Vtipy o národech a menšinách - 575 zajímavých

Malého cikána vyhodí už asi z x-té školy kvůli špatnému prospěchu a chování. Starý cikán už neví, co s ním, a tak ho přihlásí do církevní školy. Mladý najednou začne nosit jen jedničky a i chování má vzorné. Starý se diví a ptá se ho, jak je to možné.
Mladý vypráví: „Jdu tam do jedný místnosti a tam je na zdi přibitej chlap. Jdu do druhý místnosti a tam je taky přibitej chlap na zdi. V třetí místnosti taky chlap, přibitej na zdi. Táto, tam se s nikým neserou!”

Vtrhne kovboj Velkej Tom do baru a říká: „Barmane, desetkrát whisky s ledem a až to vypiju a budu úplně sťatej, sesypte zbylej led z těch skleniček do kyblíku a použijte ho jako obklad pro ty, kterým tady rozbiju hubu!”

Rusové vymysleli stroj na škrabání brambor a oznámili to Američanům. Ti vyslali komisi, aby to vyzkoušela. Američan hodí do stroje jeden brambor, ve stroji to zachrastí a vyleze oloupaný. Amík se ptá výrobců: „A kolik brambor to oloupe?”
Rusové pokrčí rameny a řeknou, že se to nejdřív musí vyzkoušet. Tak tam nasypou kýbl, ve stroji to zachrastí a vypadne kýbl oloupaných brambor. Amíci si řeknou: „To není možné, to chce něco většího!” a nasypou do stroje celý vagon.
Ze stroje vyleze Ivan v zástěře a se škrabkou a zoufale zvolá: „Nimagu, Vasju zasypalo!”

McDonald potká McMekkyho: „Prosím tě, je takový mráz a ty nemáš svou beranici?”
„Ale, tu jsem vzteky prodal. Představ si, že já ji měl takhle přes uši a ten zpropadenej Sam mě zrovna pozval na whisky. Jenže já ho neslyšel!”

Proč mají Somálci rádi mouchy?
Používají je jako letadla.
A víte, proč mají rádi obzvláště masařky?
Protože jsou dvousedadlové.

„Vzal by sis mou dceru Cecily, kdyby ses dozvěděl, že nedostane žádné peníze?” ptal se mazaný Skot nápadníka své dcery.
„Samozřejmě, pane. Horoucně ji miluji a peníze tu nehrají vůbec žádnou roli!”
„Tak ji nedostaneš,” odpověděl otec. „Nechci mít druhého vola v rodině...”

Skot přistihne ve své knihovně ďábla.
„Jak jsi se sem dostal?” volá na něho.
„Komínem,” přiznává satanáš, zatímco se MacGregor hrne k telefonu.
„Stůj!” přemlouvá ho čert. „Nevolej kněze!”
„To jsem ani nechtěl,” uklidňuje ho držgrešle. „Chci jenom upozornit svého kominíka, že už tenhle měsíc nemusí chodit!”

Jak dostanete Somálce do láhve?
Hodíte mu tam drobek chleba.
A jak ho dostanete ven?
Nijak, přežere se a neprojde hrdlem.

Jak poznáte Čečence v obchodě s obuví?
Zkouší si obout krabice.

Kdysi se firma IBM rozhodla nechat na zkoušku vyrábět některé díly v Japonsku. V zadání byla mj. klauzule, že se tolerují tři chybné součástky z deseti tisíc.
S první dodávkou přišel průvodní dopis: „My Japonci těžko chápeme vaše americké obchodní praktiky. Přesto jsme podle smlouvy zvlášť vyrobili ke každým deseti tisícům součástek tři vadné a přidali jsme je do dodávky. Doufám, že s nimi budete spokojeni.”

„Chtěl bych vás požádat, zda byste mi dal svou dceru za ženu,” oznamuje arabskému pašovi bílý obchodník.
„Dobře, cizinče, dceru ti klidně dám. Jen jedna otázka - za jakou ženu?”

Na Sicílii se pořádá sraz těch největších mafiánů. Italové zjišťují, jestli jsou Rusáci pořádní mafiáni.
Italové: „Zlatý řetízky - máte?”
Rusáci: „Nemáme.”
Italové: „A dvouposchoďový vily - máte?”
Rusáci: „Nemáme.”
Italové: „A meďoury - máte?”
Rusáci: „Nemáme.”
Italové se jim celý sněm šíleně chechtají a Rusáci jedou domů jako spráskaní psi. Když se vrátí domů, boss ruský mafie si svolá všechny podšéfy a začne vydávat rozkazy: „Tak za prvé - všechny třetí a čtvrtý patra u svejch vil zbouráte! Za druhý - prodáte vrtulníky a tryskáče a nakoupíte Mercedesy. No a za třetí,” povídá posmutněle, „zlatý řetízky sundejte čoklům z krku - budeme je nosit my!”

