Vtipy o národech a menšinách - 634 zajímavých

Pan Roubíček praví k panu Kohnovi: „Poslechnou, vědí o tom, že jejich stará chodí s tím šeredným chlapem Silbersteinem odnaproti?”
„Kouknou, Roubíček, jestli moje stará s někým chodí, tak to je moje věc. Jestli chodí se Silbersteinem, tak to je její věc a jestli je Silberstein šerednej, tak to je zase jeho věc. Tak o co vám vlastně jde?”

Skotovi onemocněla žena, a tak se vydal do pohřebního ústavu. Cestou potkal přítele, který se zeptal: „Neměl bys dříve zavolat lékaře?”
„Musím šetřit,” odporoval Skot, „nebudu platit žádného zprostředkovatele.”

Chlubí se zedníci, kdo staví největší budovy.
Američan: „My stavíme budovy tak vysoké, že do nejvyššího patra jedeme dvě hodiny!”
Rus: „To my vysoké tak, že nahoru vede tři miliony schodů!”
Čech: „My jsme postavili tak vysoký dům, že jsme museli strhnout tři nejvyšší patra!”
„A jaký jste k tomu měli důvod?”
„Protože v noci nám škrtaly o Měsíc!”

Jaký je rozdíl mezi ruským mužikem a ruským šlechticem?
Šlechtic má na hlavě beranici, mužik oranici.

Jeden mafián se ptá druhého: „Jak včera zastřelili Paola, nevíš, jestli to bylo doma nebo v práci?”
„Ani jedno, sejmuli ho na ulici.”
„To je smůla,” povzdechne si první, „s křížkem jsem nepočítal - dal jsem si na tiket jasnou dvojku!”

Jak se krize projevuje u Židů?
Začali častěji chodit na návštěvy.

Obchodní cestující vnucuje Skotovi kufr a Skot říká: „Prosím vás, na co by mi byl kufr, pane?”
„Podívejte se, třeba až někam pojedete, tak si do něho dáte šaty, ne?”
„He he he, vy jste chytrej. A to potom jako pojedu v podvlíkačkách, jo?”

„Jdu se utopit,” oznamuje příteli Skot.
„Zbláznil ses?” diví se kamarád. „Ve svých nejlepších šatech?!”

Khon přijde jednou domů dřív a nachytá ženu v posteli se svým přítelem Steinem. Smutně se na něj podívá a říká: „Teda Stein, tomu nerozumím. Já musím, ale kdo jich nutí, to nechápu!”

Močí cikán v kolejišti. Náhle se z ampliónu ozve: „Občane, okamžitě položte ten kabel!”

Skot McCormick šel se svým šestiletým synem Patrickem v Aberdeenu na pouť. No a jako na pouti spousta atrakcí a také tam prodávali cukrovou vatu, zmrzlinu a mnoho jiných dobrot. Patrick žadoní po otci: „Tati, kup mi zmrzlinu.”
Táta jako pravý Skot se chvíli ošíval, pak mu tu zmrzlinu koupil. Když už bylo Patrickovi asi osmnáct let, tak byl se svým otcem na fotbalovém derby Celtik - Rangers, no a jako ještě student, nevydělával, tak poprosil otce, zda by mu mohl na občerstvení koupit pivo. Otec chvíli přemýšlel a pak prohlásil: „Člověče, neblázni - na zmrzlinu pivo?!”

Jedou dva Skoti v kupé ve vlaku z Glasgowa do Aberdeenu. Ten jeden vytáhne dýmku, nacpe si ji a začne blaženě pokuřovat. Ten druhý jak to viděl, vytáhl také dýmku a začal se prohledávat a říká: „Já mám dnes smolný den, zapomněl jsem zápalky doma, mohl byste mi prosím vás jednu věnovat?” ptá se toho naproti.
Ten v sobě potlačí tu svou skotskou šetrnost a s kyselým výrazem mu tu zápalku podal. Ten poděkoval a začal se znovu prohledávat.
„Hergot, já mám dnes opravdu smůlu, já zapomněl i tabák!”
Skot naproti: „Tak mi tu zápalku vraťte, stejně ji nebudete potřebovat...”

