Vtipy o kultuře a umění - 441 zajímavých

Ježíš se dostane ke shluku lidí, který se chystá kamenovat hříšnou ženskou. „Kdo jsi bez viny, hoď po ní kamenem!”
Přiletí šutr a práskne ho do hlavy. Ježíš se ukřivděně ohlédne a povídá: „Teda matko, občas mě strašně štveš...”

„Pane malíři, budu na tom obraze krásná?”
„Samozřejmě. Ani se nepoznáte!”

Baví se dva kreslíři: „Utrpěl jsem nenahraditelnou ztrátu. Můj synek vyhodil moje nejlepší kreslené kousky do smetí.”
„Fakt? A kolik mu je?”
„Čtyři a půl roku.”
„No prosím, tak malý a už se vyzná v umění.”

„Z toho velkostatkáře Procházky mě jednou klepne pepka,” stěžuje si čert Krucifix ostatním čertům.
Belzebub je téhož názoru: „Máš pravdu. Ten držgrešle hudruje pro každou korunu víc jak celý čertí batalion!”

Kdy začíná věčnost?
Když někdo přistoupí k mikrofonu a řekne: „Na závěr jen pár vět...”

Jedou dvě jeptišky s biskupem v jednom vlakovém kupé, a protože si koupily stejný časopis jako biskup, luští právě stejnou křížovku. Jedna z jeptišek se ptá té druhé: „Prosím tě, Matyldo, součást těla na čtyři, začíná na pé a končí na á.”
Matylda se zamyslí a prohlásí: „No, mohla by to být pata.”
Biskup si rozpačitě odkašle a vzhlédne: „Sestry, nemáte s sebou náhodou gumu?”

žabička jde ke zvěrolékaři s ponožkou na hlavě a zvěrolékař se jí ptá: Žabičko kdo ti to udělal? Drž hubu tohle je přepadení!

O nalezenou pětitisícovku se přihlásila polovina města.

„A nebojíte se, klaune, chodit sám v noci po městě?”
„Nebojím, pane řediteli. Já znám karate, džudo...”
„No to jste výborný, klaun!”
„... a ještě pár japonských výrazů.”

Na ples přišla hrozně zmalovaná dáma.
„Kdo je to?” ptá se organizátorka manžela.
„Nevím,” odvětí muž. „Já se v malířství nevyznám!”

Druhý den po koncertě Madonny ve Wembley zavolá jeden její fanoušek do recepce stadionu: „Nenašli jste náhodou po koncertě v první řadě bonbón?”
„Ne! Proč?”
„Zůstaly mi na něm zuby!”

„Svobodu slova! Svobodu slova!” demonstrovali studenti.
Svého cíle dosáhli - a slovo uteklo.

Zanedlouho navštíví Českou republiku Papež. Chce prý na vlastní oči vidět, jak vypadá Boží dopuštění!

Baví se dvě dámy ve společnosti: „Vidím, že ti ta nová sukně přirostla k tělu - z čeho je, prosím tě?”
„Z kůže.”

Řečník na přednášce mluví a mluví. Všichni posluchači se už dávno vytratili, ale on stále mluví. Poslouchá ho už jen jeden člověk. Řečník se ho ptá: „To se vám tak líbí můj referát?”
„No, moc ne.”
„Tak proč jste tady?”
„Jsem přece řidič, který vás přivezl a má vás taky odvézt!”

Jaká je u slepců nejoblíbenější pěvecká dvojice?
Bílá - Hůlka.

Pan farář u zpovědi mladé dívky: „Doufám, že jsi nespala s tím Standou odvedle!”
„Kdepak, to si myslíte, že on mě nechá v noci zahmouřit oko?”

Ptá se žák pana faráře: „Je to pravda, velebný pane, že všechny zvony letí o Velikonocích do Říma?”
„Hm, tak to ten náš asi nezaplatil u cestovky.”

Jedou atomoví fyzici vlakem, a vtom jeden řekne: „Tři.” a všichni se začnou řehtat.
Pak se uklidní, a jiný řekne: „Pět.” a zase se všichni složí smíchy.
Vzápětí další řekne: „Jedenáct.” a vypadá to, že smíchy prasknou.
Pánovi, co sedí naproti, je to divné, tak se jich ptá: „Prosím vás, čemu se to smějete?”
„No, my známe některé vtipy tak dobře, že jsme si je očíslovali, a už je nevykládáme celé, řekneme jen číslo vtipu a to stačí.”
„Aha, a můžu si to taky zkusit?”
„Jasně...”
Tak se pán nadechne a povídá: „Čtrnáct.”
Nic, ani úsměv.
Tak si řekne, ten asi nebyl dobrý, zkusíme jiný: „Devět.”
Zase nic, koukají se na něj divně.
Tak vsadí na tutovku a povídá: „Tři.”
Kamenné ksichty.
Tak se ptá: „Vždyť jsem na konec říkal i vtip, který se vám předtím líbil, proč jste se nesmáli?”
„No, když vy to neumíte tak podat!”

Novinářský elév se ptá šéfredaktora: „Je pravda, že genialita je svým způsobem choroba?”
„To je možné, ale vy můžete být klidný, vy jste docela zdravý!”