Hospodské vtipy - 667 zajímavých

Barman se ptá silně podnapilého muže: „Můžete mi říci, pane, jak můžete druhý den pracovat?”
„Nemůžu... já to ještě nikdy nezkusil!”

Potkají se dva známí, kecají a najednou jeden z nich povídá: „Jsem ti včera byl se známejma na bezva pařbě. No a protože jsme dost chlastali, nechal jsem auto raděj tam, že si ho ráno vyzvednu, a domů jsem jel vlakem. Jenže ráno jsem už ze zvyku šel do garáže. A víš, co jsem zjistil, když jsem otevřel tu garáž?”
„To auto tam stálo, že?”
„Ne. Ten vlak!”

Chlapi v hospodě si povídali o tom, kolik včera vyhrál soutěžící v Milionáři. Zaslechl to známý chvastoun Tonda Vávra: „Milionář? Tam jsem byl už snad stokrát!”
„Tak jaktože jsi nic nevyhrál?!” začali si ho dobírat hoši.
Tonda říká: „Dělal jsem diváka!”

Co udělá pivař, když mu doktor řekne, že má zápal plic?
Spláchne to Velkopopovickým kozlem.

„Nejrychlejší savec je gepard.”
„To mi nepovídej. Dokáže snad do sebe nalejt půllitr dvanáctky za pět vteřin jako já?”

Jdou dva na Nový rok ráno poněkud společensky unaveni z hospody domů, jeden si nese urnu s popelem tchyně. Mrzne, jen to praští, a taky to strašně klouže. Druhý chvíli bojuje s náledím a pak říká: „Hele Vincku, pieta nepieta, sypej.”

Po novoročních oslavách se před hospodou probouzí chlápek a je viditelně zmatený: „Ty vole, 2011?! Já jsem prochlastal celej rok?!”

Dáma se znechuceně zvedne od stolu: „Pane vrchní, v té svíčkové je cítit JAR!”
Vrchní pravil: „Aspoň si můžete být jistá, že je váš talíř umytý.”

Vypráví Pepa v hospodě: „Včera jsem říkal sousedům, Ukrajincům, že bych potřeboval střelit auto.”
„A střelili ti ho?”
„Jo, ráno jsem měl prostřílené gumy.”

To, že pivo má mít říz, neznamená, že musí být říznuté vodou.

Jeden prohodí při pívečku: „Pánové, byl jsem na dovolené v Tatrách. Tam byla nádherná ozvěna! Jednou jsem zavolal Haló a ozvalo se to ještě pětkrát!”
„To nic není,” přidá se druhý. „U nás v paneláku stačí jednou kýchnout a ozve se desetkrát Na zdraví!”

„Tak co,” ptá se vrchní, „jak vám chutná naše víno Dunajská kapka?”
„No, dobré by bylo, kdyby tam těch kapek z Dunaje nebylo tak mnoho.”

Kolik banánů obsahuje jeden trs?
No přece tolik, kolik jich naroste.

„Ahoj, proč jsi přestal pít?”
„Nechci vidět manželku dvakrát...”

Venku se zatáhlo a starý kuřák se zděsil: „Tolik jsem jich snad nevykouřil?!”

V restauraci: „Máte nějaké minutky?”
„Bohužel, to musíte do elektra.”

Člověk je z pecky: z pecky je strom, ze stromu je trnka, z trnky je slivovica, ze slivovice je opica a z opice je člověk.

„Co, že tak najednou chceš uzavřít úrazové pojištění?” vyzvídá na Lojzkovi v hospodě, u pivečka Venca.
„To víš, stará vyhodila váleček a koupila si baseballovou pálku!”

„Ať dělám, co dělám, nemohu odvyknout kouření!”
„A zkusil jsi už žvýkačku?”
„Zkusil, ale nepodařilo se mi ji zapálit.”

Pán v restauraci oznamuje číšníkovi: „Dal bych si višně s cukrem.”
„A nechcete rovnou třešně?”

Jdou dva opilci po kolejích a jeden unaveně poznamená: „To jsou ale dlouhé schody!”
Druhý na to: „To by mi zase tak nevadilo, ale to zábradlí je hrozně nízko!”