Angličan byl ve skotském Aberdeenu na návštěvě. Když spěchal zpátky na nádraží na vlak, tak zjistil, že se mu zastavily hodinky. Vešel zrychleným krokem do nejbližšího hotelu do vestibulu, kde visely velké hodiny na stěně a začal si podle nich seřizovat své hodinky. Uviděl to ředitel hotelu, přišel k němu a káravým hlasem pronesl: „Dovoluji si vás, pane, důrazně upozornit, že hodiny na té stěně jsou jen pro naše hotelové hosty.”

Šnorer je jednou týdně hostem u bohatého Grunbauna. Jednoho dne si s sebou přivede mladého muže a beze slova ho posadí ke stolu. Když zpozoruje údiv v Grunbaunově tváři, podá vysvětlení: „To je můj přítel, je teď u mě na stravu.”

Začátek receptu na vaječnou omeletu ve skotské kuchařské knize: „Vypůjčíme si pět vajec...”

Starý Skot Cameron jel ve vlaku. Vyndal láhev whisky a pořádně si přihnul. Proti němu seděl druhý Skot, který s trochou závisti podotkl: „Celý život jsem na pití nesáhl.”
„Může být,” řekl Cameron, vrazil zátku do láhve, dal ji do kapsy a poznamenal: „Nemusíte teď začínat...”

Indiánský chlapec se ptá šamana místního kmene: „Podle čeho určuješ pro všechny děti jména?”
„To máš tak: Když se dítě narodí, donesou mi ho, já ho zvednu na pažích, rozhlédnu se prérií a když vidím třeba v dálce utíkat lišku, tak se dítě bude jmenovat Běžící Liška. Nebo když zrovna sněží, tak to děvče dostane jméno Tiše Padá Sníh. A proč tě to vlastně tak zajímá, Tadyserepse?”

Starý osmdesátiletý Skot MacCornik z Aberdeenu byl velkým fanouškem fotbalového klubu Celtic Glasgow. Tak se jednou vypravil do Glasgowa, aby svým mocným hlasem podpořil svůj klub v místním derby s Glasgow Rangers. Aby ušetřil výdaje za cestu, tak se na utkání vydal pěšky. Starý pán byl ale touto cestou tak vyčerpán, že už neměl dalších sil, aby přelezl ohradu stadionu.

Skot Spicer přijde na návštěvu k příteli Faitovi a hned si stěžuje, jakou tam má hroznou zimu.
„Promiň,” omlouvá se mu hostitel. „Já nevěděl, že přijdeš, tak jsem zatopil jen pro jednu osobu...”

Jaký je rozdíl mezi Angličanem a Skotem, když oplešatí?
Angličan si koupí cylindr a Skot prodá hřeben.

Jeden britský ministr pošt byl velký fotbalový fanoušek, a tak vydal výnos, že všechny telegramy týkající se oznámení fotbalových výsledků budou o polovinu levnější. A tak se stalo, že zejména skotskou částí Velké Británie putovaly telegramy asi tohoto druhu: „Skotsko porazilo Irsko 2:0 - Dědeček zemřel, pohřeb v pátek...”

Skotští hráči golfu stáli smutně kolem hrobu svého klubového přítele. Do toho smutku se přidal silný déšť a vítr. Po skončení obřadu cítil jeden z mužů, že by měl na závěr něco procítěně pronést. Pravil: „On by stejně nehrál golf v takový den, jako je dnes...”

Skot MacCornik vyprávěl příteli Findlayovi, že jeho soused Mathews byl v Londýně a tam za měsíc prý vydělal velké peníze. Findlay kroutil hlavou a šel si to ověřit k místnímu znalci drbů. Ten mu vysvětlil: „Vcelku je to tak, ale ve čtyřech bodech se to malinko liší. Za prvé - Mathews nejel do Londýna, ale do Dundee, za druhé tam nebyl měsíc, ale rok, za třetí ten obnos nebyl deset tisíc liber, ale pět, a za čtvrté - ty peníze nevydělal, ale prodělal...”

Starý Skot Macinthos byl pozván na slavnostní večeři, ale na té písemné pozvánce byl dovětek: gratis. Šetrný pán se ulekl, protože neznal význam cizího slova gratis, tak na recepci raději nešel. Druhý den ho našli mrtvého s naučným slovníkem v ruce...

