Nejhodnocenější vtipy

Pepíček vylije ve škole mléko a učitelka se ho ptá: „Tak co bys dělal, kdyby se ti to stalo doma?”
„Řekl bych to mamince, ta by tátovi vrazila hadr a ten by to utřel!”

Tomuhle se prý u IBM smějí dodnes: Kdysi se firma IBM rozhodla nechat na zkoušku vyrábet některé díly v Japonsku. V zadání byla mj. klauzule, že se tolerují tři chybné součástky z 10 000. S první dodávkou prišel následující průvodní dopis: My Japonci težko chápeme vaše americké obchodní praktiky. Přesto jsme podle smlouvy zvlášt vyrobili ke každým 10 tisícum součástek tři vadné a přidali jsme je do dodávky. Doufáme, že s nimi budete spokojeni.

V šesté třídě říká učitelka: „Děcka, přišel čas věnovat se trochu sexuální výchově. Děvčata, váš první úkol bude zjistit doma od rodičů, jak vzniká těhotenství. Chlapci, a vy zase zjistíte, co je to penis.”
Tak Pepíček se doma tatínka ptá, co je to ten penis. A tatínek stáhne kalhoty a říká: „Tohle je perfektní penis.”
Druhý den před začátkem hodiny říká Venca Pepíčkovi: „Sakra, já zapomněl na ten úkol. Zjistil jsi to? Co je to ten penis?”
Pepíček ho odvede na záchod, tam stáhne kalhoty a říká: „Kdyby tohle bylo o pár cenťáků menší, tak by to byl perfektní penis.”

Přijde takhle jednou manžel večer domů a vidí svou ženu nahou v posteli. Povídá: „Proč jsi tu nahá?”
Žena na to: „Víš, já nemám žádné hadry!”
Muž: „Ale co to povídáš?” Otevře skříň a počítá. „Jedny šaty, druhé šaty, třetí šaty, nazdar Karle, čtvrté šaty...”

„Kdo je líný pracovat, ať udělá krok dopředu.”
Vystoupí všichni kromě Pepy: „Když já jsem líný udělat i ten krok!”

Československo v otázkách a odpovědích 1968: - proč vši nesvětélkují jako světlušky? - aby imperialisté nemohli pozorovat noční přesuny Rudé armády na našem území. 1970: - je vůbec nějaký rozdíl mezi rozhlasem a novinami? ano, zásadní. Zkuste zabalit slanečka do rádia... 1971: - proč už se v Československu nezdraví "práci čest"? - protože ti prověření ztratili čest a ti neprověření práci. 1980: - mají tři barvy na československé vlajce nějaký hlubší smysl? - ano, mají: bílí dřou na červené, až jsou z toho modří. 1985: - je pravda, že sovětská branná moc je rozdělena na dvě složky? - ano, jedná se o složku bojovou a složku válečnou. Bojová složka je na sovětsko-čínských hranicích a bojí se, zatímco válečná je u nás a válí se. 1986: - co bychom měli, kdyby neexistovala RVHP? - v principu všechno. - lze nějak specifikovat jednotlivé roky pětiletého plánu? - lze: (1) úspěch, (2) spěch, (3) pech, (4) Ech..., (5) Ch! - je pravda, že se bude do Československa dovážet holandský špenát? - ano, protože obsahuje přece jen víc železa než sovětská ruda. 1988: - je pravda, že se budou zvyšovat mzdy? - ano, ale podle abecedního pořádku: (A) armáda, (B) bezpečnost, (C) cenzoři, (D) dost. - je pravda, že nový model škodovky bude bez volantu a brzd? - ano. Řízení obstará strana, a brzdit bude SSSR. - četli jsme, že jistý farmář z Texasu měl tak velké pastviny, že je nedokázal za celý den automobilem objet. Je něco podobného možné i u nás? - ano; s kterýmkoli z našich automobilů. - jak se řekne "přestavba" japonsky? - šibetijakeši. 1995: - víte něco o výměně telegramů mezi Ruskem a Kubou? - jistě: Kuba: celá země hladoví, pošlete obilí! Rusko: utáhněte si opasky. Kuba: pošlete opasky!

Jede ve vlaku hypochondr a matematik. Hypochondr říká: "Já jedu na Riviéru vlakem, protože mám nemocné srdce, a doktor mi zakázal letadlo." Matematik: "To já jsem si spočítal, že pravděpodobnost, že vykolejí vlak je menší, než že v letadle bude bomba." O dva roky později v letadle. Hypochondr: "Můj doktor mi nasadil nové léky na srdce a tak už můžu cestovat letadlem. A co vy? Opravil jste svoje výpočty?" Matematik: "Ano, spočítal jsem, že pravděpodobnost, že vlak vykolejí je větší, než že v letadle budou dvě bomby. A tak si jednu bombu nosím stále s sebou."

V ložnici je tma a do tmy se najednou ozve: „Jiříčku, už spíš?”
„Ne, Alenko, ne.”
„To je dobře. Včera jsem ti viděla na naší sousedce její nový kožich...”
„Chr... chr... chr...”

Rus, Angličan a Francouz seděj a kecaj, co je největší slast. Angličan: "No největší slast je jen tak se posadit v klubu do koženýho křesla, dát si trochu whisky se sodou a číst si nový Times." Francouz: "Kdepak, největší slast je mladá ohnivá milenka a staré víno." Rus: "Vy o tom nic nevíte. Pravá slast je, když večer koukám na televizi, někdo zazvoní, já jdu otevřít, tam stojej dva pánové v kloboukách a dlouhejch kabátech a povídaj: Voloďa Sergejevič?" "A já můžu říct: O patro vejš!"

Potkají se dva kamarádi, jeden sedřený a druhý odpočatý. Udřený se ptá odpočatého: „Jak to děláš, brachu, že jsi tak svěží?”
„To máš jednoduchý. Zajdu k doktorovi, strčím si stovku do zadku a dostanu hned čtrnáct dní marodní.”
Zamyslí se udřený a spěchá k doktorovi. Neboť je šetrný, strčí si do zadku jen padesátku a už vidí, jak si čtrnáct dní odpočine, v nejhorším případě mu bude stačit týden. Doktor si ho prohlédne a na otázku udřeného „Jak dlouho musím marodit, pane doktore?” odpoví: „Není třeba, pane, zatím to máte jen zarudlý. Až vám to zezelená, tak přijďte.”