Nejhodnocenější vtipy

Jde chlap po lese a zabloudí. Už se tam potácí tři dny, je hladový, promrzlý, vyčerpaný. Najednou, kde se vzala, tu se vzala - chaloupka. Chlap nakoukne do okénka a vidí rodinku, otce, matku a dceru u stolu. Jak je hladový, tak zaťuká na dveře. Nic. Je opravdu moc vyčerpaný, takže zkusí kliku. Vejde dál a ptá se, zda by nemohl dostat něco k jídlu. Nic. Tak zkusí ochutnat. Rodinka mlčí, ani se nehne. Sní všechny tři talíře polévky, rodinka i nadále nic. Sní i vepřo knedlo zelo, co tam mají, oni nic. Lehne si na gauč a jak je tak příjemně zaplněný, všimne si dcery a říká si: „Hm, není špatná.”
A protože se nebrání, tak si ji na chvíli půjčí. Rodinka stále jako zařezaná. Po chvíli se podívá na matku. No, trochu starší ročník, ale pořád to jde. Půjčí si na chvíli i matku. Rodinka naprosto neuvěřitelně stále vůbec nic nepodniká, ani se nehne. Za chvíli se podívá na otce. Teď už přemýšlí o hodně déle, ale nakonec vstane, že si půjčí i jeho. Načež otec prohlásí: „Tak to ne, buzeranta dělat nebudu!”
A matka na to: „Prohráls, jdeš vysypat koš!”

Zlobí se žena na manžela: „Měl jsi to ovoce nasypat do mísy, ale ne do záchodové!”

V restauraci: „Nešlo by, prosím vás, to kuře dopéct?”
„Ono se vám zdá nedopečené?”
„No nevím, ale zobe mi z talíře brambory!”

Přijde manžel z práce, sedne si na divan před televizi a volá na manželku: „Maruš, přines mi jedno pivo, než to začne!”
Manželka mu tedy pivo donese, on jej vypije a zase na ni volá: „Dones mi ještě jedno, než to začne!”
Manželka tedy jde a přinese mu pivo. Po chvíli se zase ozve: „Přines mi ještě jedno pivo, než to začne!”
Manželka sice přijde, ale žádné pivo nemá a začne nadávat: „Nejsi doma ještě ani půl hodiny, a už chceš třetí pivo, to je prostě něco hrozného!”
Manžel se na ni podívá a řekne: „Už to začalo!”

Zastaví slávista na ulici kamaráda a sděluje mu žhavou klubovou novinku: „Víš už to, že prodali Skácela do Francie?”
„Jasně.”
„A co tomu říkáš?”
„Že se mu tam bude hrát o dost líp než u nás.”
„V tak těžké lize? Proč myslíš?”
„No umíš si představit, jaký tady představoval magnet na rozhodčí, když se jmenoval Skácel?”

„Tati,” škemrá malý Franta, „můžeš mi dát dvě koruny?”
„Neřekl jsem ti snad, abys nežebral o drobné?” rozlítí se otec.
„Máš pravdu, řekl,” uzná Frantík. „Mohl bych teda dostat dvě stovky?”

Uprostřed noci někdo náhle zazvoní u dveří. Manželka se vzbudí a vykřikne: „Proboha, manžel!”
Manžel se také vzbudí a vyskočí z okna...

Leží na střeše domku otec s malým synkem a koukají se dole do zahrady. Syn se ptá otce: „Tati, proč babička utíká sem tam po tom dvoře?”
A otec na to: „Pro tebe babička, ale pro mě tchyně. Podej mi, synku, další zásobník ke kulometu.”

Přijdou dva v podroušeném stavu do hospody a hned na pana vrchního: „Pane vrchní, může být malý černý pes s bílým obojkem?”
„Může.”
„Tak nám doneste dva, radši tři rumy, jeden pro vás.”
„A může být střední černý pes s bílým obojkem?”
„Může.”
„Tak další tři rumy.”
„A pane vrchní, může být, tak jako já, veliký černý pes s bílým obojkem?”
„Nemůže!”
„Vidíš, já jsem ti říkal, že jsme přejeli faráře!”

Hlásí buzerant: „Vojín Studený, pane. Ale nechal jsem si před lety změnit jméno. Určitě neuhodnete, jak jsem se jmenoval původně...”

Proč angličtí rozhodčí nosí černé dresy?
Kvůli smutku za královnu Viktorii.
A proč je stále nosí černé?
Protože je stále mrtvá.

V restauraci okřikuje paní syna: „Ty nevíš, že je to neslušné, žvýkat ve společnosti?”
„Ale vím,” hájí se klučina, „jenže to by nám nesměli přinést takové flaksy!”

„Tati, jaký je rozdíl mezi skromný a lakomý?”
„No, když si koupím laciný kabát, tak jsem skromný. Když ho koupím mamince, jsem lakomý!”

Přijde štamgast za barmanem, něco mu chce sdělit, ale nemůže si teďka vzpomenout co.
„Tak si dej jednoho panáka,” navrhne barman, „třeba se ti paměť vybaví.”
Štamgast to do sebe hodí, ale pořád si nemůže vzpomenout, co barmanovi chtěl, tak tomu nechá čas. Zapovídají se, barman si taky vezme dva, tři panáky, štamgast rovných deset. Když do sebe naleje toho desátého, barman se zajímá: „A co jsi mi to vlastně přišel říct? Nevzpomněl už sis na to náhodou?”
„Jo, a víš, že jo,” povídá štamgast. „Přišel jsem ti říct, abys mi už nenaléval, protože až do výplaty u sebe nebudu mít ani vindru!”

Ichtyolog zkoumá ichtyly.

Zakladatel metodismu John Wesley měl jednou podivný sen. Stál u bran pekla, zaklepal a ptal se, kdo tam je: „Jsou tam katolíci?”
Odpověď zněla: „Ano, mnoho.”
„I metodisté?”
„Ano, mnoho.”
Ta poslední odpověď ho zděsila. Pospíchal k nebeské bráně. Tam položil stejné otázky, ale v opačném pořadí: „Jsou zde metodisté?”
„Nejsou.”
„Katolíci?”
„Nejsou.”
To mu bylo divné, a tak se zvědavě zeptal: „A koho tu vlastně máte?”
Dostal odpověď: „Boží děti.”

Pan Novák volá do restaurace: „Dobrý den, můžu si zamluvit stůl?”
V restauraci: „Bohužel, mi tu stoly neprodáváme!”

Generál se ptá tří tankistů: „Co uděláte, když vás napadne nepřátelské letadlo?”
První: „Vyskočím z tanku a schovám se.”
Druhý: „Opětuji palbu, pane generále.”
Třetí: „Oklamu ho, pane generále.”
Překvapený generál: „Jak chcete pilota oklamat?”
Tankista: „Jednoduše - hodím směrovku vpravo, a odbočím doleva.”

Kdysi dávno byla v jedné hospodě na Valašsku napsána na stěně tato neuvěřitelná definice: „Čím víc piju, tím víc se mi třesou ruce, čím víc se mi třesou ruce, tím víc vylévám, čím víc vylévám, tím méně vypiju. To znamená, že čím víc piju, tím míň vypiju.”

Jestli nějaký doktor zastává názor, že nad alkoholem se nedá zvítězit, tak má pravdu jen částečně, protože Valaši s ním hráli nerozhodně...