Zemřel starý Skot Falconer a odkázal svému synovci všechny peníze - které mu synovec dlužil...

Přijde v Aberdeenu paní Woodová k sousedce paní Elderové s prosbou: „Drahá paní Elderová, můj manžel chce jít odpoledne na fotbal a nechá prosit vašeho pana manžela, zdali by ho nešel vysadit přes ohradu stadionu...”

S gestem granda otevřel starý Skot Capman v trafice svou peněženku - vyletěli mu z ní dva moli...

„Ten tvůj českej bratranec by se mohl živit jako naháněč,” vtipkuje mafiozo. „Když jsem ho potkal, měl ze mě pořádně nahnáno!”

Skotský turista byl na návštěvě v Praze a v jedné z hlavních ulic ztratil kovovou pětikorunu. Ihned to šel nahlásit na policii. Tam s ním sepsali protokol a sarkasticky ho ujistili, že do pátrání zapojí celý policejní aparát a aby se přišel za tři dny zeptat.
Třetí den prochází Skot tou ulicí, kde ztratil tu pětikorunu, a udiveně zírá, jak je celá ulice rozkopaná. Přeskakuje jámy, přelézá hromady hlíny a libuje si: „Tedy všechna čest, to se jim musí nechat, ale uměli to vzít pořádně do ruky!”

Umíral starý Skot MacHardy. Blízcí příbuzní jsou shromážděni kolem jeho lože, a protože si myslí, že je v bezvědomí, radí se, jak zařídit pohřeb. Ale stařec je slyší. Náhle se zvedne na loktech a povídá: „Jestli mi chcete dát dělat rakev u toho lumpa Smitha, co prodává tak draho, tak s tím nesouhlasím a do rakve od něho mě nedávejte...”

Obchodní zástupce jedné skotské firmy z Aberdeenu odjel na služební cestu do severní Anglie. Tam jej zastihla velká povodeň, která mu znemožnila další cestu. Poslal své firmě telegram: „Povodeň mě odřízla od světa, nemohu se vrátit. Co mám dělat.”
Obratem dostal odpověď: „Okamžitě nastupte dovolenou...”

Skot Lesly Elder se vrátil o den dříve ze služební cesty domů. Doma přistihl svoji ženu Nelly ve společnosti Johna Benneta. Rozčílil se: „To už je podruhé, Johne, co jsem vás přistihl! Pamatujte si, že stane-li se to ještě potřetí, pak budu nucen vás požádat o příspěvek na činži...”

Jak řekne Američan: Kde se vzala, tu se vzala?
Where she married herself, here she married herself.

Skot Campbell provázel svého přítele novým bytem.
„A toto je hudební salónek.”
Přítel se poněkud rozpačitě rozhlíží: „Říkáš hudební salónek? Vždyť kromě tří židlí tu nic není.”
„To je v pořádku,” odpověděl Campbell, „zde je totiž nejlépe slyšet rádio od sousedů...”

Skot MacLeod provází hosta po svém domě. Otevře dveře do jídelny a řekne: „A zde máme jídelnu. Tady může - nedej bože - stolovat dvanáct lidí!”

Skot MacLean se dostal u partie bridge do sporu s jedním Angličanem a byl jím vyzván na souboj. Při jízdě na místo souboje si koupil Angličan zpáteční lístek, MacLean však jen lístek do místa souboje. Angličan se divil: „Vy nevěříte, že se od souboje vrátíte? Já si vždy kupuji zpáteční lístek.”
„Já ne,” odvětil MacLean. „Zpátky jedu obyčejně na lístek svého soupeře...”

Skotský táta připravuje svému šestiletému synovi snídani.
„Patricku, budeš chtít čaj, kakao, nebo mléko?”
„Tati, dal bych si čaj.”
Otec mu do hrnku zavěsí sáček s čajem a zalije horkou vodou. Klučina sedí a dívá se upřeně do hrnku.
„Tati, ten sáček vůbec nebarví!”
Otec na to: „To je zajímavé, tvůj nebožtík děda ten sáček používal víc jak dva roky, já ho používám něco přes rok, ale našemu mladému pánovi prý najednou nebarví...”

