, přijde na nástup v lakovaných střevících. Důstojník na něj křičí: „Vy jste se zbláznil! Jak jste se to vystrojil? Ještě dobře, že jste si nedal na hlavu cylindr!”
„Cylindr?” udiveně odvětil nováček. „V devět hodin dopoledne?!”

Sedí dva námořníci v lokále. Jeden starší, protřelý mořský vlk a druhý takový holobrádek, kterému je námořnická čepice trochu velká. A naproti nim sedí mladá, hezká slečna. Nováček se na ni dívá lačnýma očima a občas vzdychne. Když už to trvá příliš dlouho, povídá mu ten starý vlk: „Běž a prohoď s ní pár slov! Uvidíš, že tahle si dá říct, mám na to čuch!“ Nováček se tedy odhodlá, vstane a přistoupí ke slečně: „Hele, slečno, nekopla byste si s námi partičku mariáše?“

Vypráví jeden námořník kamarádům: „Všechny ty vaše historky nestojí za nic! To já se včera zasloužil o to, že jistá mladá žena uhájila svou čest!“ „To je úžasné ! Povídej, jak se to stalo?“ žasnou kamarádi. „Rozmyslel jsem si to.“

Na malém norském parníčku, se kterým si mořské vlny pohazují sem a tam jako by to byla tříska, se ptá cestující dáma námořníka: „A co se stane, když se srazíme s ledovcem?“ „Co by se stalo?“ odpovídá pohotově námořník. „Ten ledovec popluje zase klidně dál.“

Diskutují dva pánové na palubě lodi. „A co kdybychom se převrhli? Umíte plavat?“ „Plavat nedovedu,“ odpovídá dotazovaný, „ale zato umím volat v šesti řečech o pomoc!“

Obloha je zatažená, na palubu poprchává, a tak se všichni cestující stahují do útrob velké zaoceánské lodi, kde už je pro ně připraven program. Jeden pán přijde do baru, protlačí se zástupem a zděšeně se rozhlíží. Všude je nabito k prasknutí, že by ani špendlík nepropadl. Najednou se mu rozzáří tvář. Před sebou vidí volný stolek. Rychle se začne k němu prodírat. „Tady to nemůžete obsadit, pane!“ zastavuje ho číšník. „Proč?“ diví se pán. „Je to snad pro někoho rezervované?“ „Ne, ale tohle to je taneční parket!“

Dva potápěči pracují pod vodou. Náhle jeden z nich začne rozčilené má-vat rukama a dává znamení druhému: "Honem! Volají nás shora! Musíme se okamžitě vrátit!" "Proč? Co se děje?" "Loď se potápí!"

V záchranném člunu se plaví kapitán se šesti zachráněnými námořníky. Nemají co jíst. Kapitán předloží návrh: "Nic se nedá dělat, musíme si to rozdělit... V pondělí sníme plavčíka, v úterý kuchaře, ve středu kormidelníka, ve čtvrtek Mayera, v pátek Schulze a v sobotu sním Smitha!"

Zběsilá bouře pohazuje s lodí jako s pírkem. Ustrašený nováček se děsí: "To je strašné! To je hrůza!" "A to si představ," povídá mu kapitán, "že to jsme pořád ještě v Tichém oceánu!"