„Četl jsi ranní Blesk?” ptá se přítele pan Nový. „Bylo tam o soudním procesu s hospodským Podmírákem.”
„Vážně?” podiví se kamarád. „To bylo o něm?!”
„No jasně, tys to nepoznal?”
„Ne - myslel jsem, že se jmenuje jinak, když ztratil své dobré jméno.”

Vítá paní manžela vracejícího se z hospody: „Když jsem říkala, že zbožňuji barvy podzimu, nemyslela jsem tím, aby ses mi vracel tak zmalovanej!”

Jeden velmi zbožný rabín se odebral na věčnost a členové jeho obce začali vyzývat Hospodina, aby jim dopřál zahlédnot, co jejich rabín v nebi dělá. Jejich prosba byla vyslyšena, ale ke své hrůze spatřili rabína s překrásnou blondýnkou na klíně. Volají na něj: "Rebe, rebe, jak jen můžeš! Ty, který jsi byl celý život tak svatý..." "Pochopte to", vysvětluje rabín. "Ona není má odměna, já jsem její trest."

Dějepis: „Vysvětli nám, co to byla města věnná, Trojane.”
„Prosím, to byla taková, která král někomu věnoval. Jako kdybych třeba přišel do hospody a povídám hospodskému: Nechtěl bys Prahu? Jestli ano, tak je tvoje.”

Ptá se paní Kalianková naštvaně manžela: „Pepo, kde se tady vzalo tolik prázdných flašek?”
„Jak to mám vědět? V životě jsem prázdnou flašku nekoupil!”

Přijde chlap do hospody s nádhernou blondýnkou, nádhernou brunetkou a na rameni mu sedí havran. Chlap si objedná tři malý a deset velkejch panáků. On s blondýnou a brunetou si dají po malejch a havran vyžere deset velkejch. Druhý den se opakuje to samé, třetí den se opakuje to samé a vrchnímu to už vrtá hlavou a ptá se chlápka, co to má znamenat. "Ále, já sem rybář a chytil sem zlatou rybku. Slíbila mi, že když ji pustím, můžu mít tři přání. Tak sem ji pustil a přál si nádhernou blondýnu, nádhernou brunetu a ptáka, co hodně vydrží !!"

Rozčiluje se mistr: „Kolikrát jsem vám říkal, že mi v práci chlastat nebudete! Vždyť přes ulici máte hospodu!”

Velmi podnapilý občan se vypotácí z hospody. Potká ho starosta a domlouvá mu: „Jsi na špatné cestě, Nováku! Nestydíš se?”
„A proč já? Za špatnou cestu ať se stydí obec!”

Říká jeden námořník kamarádům: „Já znám jednu hospodu a tam když přijdeš a řekneš, že sloužíš u námořníků, tak nemusíš vůbec platit!”
„To je výborné, a kde to je? Až tam budeme kotvit, tak nám to řekneš, jo?”
„Na Nové Guinei, ale musíme dávat pozor, protože personál jsou lidožrouti!”

Uprostřed hospodské rvačky se ozval rezolutní hlas majitele: „Tak hoši, ještě každý pár facek a konec! Musíme zavírat!”

To takhle jednou seděli pánové Abeles, Kohn a Roubíček v hospodě u piva a hráli mariáš. Seděli tam už dlouho, byli příjemně napití a hra se jim líbila. Pan Abeles zrovna rozdával. On tedy zase zrovna rozdával, protože byl hrozně roztržitý, a Kohn s Roubíčkem toho zneužívali a vždycky, když dohráli a začali se o hře bavit, jeden nebo druhý se chopil karet, složil je do balíčku a podal Abelesovi, aby rozdal. A ten si je vzal a rozdal. Šlo to takhle celou noc, až někdy o půl páté ráno se najednou Abeles zarazil uprostřed rozdávání, chvilku přemýšlel a pak povídá: „Pánové, nerozdávám já náhodou podruhé?”