Na skotské pobřeží vyvrhlo moře zapečetěnou láhev, v níž bylo psaní tohoto znění: „Naše loď Elsinore z domovského přístavu v Aberdeenu ztroskotala a potopila se. Pět se nás zachránilo na ostrově, jehož jméno neznáme, na 142. stupni západní délky a 23. stupni jižní šířky. Pokuste se nás najít. Pozdravujte všechny doma. Patrick MacCracen.
P.S. Buďte tak laskavi a tu láhev potom doručte mému bratrovi Johnovi - je zálohovaná...”

Uvažoval pekař Jenkins ze skotského Perthu, že by mohl vydělávat, kdyby dělal v koblihách větší díry. Ale když to pořádně rozvážil, že by musel větší díru obalit větším množstvím těsta, tak zůstal raději při starém...

Taxikáři ve skotském Aberdeenu se stala vážná dopravní nehoda. Druhý den o tom přinesl místní tisk zprávu. Z cestujících byly dvě ženy a tři muži ponecháni v nemocničním ošetřování, ostatních devět bylo po ošetření propuštěno do domácího léčení...

Skot Charlie Madson z malé vesničky u Aberdeenu navštívil Londýn. Když vystupoval na nádraží, ptal se ho šofér: „Taxi, pane?”
Byl rezolutně odmítnut.
Když si Charlie prohlédl pamětihodnosti Londýna, pokračoval v cestě do Doveru. Jakmile vystoupil z vlaku a vyšel před nádraží, slyšel známý hlas: „Taxi, pane?”
„Ne, nechci,” zlobil se Charlie. „Řekl jsem jasně ne již v Londýně, a to jsem myslel doopravdy. A nesledujte mě!”

„Abraháme, už před dvěma hodinami jsi odešel odnést smetí, jak to, že se vracíš až teď?”
„Promiň, Sáro, za zpoždění, ale usmlouval jsem za to docela dobrou cenu.”

Jaký je rozdíl mezi indiánským táborem v létě a zimě?
V létě tam štěkají psi.

Skotští manželé se zachránili na pustém ostrově z lodi, která se potopila. Po půl roce byly z šatů hadry a jídlo snědeno. Oběma se zdála budoucnost velmi temná.
„Doufám, že už to nemůže být horší,” pravila žena.
„Ale ano, mohlo by to být horší,” poznamenal manžel, „kdybych nebyl prozíravý a koupil zpáteční jízdenky...”

Jak vznikl Mariánský příkop?
Skotskému admirálovi spadla pence do vody.

Co to znamená, když jedou dva cikáni novým autem?
Policie je odváží do vyšetřovací vazby.

Víš, jak vznikl tanec step?
To kdysi dávno v Africe v jedné černošské rodině bylo patnáct lidí a jen jeden záchod.

Přiběhne Kohn za Roubíčkem a volá už ve dveřích: „Kohne, tvoje čtrnáctiletá dcera v parku kojí!”
Na to Roubíček s bohorovným klidem odpoví: „A proč by nekojila, když má čas a mlíko?”

Víte, proč nemá Ind nikdy hotovo?
Protože to nechává na indy.

Jak se pozná hladový Somálec?
Má na zadku pavučinu.

Pan učitel v důchodu jde na procházku, najednou vedle něj zastaví velký Buick, vystoupí Icik v perziánovém kožichu, v puse obrovský doutník: „Dobrý den, pane učiteli!”
„To jseš ty, Icik? A co děláš v tom velkým autě?”
„To je moje. Já mám kšeft s autama.”
„Ty máš kšeft?” diví se pan učitel. „Zrovna ty, cos neuměl ani malou násobilku? Jak můžeš dělat kšeft s všema těmi procenty, s úroky, s daněmi?”
„A tak to já ne. Já na takovej velkej kšeft nejsem. Já jenom v malým. Za stovku koupím, za dvě stovky prodám. To jedno procento mě musí uživit!”

„Paní,” zeptá se kadeřnice cikánky, „máte ty děti všechny stejně ráda, když jich máte tolik?”
„Ne, děti nemám vůbec ráda. Jen tu přípravu.”

Přijde cikán do drogerie a povídá: „Tož, to já bych chtěl ten sprej, co je po mňa pojmenován.”
„A kdo jste?” zaraženě se táže prodavačka.
„Tož, přeci Dežo Dorant!”

Víte, co dělají Eskymáci s rybami, které zamrznou v ledu?
Lízají je jako nanuka.

