Hospodské vtipy - 644 zajímavých

Paní říká manželovi: „Včera jsi prý v hospodě zase přišel o dva zuby!”
„Alespoň víš, jak lidi kecají. Mám je tady v kapse u kabátu!”

Baví se chlapi v hospodě: „Že prý Contador s Schleckem jedou vlastní ligu.”
Zaslechne to číšnice: „A u koho ti dva borci chlastají?”

Číšník postaví před stálého hosta řízek černý jako uhel. Chudák u stolu se zachmuří a pak si jen povzdychne: „Alespoň jednou není to jídlo syrové...”

Hospodářská krize nesouvisela s nedostatkem piva.

Ptají se trestance v base: „Kolik jste dostal?”
„Deset let!”
„A za co?”
„Že jsem byl pomalej.”
„Jak je to možný?”
„Seděli jsme s Kaliankem v hospodě a vyprávěli jsme politické vtipy. V noci se mi to rozleželo a řekl jsem si, že musím ráno Pepu nahlásit... a představte si - on tam byl už večer!”

Povídá zákazník mladé servírce: „Když se tak podívám na ten účet, tak vás ve škole učili kromě přídavných jmen i přídavná čísla.”

Tři věci, které bych si vzal na pustý ostrov? Sud, pípu a půllitr.

Dodržuj pitný režim - aspoň deset piv denně.

Co je vrcholem opilosti?
Jít se ven vyčurat ke sloupu a pak si omylem do kalhot strčit ten sloup.

Vrchní přinese hostovi jídlo. Host: „Pane vrchní, to jídlo smrdí.”
Vrchní udělá dva kroky zpátky a říká: „Ještě?”

Ke stolu si přisedne Tarzan a jeden štamgast se ho se zájmem vyptává: „Kdo je tvůj nejlepší přítel, frajere?”
„Opice,” odvětí opičí muž.
„A víš, že moje taky?” zaraduje se ožrala. „Já mám opici každý den!”

Jak se pozná absolutní alkoholik?
Bere si pivo i na záchod.

Jde Johnny Wolker parkem a slyší: „Ne, ještě mi ho tam nedávej! Já ho naposled políbím, já ho naposled pohladím.”
Odhrne křoví a vidí, jak dvě stařenky pohřbívají kocoura.

Nad ránem budí policista opilce na ulici. Opitý muž se otráveně ptá: „Kde to jsem?”
„Štůrova 25.”
„Žádné detaily! V jakém městě?”

„Tak už jste si prosím vybral, co budete jíst?” ptá se vrchní hosta, který přemýšlí nad jídelním lístkem.
„Ano, pane vrchní, dal bych si ten anglický biftek s opékanými brambory a oblohou, ale prosil bych jen poloviční porci.”
„Velmi lituji, pane, ale naše porce už nejsou dále dělitelné...”

„Mám tisíc přátel,” chlubí se hospodskému upovídaný přespolák.
„Ty asi budeš matematik, viď?”
„Proč?”
„No, že je máš tak přesně spočítané!”

„Obžalovaný, co byste chtěl uvést na svou obhajobu?” ptá se soudce.
„Pane soudce, když jsem v hospodě vykřikoval, že všechny oddělám, myslel jsem tím zameškané směny...”

V restauraci: „Na ten guláš už čekám více než dvě hodiny.”
„Nebojte se, vždyť máme otevřeno až do rána.”

„Pepo, kdo tě nutí do toho kouření?”
„Nikdo, já to dělám dobrovolně!”

Jura Trlica v hospodě před placením: „Chlapi, nikdy bych nevěřil, že je ten svět tak malý! Tuto pětistovku jsem propil minulý týden v Hodoníně...”