Vtipy o důchodcích - 123 zajímavých

Přijde bába k doktorovi s prostřeleným kolenem. Doktor na ni: „Co se vám to stalo?”
„Ále, chtěla jsem spáchat sebevraždu.”
„A proč jste se teda střelila do kolena?”
„Manžel mi poradil, že se mám střelit dva cenťáky pod bradavku.”

Děda je s babkou na procházce v lese a musí si odskočit. Když dlouho nejde, babka na něj volá: „Co tam děláš, dědku? Ty tam snad po sobě hledáš to hovno!”
„Ale ne, to už jsem měl dvakrát v ruce. Brejle nemůžu najít!”

Stojí holohlavý albín před zrcadlem a říká: „No vidíš, ty kluku, sedmdesátka na krku a ani jeden bílej vlas!”

„Když dosáhnete mého věku, 65 let, stanou se tři věci,” vypráví stařík Bartoň. „Nejprve vás začne opouštět paměť a na ty dvě další si teď nemůžu vzpomenout.”

Vleze chlapík do vlaku a v kupé sedí dědoušek. Začnou se bavit a chlapík se ptá, kam dědoušek jede.
„Ále, na sraz maturantů po šedesáti letech.”
„A kde ho máte?”
„Ále, jako vždycky - na Štrbském plese.”
„A kolik se vás po těch letech ještě schází?”
„No, abych řekl pravdu, posledních osm let už jezdím jenom já.”

Dědek s babkou jdou do krámu a před krámem vidí ceduli: Nivea omlazuje. Přijdou domů a oba si líznou. Po dlouhé době řekne babka dědkovi: „Hele, dědku, už to působí.”
Babka letí rychle na záchod, ale dědek potřebuje nutně taky, tak jde ven. Oba přijdou a babka povídá: „Dědku, letěla jsem na záchod jako šestnáctiletá!”
Dědek odpoví: „Babko, letěl jsem jak šestnáctiletí a posral jsem se jako tříletí!”

Babička najde cestou do kostela malého vrabce, a tak ho vezme s sebou. Při mši začne ptáček cvrlikat a farář se rozčílí: „Kdo má ptáka, okamžitě ven!”
Všichni muži odejdou, zůstane jen jeden děda a ten se omlouvá: „Já sice ptáka mám, ale už deset let necvrliká!”

Dva důchodci u dveří: „Dobrý den, pane, vybíráme na domov důchodců a rádi bychom se vás zeptali, jestli byste nám něco nedal?”
„Ale s radostí, pánové, moji tchyni!”

Babička a dědeček mají výročí svatby. Dědeček povídá: „Babi, dáme si rande jako za mlada.”
„Dobře, dědečku, tak zítra v 17:00 před kinem.”
Druhý den čeká dědeček v 17:00 před kinem a babička nikde, čeká do 17:30 a babička nikde. Čeká do 18:00 a v 18:30 babička nepřichází, naštve se a jde za ní domů. Tam leží babička vyvalená na gauči a dědeček se jí ptá: „Víš o tom, že jsme měli dneska v 17:00 rande před kinem?”
Babička naštvaně: „Vím, ale naši mě nepustili!”

Víte, proč počítají důchodci každou korunu?
Protože na to mají čas.

„Můj manžel stále víc ztrácí paměť,” stěžuje si důchodkyně. „Včera vlezl do vany oblečený!”
„To se určitě promočil na kůži,” povídá sousedka.
„Vůbec ne. Zapomněl si napustit vodu!”

Babička říkala: „Kdo lže, ten zezelená.” A obrostla mechem.

„Mladíku, vás ve škole neučili, že je třeba starším uvolnit místo k sezení?”
„Ale babi, tohle je přece moje auto!”

Na rohu ulice postávají lehké děvy. Jde okolo babička a ptá se jich: „Děvčata na co tu čekáte?”
A děvy odpovídají: „Na chleba, babičko, na chleba...”
„Tak to já počkám s váma,” rozhodne se stařenka a čeká.
Jde okolo policajt a říká: „Vy taky, babičko?”
„Jo, jo,” odpoví stařenka. „Já ho nechám ztvrdnout a pak ho jenom žužlám...”

U pumpy se mračí mladá, vyvinutá brigádnice: „Dědo, měl jste mi to hned říct, že jste poloslepej a nemůžete najít nádrž svého Trabanta... A nemusel jste mi napumpovat pět litrů speciálu za podprsenku!”

Mladík dobíhá autobus a nedoběhne. Zastaví ho děda a povídá mu: „Pamatuj si, chlapče, že za autobusem, tramvají a ženskou se neběhá, přijdou samy nebo můžeš počkat na další.”

Popeláři odvážejí kontejner. Blíží se stará Petrásková s odpadkovým košem a volá: „Doufám, že nejdu pozdě?”
„Ale kdepak, matko. Naskočte si!”

Víte, že budou stavět supermarket pro sklerotiky? Dostanou tam všechno, na co si vzpomenou.

Přijde dědeček k lékaři a povídá: „Pane doktore, já mám takový problém, už týden se nemůžu vymočit. Jdu na záchod a ani kapka.”
„Tak se svlékněte a podíváme se na to.”
Za okamžik: „Ale dědečku, vždyť vy na tom máte uzel!”
„Ježíšmarjá, já zapomněl koupit chleba!”

„Ať se poseru, jestli to není pravda!” vykřikl na ulici děda, chytne se za zadek a rychle se opravuje: „Ne, ne - radši ať se propadnu!”