Který Polák má čepici za 4 tisíce dolarů?
Papež.

Chlapík kupuje od staré cigánky koně. Chlapík: - Kolik za něj chcete? Cikánka: - Dvacet tysýc. Chlapík: - Je nějak vyhublý. Cikánka: - On né vyhublý, on štíhlý. Chlapík: - Ten kůň kulhá. Cikánka: - On né kulhá, on tákovou zvláštní chůzi mít. A takhle to pokračuje dál, chlapíkovi se pořád něco nezdá a cigánka mu pořád tlačí nějaké klíny, a že se na něm má projet, že prý uvidí jaký je to skvělý kůň. Chlapík teda sedne na koně, kůň se rozběhne a narazí do zdi. Chlapík: - Proboha, ten kůň je slepý! Cikánka: - On né slépý, on odvážný.

„Poslechnou, Bondy. Co by dělali, kdyby jich v poušti přepadl lev?”
„Vzal bych kvér a zastřelil ho.”
„Ale co, kdyby kvér neměli?”
„Tak bych vytáhnul pistoli.”
„Pistol by taky neměli.”
„Potom bych vzal dýku a probod bych ho.”
„Co kdyby neměli ani dýku?”
„Sundal bych kožich a nacpal mu ho do chřtánu.”
„Prosím jich, Bondy, v poušti, v tom hicu, a kožich?”
„Poslechnou, Khon, komu vlastně voni fanděj? Mně, nebo tý bestii?”

Přijde malý Indián k náčelníkovi a ptá se ho: „Proč mají Indiáni tak ošklivá jména?”
„Jak ošklivá?” odpovídá náčelník. „Tobě se nelíbí Silný medvěd nebo Bystrý sokol?”
„Líbí.”
„Tak o co ti vlastně jde, Smrdutý skunku?”

Běloch, který deset let žije s indiány, provádí po jejich vesnici své známé. Kolem skupinky zvědavců jde jeden indián a běloch prohodí: „To je Chrápající medvěd.”
„Chrápající medvěd?” podiví se cizinci. „A proč mu vlastně takhle říkáte? Spí tvrdě a chrápe hlasitě jako medvěd?”
„Ne, je to zoofil.”

Proč mají v Somálsku okousané zdi?
Protože si na nich promítají chleba.

Cikánka rodí, cikán jí svítí baterkou a vytahuje jednoho haranta za druhým. Když vytahuje asi pátého, cikánka povídá: „Ty, Juro, zhasni radši, ty potvory lezou za světlem!”

Mezinárodní konference končí a delegáti se sejdou v baru. Za chvíli mají jen křestní jména a jsou hrozně silní. Začnou se chlubit a jeden Rus povídá: „U nás hodíme kus železa do vody a máme novou ponorku.”
Američan se přidá: „My hodíme železo do vzduchu a máme nový letadlo.”
Čech na ně otočí oteklý oči a dodá: „A my hodíme kus hovna na židli a máme novýho ředitele.”

Plstěný klobouk je věc dobrá a bytelná, ale přece jen - čtyřicet let je čtyřicet let. Za takovou dobu se rozpadne i tak opatrnému člověku, jako je starý MacCornick. A tak tedy starý MacCornick vkročí do obchodu, kde si před čtyřiceti lety kupoval klobouk. Otevře dveře a řekne bodře: „Dobrý den, tak už jsem tu zas...”

Slovák na poště: „Máte ceruzku (= tužku)?”
„Nie, dva kluky!”

Mistr volá na Ukrajince, který přišel žádat o místo na stavbě: „Hej Ruse, a umíš ty vůbec mluvit německy? Víš, jsme německá firma a Němci si na to potrpí.”
„Da, da.”
„No dobře, tak přijď zítra,” kývne hlavou mistr, „a počítej s tím, že si tě ráno ještě trochu prozkouším.”
Druhý den před šestou je už Ukrajinec na stavbě a mistr ho zkouší, jak slíbil.
„Tak povídej, wie heisst du?”
„Co to, to já neumět!” divoce máchá rukama Ukrajinec.
„Ale vždyť jsi včera říkal da, da..., a víš, že tě jinak nemůžu vzít!”
„Da, říkal, ale na to, že Němci potrpět na jazyk...”

Jeden maharádža má velikou zahradu s různým ovocem. Tři zloději se dohodli, že si zajdou natrhat, ale byli chyceni stráží a předvedeni před maharádžu, který jim určil trest. Každému bude nacpáno do zadku ovoce, jaké si utrhl. Cpou tedy prvému do zadku jablko a on řve bolestí. Druhému rvou do zadku grep a ten křičí ještě víc. Třetí se tomu směje. Maharádža se ptá, proč se směje.
On mu odpoví: „To jsem zvědav, jak mi tam narvete melouna.”