Baví se tři chlapi, kterého manželka nejvíc "řve" při orgazmu... 1. říká: "Moje žena u toho řve až na nás bouchají sousedé..." 2. říká: "Ta moje u toho řve až řinčí okna na baráku..." 3. říká: "To je nic chlapi... ta moje u toho řve tak strašně, že ji slyším až do hospody..."

Víte, jak se dělí alkoholici podle víry?
Na rumokatolíky, lihovity a pivopiče.

Víte, jak se dělá jahodový koktejl?
To nacpete krávu jahodama a strčíte ji do mixéru.

Přijde smutný muž do hospody a ptají se ho, proč je tak zasmušilý.
„Zemřela mi žena.”
Trapné ticho, pak se ozve: „To určitě není pravda, říkáš to jen proto, abychom ti záviděli!”

Přijde chlap do hospody a povídá: "Povím Vám skvělej vtip o policajtech". V tom se v rohu zvedne chlap a říká: "Chci Vás upozornit, že já jsem policista". A ten chlap na to: "Tak dobře já to povím pomalu a dvakrát".

Detektiv se chlubí chlapcům z hospody: „Já to svoje zaměstnání prostě miluju. Stačí, když vždycky na stadionu najdu nějakého zloděje nebo překupníka a můžu chodit na hokej úplně zadarmo!”

„Já jsem rozenej sporťák,” vychloubá se v hospodě pan Karel. „Včera jsem vyhrál pět táců!”

Den má 24 hodin. Do jedné bedny se vejde 24 piv. To nemůže být náhoda!

Neváhej a toč! - pořad z hospodského prostředí.

„Miluji Řecko,” zasnil se v hospodě Franta. „Teplo, nádherné pláže, skvělé jídlo!”
„Souhlasím s tebou,” přidá se hospodský Kopeček. „Jezdíš tam často?”
„Já ne,” odpoví štamgast, „ale manželka tam jezdí dvakrát do roka!”

Brněnský drak je masitý pokrm.

„Dneska mě žena strašně naštvala,” stěžuje si v hospodě pan Magor. „Ráno nebyla doma a já ji chtěl překvapit, tak jsem vytřel celý byt. No a odpoledne se milostivá vrátí a ještě jsem dostal vyhubováno!”
„Jakto?”
„Celý den prý netekla voda, můžu já snad za to?”

Sedí dva nejlepší kamarádi v hospodě a ten jeden říká : "Už jsi spal s mojí ženou ?" "Ne to bych si nedovolil !" "To bys měl, protože ta má je lepší !"

Hostinský se ptá servírky, svojí manželky: „Dělala jsi hostům čárky za každé pivo?”
„Ano.”
„To je dobře, já taky!”

„Restaurace? Prosím rezervujte nám stůl na pět hodin.”
„Dobře, a nějaké židle chcete rezervovat také?”

Sedí takhle chlápek s kámošema v hospodě a ti do něj hučí: "Neber si ji! Podívej se na ni, vždyť je ošklivá!" On se nedá přemluvit, ožení se a měsíc se v hospodě neukáže. Když nakonec přijde, stěžuje si: "To je hrůza. Pořád to po mně chce. Před snídaní, po snídani, před obědem, po obědě, odpoledne, večer, v noci, pořád!" A kámoši na něj: "My jsme ti radili - neber si ošklivou ženskou, budeš na to sám!"

Opilý muž se vrací k ránu z hospody domů a přivede si s sebou i několik kamarádů. Manželka i tchyně okamžitě vyskočí z postele a běží je s úsměvem obsloužit. Přinesou jim jídlo, pití a pořád se starají, jestli jim něco nechybí. Kamarádi nemohou uvěřit svým očím, a proto se ptají, jak to dokázal. "To bylo tak: Jednou jsem měl psa. Když mě neposlechl poprvé, tak jsem ho napomenul. Když mě neposlechl podruhé, tak jsem mu dal důtku s výstrahou. A když mě neposlechl potřetí, tak jsem ho zastřelil. No, a tchyně i manželka už mají důtku s výstrahou."

Stará paní poruší při oslavě svých narozenin zásadu a napije se alkoholu.
„To je zajímavé,” uvažuje poté, „chutná to stejně jako ten lék, co musel manžel dvacet let denně několikrát užívat.”