Vtipy o dětech - 448 zajímavých

Několik dní po příjezdu z mezinárodního výměnného pobytu říká matka Karlíkovi: „Proč nenapíšeš tomu svému čínskému kamarádovi?”
„Mám na něj sice e-mail,” povídá Karlík, „ale tu adresu bych tam musel naskenovat!”

„Hlavně si dávej při jídle pozor,” nabádá vnuka u stolu děda, „tenhle pepř strašně solí!”

Chlubí se chlápek: „Moje dcera má jedničky!”
„To je dědičné, vždyť tvoje žena také nemá žádná prsa!”

Deváťačka má před písemkou a matka ji pobízí: „Hezky se to teď nauč, ať to všechno umíš.”
„Tak to asi ne,” odvětí skepticky dívka, „já mám ještě učení na čtyři roky!”
„To nevadí,” povídá máma, „za čtyři roky ti bude osmnáct a budeš v tom případě moct rovnou začít pracovat.”

Ptá se vychovatelka ve školce: „Kdopak se počural?”
Zvednou se ručičky.
„Tak, pět dětí. Kdo se pokakal?”
Zvednou se ručičky.
„Tak, čtyři děti. Kdo se zdržel?”

„Dědečku, četl jsi už ty komiksy s tím oranžovočerným kocourem?” ptá se dědy malý klouček.
„Hm,” zamyslí se dědeček. „Ty myslíš Ogar Fíld?”

„Pane vedoucí, v kolik se ráno bude vstávat?”
„Až vstanu.”

Loudí malá Anička: „Dědo, co to pořád cucáš? Dej mi taky!”
„Nedám,” prohlásí neústupně děda, „to je můj zub!”

"Měsíc je důležitější, než Slunce," řeklo dítě. "Svítí, když je tma."

Stojí malý chlapeček na rohu a hulí. Přistoupí k němu paní a povídá: "Copak by ti asi řekl tatínek, kdyby tě viděl kouřit ?" Chlapeček jen odsekne: "A copak by vám řekl manžel, kdyby viděl, že na ulici obtěžujete cizího chlapa?"

Otec upozorňuje dospívajícího syna: „Na vojnu půjdeš, holky - neholky!”

Syn vaří a nechtěně namočí tričko s dlouhým rukávem do matčiny polévky.
„Neboj,” uklidňuje ji, „tohle triko jsem měl včera v posilovně - aspoň to budeš mít slaný!”

Malá Kristýnka povídá odpoledne matce: „Mami, musím si jít koupit sešit.”
„Opovaž se!” napomene ji maminka. „Venku leje, že by člověk psa nevyhnal. Pro sešit ti půjde táta!”

„Mami, mně ten guláš nechutná!” stěžuje si malý Ládík.
„Mlč a jez! Za dvacet let budeš manželku otravovat vyprávěním, jaká jsem byla vynikající kuchařka!”

„Mně z tebe jde hlava kolem,” rozčiluje se tatík na neposedného klučinu. „Ahoj, hlavo!”

„Měl by sis vzít příklad ze své babičky, jak je čistotná!” domlouvá Jardovi maminka.
„Dobře, tak od teďka si vůbec nebudu čistit zuby. Babička si je taky nečistí, protože má nasazovací!”

Anička se vrací domů ze školy: „Mami, já už se tam nevrátím.”
„A proč ne?”
„Ta učitelka nic nezná. Pořád se nás na něco ptá.”

V mateřské školce:
Honzíku jak dělá pejsek? Haf.
Mařenko jak dělá kohout? Kikiriký.
Jiříčku jak dělá žabička? Kvák.
Tomášku jak dělá myš? Klik paní učitelko.

„Já za to nemůžu, že jsem vyletěl už ze třetí školy,” brání se otci malý grázl. „Asi jsem rozený letec!”

„Tati, je Tichý oceán vždycky tichý?”
„Prosím tě, když už se mě na něco ptáš, aspoň ne na takové hlouposti.”
„Aha, tak promiň. Mimochodem, jak zemřelo Mrtvé moře?”

Tři frajeři potkají maníka a smějí se mu: „Ty jsi asi spadnul z Marsu, co?”
„To těžko - to by tu musel být kráter!”

Pošťačka vrátí Markovi doporučený dopis a upozorňuje ho: „Na ten dopis musíte napsat odesílatele!”
„A nenapsal jsem ho snad?”
„To sice ano, ale co má znamenat: Odesílatel - ten, co to odeslal?”

„Tatínku, kdo je náš prezident?”
„To je ale ostudné, neznat takovou základní věc!”
„Tak proč mi to neřekneš?”
„Stydím se.”

Víte, jak má šestnáctiletá těhotná holka sdělit své matce, že je v tom?
Přijde za ní a řekne: „Víš, babi, mám problém.”

Fanoušek přiběhne domů ze školy a volá: „Tati, dneska jsme se učili, že všechna zvířátka dostávají na zimu nový kožich.”
„To je pravda, ale před maminkou o tom ani muk.”

„Co byste nejvíce chtěl pro svoje děti?”
„Aby měli bohaté rodiče.”

„Mami,” zajímá se při oblékání malý Filípek, „a mám si vzít ponožky, nebo fusekle?”

