Hospodské vtipy - 668 zajímavých

Člověk je z pecky: z pecky je strom, ze stromu je trnka, z trnky je slivovica, ze slivovice je opica a z opice je člověk.

„Co, že tak najednou chceš uzavřít úrazové pojištění?” vyzvídá na Lojzkovi v hospodě, u pivečka Venca.
„To víš, stará vyhodila váleček a koupila si baseballovou pálku!”

„Ať dělám, co dělám, nemohu odvyknout kouření!”
„A zkusil jsi už žvýkačku?”
„Zkusil, ale nepodařilo se mi ji zapálit.”

Pán v restauraci oznamuje číšníkovi: „Dal bych si višně s cukrem.”
„A nechcete rovnou třešně?”

Jdou dva opilci po kolejích a jeden unaveně poznamená: „To jsou ale dlouhé schody!”
Druhý na to: „To by mi zase tak nevadilo, ale to zábradlí je hrozně nízko!”

„Četl jsi ranní Blesk?” ptá se přítele pan Nový. „Bylo tam o soudním procesu s hospodským Podmírákem.”
„Vážně?” podiví se kamarád. „To bylo o něm?!”
„No jasně, tys to nepoznal?”
„Ne - myslel jsem, že se jmenuje jinak, když ztratil své dobré jméno.”

Vítá paní manžela vracejícího se z hospody: „Když jsem říkala, že zbožňuji barvy podzimu, nemyslela jsem tím, aby ses mi vracel tak zmalovanej!”

Jeden velmi zbožný rabín se odebral na věčnost a členové jeho obce začali vyzývat Hospodina, aby jim dopřál zahlédnot, co jejich rabín v nebi dělá. Jejich prosba byla vyslyšena, ale ke své hrůze spatřili rabína s překrásnou blondýnkou na klíně. Volají na něj: "Rebe, rebe, jak jen můžeš! Ty, který jsi byl celý život tak svatý..." "Pochopte to", vysvětluje rabín. "Ona není má odměna, já jsem její trest."

Dějepis: „Vysvětli nám, co to byla města věnná, Trojane.”
„Prosím, to byla taková, která král někomu věnoval. Jako kdybych třeba přišel do hospody a povídám hospodskému: Nechtěl bys Prahu? Jestli ano, tak je tvoje.”

Ptá se paní Kalianková naštvaně manžela: „Pepo, kde se tady vzalo tolik prázdných flašek?”
„Jak to mám vědět? V životě jsem prázdnou flašku nekoupil!”