Vtipy o kultuře a umění - 450 zajímavých

Pan katecheta vypráví: „A pak přišel Bůh s andělem k Abrahámovi.”
„Prosím,” hlásí se Otík, „já vím, jak se ten anděl jmenoval.”
„Opravdu,” vrtí hlavou velebníček, „jak tedy?”
„Můj tatínek říkal, že když se sejdou tři chlapi, určitě je jeden z nich Novák.”

Vůz vezoucí mladý pár, opilý láskou a štěstím, že bude následující den oddán, se srazí s náklaďákem a snoubenci tragicky zahynou. Hned při vstupu na nebesa uplatňují svoji hořkou stížnost na osud a hledají možnost být oddáni alespoň na nebesích.
Neslýcháno, ozývá se odevšad. Avšak Nejvyšší je slitovný a zalitoval onoho unáhleného nápadu s náklaďákem. Slíbil tedy nápravu. Věděl, že to nebude snadné, a tak stanovil páru zkušební dobu pěti let, a budou-li chtít být pak stále ještě oddáni, ať za ním přijdou. Tak se také stalo. Nicméně Nejvyšší zcela nečekaně a bez vysvětlování prodloužil lhůtu o dalších pět let. Když však poté přišli, že chtějí být oddáni, byla vystrojena velká veselice a jejich přání bylo splněno.
Jenže - věčnost je věčnost. Začalo to mezi nimi skřípat a nebeskému sňatku to vůbec nedělalo dobrou pověst. Tak nebylo divu, že jednoho dne předstoupili před Nejvyššího s žádostí o rozvod. Ten se však zachmuřil. Zamračil se tak, že to začalo vypadat zase na potopu.
Hlas hromu jim pak vyjevil hnutí mysli Nejvyššího: „Rozvod! Šílenství! Když jste chtěli být oddáni, čekal jsem deset let, než se tu objeví nějaký duchovní! Máte vůbec představu, jak dlouho budeme čekat na právníka?”

Architektonickou soutěž s názvem „Betonový dům” vyhrál afghánský soutěžící Usáma bin Ládin.

Věštkyně se zadívá na svou magickou kouli a oznamuje zákazníkovi, co viděla: „Mám pro vás jednu dobrou a jednu špatnou zprávu. Kterou chcete slyšet dřív?”
„Tu špatnou,” rozhodne se chlápek.
„Dobře. Špatná zpráva je, že na vás dneska odpoledne spadne letadlo.”
„A dobrá?”
„V té době už naštěstí budete dávno tuhej, protože vás srazí auto.”

Jeden misionář přijel do střední Afriky a usadil se u jednoho kmene. Strávil tam více než rok. Učil je číst a psát a seznamoval je s křesťanskou vírou. Obzvlášť zdůrazňoval sexuální čistotu a upozorňoval na zlo hříchu.
Jednoho dne porodila žena jednoho muže z rady starších bílé děcko. Vesnici to šokovalo a náčelník šel jménem všech promluvit s misionářem: „Varoval jsi nás před zlem sexuálních hříchů, ale černá žena našeho kmene porodila bílé děcko. Ty jsi jediný bílý muž, který kdy do této vesnice vstoupil. Není potřeba být geniální, aby si jeden srovnal, co se tu stalo!”
„Ale ne, to se moc pletete,” ujišťuje ho misionář. „To, co se zde stalo, je výjimečná, ale přírodní zvláštnost. Říká se tomu albinizmus. Podívejte se na vaši pastvinu. Pole plné bílých ovcí, a přesto je mezi nimi jedna černá. Příroda tohle občas udělá.”
Náčelník chvíli přemýšlí a pak povídá: „Hele, dohodneme se. Ty nebudeš nikde mluvit o té černé ovci a já zase pomlčím ohledně toho děcka!”

Ježíš se dostane ke shluku lidí, který se chystá kamenovat hříšnou ženskou. „Kdo jsi bez viny, hoď po ní kamenem!”
Přiletí šutr a práskne ho do hlavy. Ježíš se ukřivděně ohlédne a povídá: „Teda matko, občas mě strašně štveš...”

„Pane malíři, budu na tom obraze krásná?”
„Samozřejmě. Ani se nepoznáte!”

Baví se dva kreslíři: „Utrpěl jsem nenahraditelnou ztrátu. Můj synek vyhodil moje nejlepší kreslené kousky do smetí.”
„Fakt? A kolik mu je?”
„Čtyři a půl roku.”
„No prosím, tak malý a už se vyzná v umění.”

„Z toho velkostatkáře Procházky mě jednou klepne pepka,” stěžuje si čert Krucifix ostatním čertům.
Belzebub je téhož názoru: „Máš pravdu. Ten držgrešle hudruje pro každou korunu víc jak celý čertí batalion!”

Kdy začíná věčnost?
Když někdo přistoupí k mikrofonu a řekne: „Na závěr jen pár vět...”