Vtipy ze života

Dva králíci utekli z výzkumné laboratoře a poprvé v životě spatřili trávu. A tak hop, hop, hop, skákali přes ní, když tu potkali staršího králíka: "Ahoj," říká ten starší králík, "pokud chcete, můžete bydlet se mnou v mym doupěti." "Co je to doupě?" zeptali se králíci. "Pojďte za mnou," řekl jim starší králík, odvedl je do podzemí a oni byli unešení všemi těmi chodbami a jeskyňkami a rozhodli se zůstat s ním. Ráno je probudí dupání. Dup, dup, dup, dupe starší králík a ptá se jich, "nechcete jít se mnou na zelí?" "Co je to zelí?" ptají se oba králíci a starší králík je odvede na pole plné zelí, kde celý den chroupou, zelí jim hrozně chutná a tak se vracejí spokojeni s plnými žaludky a pochvalují si dnešního dne. Druhý den opět, dup, dup, dup a: "Pojďte na zelí," říká starší králík a tak hopkají. A další den znovu. To už pak povídá jeden druhému: "Což o to, zelí je dobrý, ale copak tohle je tan slavnej život? Pojď, ten musí bejt někde jinde." A tak jdou. Opět hop, hop, hop přes trávu, až potkají mladšího králíka, který se jich zeptá: "Ahoj. Zvu vás do svýho doupěte. Mám tam plno mladejch králičích holek." "Co je to holka?" ptají se králíci. "To uvidíte," odpoví jim ten mladší králík, "pojďte se mnou." Tak jdou a po celé tři dny si užívají dupky, dupky, dupky. Ale pak přijde první králík za tím druhým a říká: "Člověče, já odsaď musím vypadnout." "Cože? Vždyť tohle jsou ty nejlepší dny našeho života!!" diví se druhý králík. "No jo, to je pravda, ale když já už mám strašnou chuť na cigáro."