Vtipy o námořnících - 219 zajímavých

Námořník se vrátí po třech letech domů a vidí - čtyři děti!
„Kde se vzalo tolik dětí? Ty dvě jsou mé, to vím. A tyhle dvě?”
Žena se usměje: „Ty jsou zase mé.”

Starší námořník sedí v restauraci a horlivě si prohlíží kdejaký obrázkový magazín a pečlivě z nich vystřihuje objednávací kupóny. „Prosím tě, co to děláš?“ zeptal se ho námořník od vedlejšího stolu. „Ale včera jsem se dozvěděl náhodou adresu kapitána, pod kterým jsem dva roky sloužil, teď vyplňuji kupóny jeho jménem. Už jsem ho přihlásil do sedmi knižních klubů, do tří dálkových kursů, požádal jsem devět pojišťoven, aby k němu vyslaly své zástupce, objednal jsem mu různé knihy na dobírku a dva patentní pásy proti kýle. Ten chlap mi ztrpčoval život po dva roky - a teď je řada na mně!“

Vytahuje se chlápek v přístavní krčmě: „Představte si, že jsem fakticky, ale na mou duši chytil včera mamuta!”
Všichni se popadají za břicho, jen jeden z lodníků se shovívavě zeptá: „A jak jste ho vlastně chytil?”
Námořník vypráví: „Bylo to v Barentsově moři, a ještě byl zamrzlý v kusech ledu, když jsme ho spatřili v síti.”

Námořník přiběhne do kapitánovy kajuty a hlásí: "Pane kapitáne, došlo nám uhlí!" "A co na mě tak koukáte? Okamžitě všichni do vody - a tlačit!"

V lodní kajutě se ukládá ke spánku osamělá žena. Sousední kajutu obsadil jakýsi pán, který v mžiku začal pronikavě chrápat. Žena vedle se obrací z boku na bok a ne a ne usnout. Každou chvíli zabouchá na stěnu, pomáhá si i botou, ale nic se nezmění, soused chrápe nepřetržitě dál. Ráno se potká žena s mužem z vedlejší kajuty na chodbě. „Vy jste neslyšel, jak jsem na vás v noci bouchala?“ vyčítá mu. „Ale ano, slyšel jsem,“ povídá pán, „Ale promiňte mi to, že jsem nepřišel, byl jsem skutečně velmi unaven a nic by se mnou asi nebylo. Ale jestli chcete, přijdu k vám na noc dnes ...“

Na potápějící se loď se znovu vyškrábe půvabná dívka. "Co blázníte?" řve no ni rozčilený kapitán. "Zpátky!" "A nepůjdu!" trucuje dívka. "Prosím vás, co je tohle za nápady?" "A nepůjdu! Sotva jsem skočila do vody, už mě začal jeden z vašich mužů obtěžovat!"

Setkali se po letech dva námořníci. "No to je překvapení! Slyšel jsem, že jsi zahynul při lodní katastrofě..." "No a vidíš sám, že ne! Žiju!" "Já tomu ale stejně nevěřím. Mně to říkal někdo, komu věřím daleko víc než tobě."

Ptá se přítel námořníka: "A setkal ses v Austrálii s nějakým vzácným zvířetem?" "Jo, se slonem." "Ale vždyť v Austrálii sloni nežijí!" "Však právě proto jsou tam vzácní!"

„Jak jste se vyspal?“ ptali se nováčka po první noci strávené na moři. „Vyhovují vám naše postele?“ „Nebylo to tak zlé,“ odpověděl, „jen čas od času jsem musel vstát, abych si odpočinul.“