Ptá se žák učitele: „A jak to přijde, že má rabín děti, když ve dne v noci imrvére studuje svaté knihy?”
Učitel na to: „No, k tomu je potřeba čtyřicet tisíc a čtyři andělé.”
Celá třída ztichne.
„A to jako proč zrovinka tolik?” ptá se žák.
„No protože přijdou ti andělé, jeden ho chytne za jednu ruku, druhý za druhou ruku, třetí za jednu nohu, čtvrtý za druhou nohu - a zvednou ho od těch svatých písem a odnesou na lože k jeho paní, k rebecin.”
Žákovi to vrtá hlavou: „To jsou ale všehovšudy čtyři andělé, co k tomu byli potřeba. K čemu je pak těch čtyřicet tisíc?”
Učitel se zamyšleně usměje: „No, těch čtyřicet tisíc se ho pak snaží dostat zpátky k těm svatým písmům.”

Přišel Kohn za rabínem: „Rabi, malér! Mám syna, kluk chytrej, hlava otevřená, mohl být skoro rabín a on se nechal pokřtít!”
Rabi odpovídá: „Kohn, to říkaj ausgerechnet mně? Vždyť já taky mám syna, kluk chytrej, hlava otevřená, mohl být skoro rabín a taky se nechal pokřtít! To nemůžeme tak nechat, jdeme za vrchním rabínem!”
U vrchního rabína svému představenému povídají: „Rebe, poslouchaj nás, oba máme syny, hlavy otevřený, mohli být skoro rabíni a nechali se pokřtít!”
Na to vrchní rabin: „A to říkaj ausgerechnet mně? Vždyť já mám taky syna, kluk chytrej, hlava otevřená, už mohl být skoro rabín a on se nechal pokřtít! To nemůžeme tak nechat!”
Vrchní rabi s nimi jde do synagógy a modlí se: „Veliký Adónaj, máme problém. Všichni máme syny, kluci chytří, hlavy otevřené, mohli být skoro rabíni a oni se nechali pokřtít!”
Zahřmí a shůry se ozve hlas: „Pánové, tohle vy říkáte ausgerechnet mně?”

Čech,američan a rus hází kameny přes kostel.První háže američan,hodil a nepřehodil:"Do prdele ja to nepřehodil!"Z kostela vyběhne farář a stěžuje si:"Neklej" Druhý hází rus,hodil a nepřehodil:"Kurva ja to nepřehodil"Vyběhne farář a szěžuje si:"Neklít!!!" Poslední hází čech,přehodí z kostela vyběhne farář a říká:"Kurva on to přehodil"

Přijde Američan do trafiky: „Do you speak English?”
„Ehm, hmh, yes.”
„Marlboro!”

Říká Američan synovi: „Je to pro člověka nedůstojné, jestliže mu manželství zprostředkuje počítač.”
„A jak ses ty seznámil s maminkou?”
„Celkem normálním způsobem. Vyhrál jsem ji v pokeru!”

Indiáni se přijdou za šamanem zeptat, jestli bude tuhá zima. Šaman rozhodí kamínky, podívá se na ně a řekne: „Nevím, Velký Manitou mlčí. Ale pro jistotu štípejte dříví.”
Tak indiáni odejdou, štípají dříví, ale za týden se přijdou zeptat znova. Šaman tedy zase rozhodí kamínky a povídá: „Nevím, Velký Manitou stále mlčí. Ale pro jistotu štípejte dříví.”
Indiáni zase odejdou a štípají dříví, ale šamanovi už je to blbý, a tak se jde zeptat na meteorologickou stanici, jaká ta zima bude. A tam mu odpoví: „My nevíme, ale asi pořádně tuhá. Indiáni už čtrnáct dní štípají dříví.”

Proč mají Češi ploché nohy?
To jak se stále odrážejí ode dna.

Slovenský inženýr Dzurilla se dostane na mezinárodní sympozium o telekomunikacích. Američan se chlubí, že mobilní telefony jsou minulostí, protože on má telefon zabudován v nehtu. Japonec nechce zůstat pozadu a tvrdí, že on má všechno v zubu.
V té chvíli si Slovák krkne a omlouvá se: „Promiňte, pánové. Přišel mi fax!”

Jak se maďarsky řekne rakev?
Veget bedna.

Potkají se dva Romové a jeden se ptá druhého: „Kam jdeš?”
„Do Tesca, koupit si svetr.”
„Tak jestli tě nechytí, kup mi taky jeden.”

Co to znamená, když je v záchodě zrnko rýže?
Somálec celou noc zvracel.

Kdo vymyslel triatlon?
Cikáni. Na koupaliště jdou pěšky, tam si zaplavou a zpátky jedou na kolech.

Jak se řekne maďarsky včela?
Seremed.
Jak vosa?
Neseremed.
Jak čmelák?
Neseremedturbo.
A sršeň?
Neseremedturboagresor.