Přijde cikánka na policii a říká: „Pán komisař, pán velkomóžny, okradli mě před kinom!”
„A co vám ukradli?”
„Třicet peněženek.”

Čím se češe Somálec?
Kartáčkem na zuby, protože hřebenem by propadl.

Jedná zástupce Iráku se zástupcem Ruska a oznamuje mu: „Vaše rakety typu země-vzduch se nám skvěle osvědčily. Ještě bychom měli zájem o typ země-letadlo!”

„Cikáne, spíš?”
„Ne.”
„Tak mi půjč stovku.”
„Chrrr!”

Cikán vyhraje ve sportce a koupí si Mercedes. Jede po dálnici a najednou píchne kolo. Zastaví, zvedne auto na hever a začne ho měnit. Okolo jede druhý cikán v žigulíku. Zastaví, vezme tyč, rozmlátí okno a zakřičí: „Ty dodělej ta kola a já beru rádio!”

Přijde se Žid poradit za svým rabínem a svěřuje se mu: „Moje dcera se chce vdávat, ale otec ženicha požaduje deset tisíc věna! A ty já nemám. Mám jenom pět tisíc. Co mám dělat?”
„Já ti poradím,” povídá rabín. „Vem těch pět tisíc a zrcadlo, běž za otcem toho ženicha, ukaž mu je před zrcadlem a řekni: Tady je těch deset tisíc.”
„No jó,” namítne Žid, „ale já mám těch pět tisíc v tom zrcadle!”

Přijde malý cikán za borcem a ptá se: „Kolik ti je?”
Borec odpoví: „Sedmnáct.”
Cikán: „Nás taky.”

Ivan si potřebuje u lichváře Karpelese nutně vypůjčit rubl. Dohodnou se, že dvojnásobek peněz vrátí na jaře. Jako zástavu nechá Karpelesovi sekyru. Když je Ivan na odchodu, Karpeles na něj volá: „Poslyš, Ivane, kdoví jestli ty peníze na jaře budeš mít. Nemohl bys mi polovinu vrátit už teď?”
„To je nápad,” říká si Ivan a rubl mu hned vrací.
Cestou domů přemýšlí: „To je zvláštní. Rubl je pryč, sekyra je pryč, ještě jsem rubl dlužen a přesto se zdá, že je všechno v pořádku.”

Proč vozí do Somálska sirky?
Aby mohli postavit metro.

Na dveře paní Gimpelové zabušil žebrák.
„Paní, mám hlad, jsou od tý dobroty a dají mi něco k jídlu. Pěkně jich prosím.”
„Moc toho nemám,” paní Gimpelová na to, „chtěli by trochu nudlí ze včerejška?”
„Jak rád,” praví žebrák.
„Výborně, tak přijdou zítra touhle dobou.”

Jak se správně česky říká utopenému člověku?
Neplavec.

Povídá Skot Macracken svému příteli MacLeanovi: „Koupil jsem dětem k Vánocům výhodnou hračku. Jezevčíka. Můžou ho hladit všechny tři najednou.”
„Ale vyvrzá vám všechno teplo.”
„Nevyvrzá. Já ho naučil chodit po zadních...”

„Jó, Česká republika, to je ráj na zemi,” rozplývá se po návratu z dovolené Somálec. „Chytili jsme tam na hotelu krysu, udělali si z ní oběd a když jsme se o ní zmínili recepčnímu, ještě nám chtěl vracet peníze!”

Jaká je nejtenčí kniha na světě?
Cikánský zákoník práce.

Jak se řekne polsky porodní bába?
Čekatělka u ďůry.

Na co mají Somálci bramboru?
Na celý život.

Cikán se zeptal doktora, kde má žena srdce. Doktor mu odpověděl, že pod ňadrem. Večer našli cikánovu manželku postřelenou do kolena.

Jak se řekne maďarsky kočárek?
Fakan fáro.

Jak pracuje ruský hodinář?
S jeřábem.