„Proč otevíráš ty olejovky před akváriem, Pepíku?”
„Aby ty rybičky viděly, jak dopadnou, když budou zlobit.”

„Můj syn včera řekl první slovo,” chlubí se chemik kamarádům.
„Jo? A jaký?”
„Paraaminotrichlobenzenhydrooxid.”

„Mami, můžu jít na dvůr hrát si s Péťou?”
„Ne, Péťa je zlý chlapec.”
„A můžu tedy aspoň jít ven a zmlátit ho?”

Martin, který před několika lety ztratil otce, právě provedl další ze svých vylomenin. Matka na něj křičí: „Ty grázle, tvůj táta se musí obracet v hrobě!”
„To je pravda,” rozesměje se rošťák, „on spal vždycky neklidně!”

Rodinka chytá na břehu jezera ryby, když v tom otec vytáhne zlatou rybku. A ta jim říká: "Když mne pustíte, tak vám splním tři přání." Malý synáček se probere a povídá: "Táto, já chci ježka." Otec na to: "Do píčy s ježkem!" V ten okamžik maminka zaúpí: "Já chci ježka ven!!!"

Víte, jak se hraje hra na vodní mlýnek? To si jeden lehne na zem a druhý mu čůrá na lopatky.

Dospívající dívka se svěřuje kamarádkám: „Kdybych měla mít celulitidu, tak radši nosím maskáče!”

Říká otec synovi: „Že se nestydíš, v tvém věku jsem ještě nikomu nelhal.”
„A kdy jsi začal?”

„Pane Bože na nebesích!” spráskla ruce babička.
„Co se stalo?” diví se Filípek.
„Ale tobě to neříkám, ty nejseš Bůh.”

Jedni manželé měli dvojčata, jejichž jedinou společnou vlastností byl vzhled. Když bylo jednomu horko, druhému byla zima. Když se jeden smál, druhý brečel. Jeden byl optimista a druhý pesimista. Jen tak ze zvědavosti zkusil tatínek experiment na jejich narozeniny. Tomu pesimistovi doslova naplnil pokoj všemožnými hračkami, zatímco optimistovi dal do pokoje hromadu koňského hnoje. Když se chlapci vrátili ze školy, šel se tatínek podívat, jak zareagují.
Pesimista seděl v pokoji mezi hračkami na zemi a plakal. Tatínek se ptá, proč synek pláče. Synek povídá: „Všichni mí kamarádi mi budou závidět. Budu si muset přečíst spoustu návodů k použití, než si budu moct začít hrát. Pořád budu potřebovat baterky a nakonec se všechny ty hračky porouchají...”
Tatínek jde do druhého pokoje. Optimista radostí poskakuje na hromadě hnoje a zpívá si radostí. Tatínek se ptá, proč. Synek odpovídá: „Někde tady určitě je poník!”

Filípek je u babičky na prázdninách a babička se chlubí do telefonu jeho mamince: „Filípek se u nás pořádně rozežral!”
„Proboha,” zděsí se matka, „snad sis zase nespletla mýdlo s kyselinou?!”

„Tati, zdražili cigarety, to teď budeš méně kouřit?”
„Ne, synáčku, to ty teď budeš méně jíst!”

„Tati, inkoust je drahý?”
„Ne, levný.”
„Tak nevím, proč maminka tak nadává, když se mi vylil na tu novou sedací soupravu!”

Karel si jde zahrát k Jendovi počítačové hry a na návštěvě se ho ptá: „A kde máte myš?”
„Nemáme. Naše máma se bála, že by nám ji sežrala kočka!”

„Děti,” volá maminka z kuchyně, „běžte se dívat na Robina Úda!”

Komu nechutnají dětské výživy ?
Dětem...

„Tati,” škemrá malý Franta, „můžeš mi dát dvě koruny?”
„Neřekl jsem ti snad, abys nežebral o drobné?” rozlítí se otec.
„Máš pravdu, řekl,” uzná Frantík. „Mohl bych teda dostat dvě stovky?”

„Tati, jaký je rozdíl mezi skromný a lakomý?”
„No, když si koupím laciný kabát, tak jsem skromný. Když ho koupím mamince, jsem lakomý!”

Byla jednou jedna holčička, co se jmenovala Evička. Jednou takhle zvedla telefon a nějaký chlap jí začal říkat šílené prasárny a nechutnosti. Ale Evička se jen smála, protože věděla, že má špatné číslo.

„Brzy vyjdeš ze školy, synu, a my bychom s maminkou chtěli, aby ses stal lékařem.”
„Ale tati, vždyť přece víš, že nedokážu zabít ani mouchu.”

„Budu se učit tak dlouho, dokud nedostanu jedničku,” zařekl se totální idiot.
„To můžeš taky čekat do Vánoc!” s úšklebkem poznamenala jeho starší sestra.
„Juchůů,” zaraduje se pitomeček. „Ty jsou už pozítří!”

„Dezidere, dej si přece taky žvýkačku,” přemlouvají Deža kamarádi.
„Jasně, já si ji dám a zalepí mi pak zadek!”

„Nechoď na ten balkón jen v tričku, nebo nastydneš!” zlobí se na Aničku máma.
„Neboj,” konejší ji děvče, „mám na sobě mikinu.”
„A kde? Nelži mi!”
„Ale já ti nelžu - zrovna ji věsím na šňůru.”