Proč nejsou v Somálsku žádní hadi?
Protože je Somálci používají jako spacáky.

Za multimilionářem přišel mladý Žid: „Mám pro vás návrh, jak bychom oba mohli vydělat tři miliony dolarů.”
„No, to nejsou malé peníze, co navrhujete?”
„Slyšel jsem, že jste svojí dceři slíbil věno šest milionů. No, a já jsem ochoten vzít si ji za tři miliony!”

Kupé rychlíku jedoucího z Prahy do Brna, zcela sám sedí starší vousatý pán. Vlak zastavil v Kolíně a když se znovu dával do pohybu, otevřeli se dveře a do kupé vpadla asi tříletá holčina, plácla sebou a řvala. Za ní tam vletěl asi pětiletý kluk, který rovněž řval a byl pohlavkován starým Židem, jenž nadávaje usedl na sedadlo.
Starý pán vyskočil a rozhodně povídá: „Pane, jsem strašně nervózní!”
„Co je mi do toho, že sou voni nervózní,” odseknul Žid.
„Povídám, že jsem strašně nervózní a neodejdete-li okamžitě s těmi dětmi pryč, způsobím vám velkou nepříjemnost!”
„Nepříjemnost? Cha! Cha! Mojí starý se narodily dvojčata, a mám za ní přijet do Prahy - sed sem si do vlaku do Brna, holka se mi pokadila, kluk sežral jízdenky, tak jakou mi voni můžou udělat nepříjemnost?!”

Hádají se Čech, Američan a Němec, kdo déle vydrží ve sklepě.
Jde tam Němec a slyší: „Stáhnu tě z kůže, sním a z okna vyhodím!”
Poleká se a uteče. To samé i Američan a potom tam jde Čech a slyší to samé. Rozsvítí si a vidí opici, jak drží banán a říká: „Stáhnu tě z kůže, sním a z okna vyhodím!”

Jak se maďarsky řekne kongresové centrum?
Šapitó.

Hádají se dvě ženy, co která z nich nosí pod sukní. Zaslechne to Skot a říká: „Nevím jak vy, ale já pod ní nenosím nic!”

Ptá se ve skotské rodině pětiletý vnuk Patrick svého dědy: „Dědo, táta říkal, že prý by sis pro jednu penny nechal koleno vrtat, je to pravda?”
„A ty máš penny?” děda na to.
„Budeš se, dědo, divit, ale mám.”
„Tak, chlapče, neváhej a přines nářadí...”

Sešli se dva skotští houbaři na Vysočině u jednoho vzrostlého hříbku. Slovo dalo slovo a dnes jsou tam dva malé pomníčky...

„Prosím vás, jaký je nejlepší prostředek proti mořské nemoci?” zeptal se Skot Thompson lodního lékaře, když nastupoval na loď.
„Ve vašem případě,” poradil mu lékař, „bude nejlepší, když si vložíte do úst šilink...”

Skot Thorn navštívil lékaře a dal se prohlédnout. Po zevrubné prohlídce mu lékař pravil: „Doporučuji vám důrazně, abyste přestal pít alkohol, kouřit a omezil na co nejvyšší míru styk se ženami.”
Thorn se uklonil a odchází. Lékař zdvořile, ale rezolutně namítl: „Příteli, nezaplatil jste mi za mou radu.”
„Ano, vím - já totiž tu radu neberu...”

Zdá se to sice neuvěřitelné, ale svého času se ve skotském Aberdeenu mezi lidmi šuškalo, že když místní skrblík Bawter našel doma půl láhve léku proti kašli, tak poslal v zimě a za mrazu své dvě děti, aby chodili bosé po sněhu - jen aby lék nepřišel nazmar!

Skot Patrick Bamberry se dověděl, že mu jeho žena byla nevěrná, tak zažádal o rozvod. Marně ho prosila, ať jí odpustí, že už to nikdy neudělá, manžel byl neoblomný. Ale jen do té chvíle, než řekla: „A taky musíš zvážit, Patricku, kolik takový rozvod stojí!”
Tu se teprve manžel zarazil, vzal ji do náruče a řekl: „Polib mě, miláčku! Tobě člověk prostě musí odpustit...”

Bylo to ještě za dávných časů. Lékař prohlédl jednomu Skotovi ženu, která měla vysoké horečky, a obrátil se na jejího muže s výčitkou: „To jste mě nemohl zavolat dřív? Teď už by snad mohl pomoci jedině led! Jestli to bude ještě něco platné, běžte pro něj do hostince, ale rychle!”
Když se manžel vrátil s pytlíkem ledu, lékař mu oznámil, že žena zemřela. Muž těžce usedl na židli a zvolal zoufale: „Tak! A co já teď budu dělat s tím ledem?!”