Dva lovci v buši mají hrozný hlad, a tak si uloví Somálce. Jenže se jim zdá moc hubený. Napíchnou ho tedy na rošt a na kameny okolo položí brambory, aby měli přílohu.
Jeden lovec řekne: „Ty s ním pomalu otáčej, já jdu do lesa na dříví.”
Jde na dříví a když se vrátí, vidí, že kolega se Somálcem točí jako blázen.
„Prosím tě, proč s ním točíš tak rychle?!” okřikne ho. „Vždyť se neopeče!”
„Já vím, ale on nám žral brambory!”

Jak poznáte bohatého Somálce?
Má švýcarské hodinky kolem pasu.

Jak Indián přijde na to, že v řece není voda?
Práší se mu za pádlem.

Jak se řekne japonsky ředitel?
Nemako.
A jak je náměstek?
Jakomako.
A sekretářka?
Omako.

Ve skotském přístavu křtí starosta loď lahví šampaňského. Najednou omdlí a když ho přivedou k sobě zašeptá: „Až když se lahev rozbila o loď, jsem si uvědomil, že byla zálohovaná!”

Slyšeli jste o tom Skotovi, co si šel koupit nové kalhoty a vrátil se v kraťasech?

„Slyšel jsi, jak hrozně se McAlister pohádal se ženou?”
„Ne, proč?
„Koupil v bazaru starý štítek na dveře a chtěl, aby si žena změnila jméno.”

Co je bumerang?
Bumerang je to, co když hodíš a nevrátí se to, tak to není bumerang.

„Tááák, pane Silberstein, vaše směnka ráčila dneškem vypršeti!”
„Zatracený psí počasí!”

Jak se říká velmi inteligentnímu Rusovi?
VIR.

Jak se v Austrálii říká kapsářům?
Únosci klokanů.

Sára je na smrtelném loži a prosí manžela: „Khon, slib mi, že až umřu, že půjdeš za rakví s mojí matkou.”
„Tak dobře, Sára, já ti to slibuju, ale upozorňuju tě, že budu mít zkaženej celej den.”

Jak se jmenuje japonský objevitel stanu?
Nacochata.

Co je nejlepším vánočním dárkem pro cikána?
Amnestie.

Proč sedají na Somálce mouchy?
Protože se Somálci potírají medem, aby se mouchy přilepily a oni je pak mohli sežrat.

Běloch na divokém západě: „Buď zdráv, rudý bratře.”
„Ty drzoune, postřelíš mě, a ještě se mi budeš vysmívat?!”

Jdou dva Rómové po mostě a jeden povídá: „Vidíš to, ještě jsme tudy nešli a už tady chybí zábradlí!”

Jak ulovíte somálskou holku?
Nastražíte do flašky od piva zrnko máku.

Rusko je země, kde včera snědli to, co měli sníst zítra.

Proč se černoch bojí ve tmě?
Protože na něj ze všech koutů kouká tchyně.

Ptá se cikán na stavbě druhého cikána: „Fero, co jsi dal ženě k výročí svatby?”
„Podnos.”
„No vidíš,” na to první, „aj já jsem mohl tej mojí jednu napálit!”

Co má Somálec po obědě?
Hlad.

Co vznikne, když se dá na Somálce pětikoruna?
Hřebík s velkou hlavičkou.

Robin Hood se báječně doplňoval se šerifem z Nottinghamu. Hood bral bohatým a dával chudým, šerif bral chudým a dával bohatým. A jak tak vše šlo dokola, mají teď Angličané jednu z nejvyšších životních úrovní.

Náš poddůstojník cestuje lodí do Anglie, a když se loď blíží k anglickým břehům, najednou vidí, že z moře vystupuje potápěč. Rozčarovaně vrtí hlavou: „To kdybych věděl dříve, tak jsem nejel lodí, když se to dá projít po dně!”

K trosečníkovi, trávicímu dlouhé dny na malinkatém ostrůvku uprostřed oceánu, připlaval jiný a povídá: "Nechci vám kazit radost, ale tohle, na čem jste se zachránil, není bohužel žádný ostrov, nýbrž mina obrostlá chaluhami..."

Dva trosečníci přistáli na opuštěném ostrově. Rozhodli se požádat o pomoc prostřednictvím lahvové pošty. Za několik dní moře opravdu připlavilo láhev. Když ji nedočkavě otevřeli, zjistili se zklamáním, že je to jejich vlastní, kterou odeslali. "A ty se divíš," poznamenal jeden,"vrátili nám to, protože jsme neudali adresáta..."