Nejhodnocenější vtipy

Soudce: „Tady v žalobě píšete, že o vás žalovaný prohlásil, že jste idiot. Je to pravda?”
„Ano.”
„Tak proč ho tedy žalujete?”

V přijímači dělají nováčci kliky.
„Pane svobodníku, já už nemohu...” stěžuje si jeden vojín.
„Dobrá, zůstaňte dva centimetry nad zemí a odpočiňte si!”

Manželka v Sovětském svazu u advokáta.
„Potřebujete se zbavit manžela? Nač rozvod - stačí přece jen napsat udání!”

Přijde blondýnka s třemi vlasy do kadeřnictví a posadí se do křesla.
„Tak co to bude, slečno?” zeptá se kadeřnice.
„Prosila bych uplést copánek.”
Kadeřnice se jí snaží vyhovět, ale nechtěně jeden z vlasů vytrhne.
„Promiňte, ale nechtěně jsem vám vytrhla jeden vlas,” oznámí blondýnce.
„Tak mi to natočte.”
Kadeřnice se zase snaží vykonat přání své zákaznice, ale nechtěně jí vytrhne další vlas.
„Slečno, je mi to moc líto, ale vytrhla jsem vám i druhý vlas, teď už máte jenom jeden,” přizná provinile.
Blondýnka si z toho nic nedělá a řekne: „No jo, tak mi to nechte rozpuštěné...”

Host v restauraci: „Pane vrchní, tady v jídelním lístku čtu v nabídce, že tu podáváte teleskopický guláš. Ten název jsem ještě neslyšel. Mohl byste mi prozradit z čeho je uvařený?”
Vrchní odvětil: „Je to specialita našeho podniku, pane, a teleskopický proto, že je uvařen z dvojího druhu masa - telecího a skopového...”

„Tahle školka je jenom pro děti příslušníků armády. To vaše nemůžeme zapsat.”
„Jak to, že ne - vždyť ho mám s neznámým vojínem!”

Lichotí chlápek blondýně: „Vy jste taková šťabajzna, že byste mohla mít na každém prstu deset nápadníků.”
Blondýnka se ušklíbne: „Ó vy šibale, to bych jich musela mít devadesát!”

„Víš, že Freddie Mercury miloval operní zpěv?”
„Ne, to jsem netušil. Myslel jsem, že to byli jenom operní zpěváci!”

Plukovník přehlíží vojáky, tu se u jednoho zastaví: „Co to máte s okem?”
„To je umělé oko, pane plukovníku.”
„A copak je to takové umělé oko?”
„To je oko ze skla, pane plukovníku.”
„To je jasné, že ze skla, vždyť skrz něj musí být vidět.”

Nový příslušník paradesantní jednotky se chystá ke svému prvnímu seskoku. Pečlivě si projde své poznámky ze školení: 1) vyskočit z letadla, 2) počítat do 20 a zatáhnout za levou šňůrku, 3) neotevře-li se padák, zatáhnout za pravou šňůrku, 4) pokud se stále neotevře padák, zatáhnout za obě šňůrky najednou, 5) po doskoku vyhledat transportér a hlásit se veliteli.
Voják vyskočí, počítá, zatáhne za levou šňůrku - a nic. Po chvíli zatáhne za pravou, stejný výsledek. Znejistí, zatáhne za obě a pořád nic. Rozezlený voják se podívá do příručky a zařve: „Jestli tam dole nebude čekat ten transportér, tak mě teda pěkně naštvou!”

Vypráví blondýnka kamarádkám: „Jdu takhle na záchod a vidím na zemi tisícovku. Tak jsem se pro ni sehla... A náhle cítím, že si ji vydělávám!”

„Pane vrchní, já jsem si objednal vajíčka na měkko, ale ty, co jste mi přinesl, jsou úplně tvrdá!”
„Víte, my za to skutečně nemůžeme. Vařili jsme je 20 minut a stále byla tvrdá...”

„Jak ti chutnaly ty višně, co jsem ti posledně dal?” zajímá se děda zahrádkář.
„Byly moc dobrý,” uzná vnouček. „Jenom pecky měly moc tvrdý - tatínek je musel rozbíjet kladivem, abychom je mohli aspoň trochu rozkousat!”

V hospodě si podnapilý muž upřeně prohlíží dva chlapíky u vedlejšího stolu. Nakonec mu jeden z nich povídá: „Žádný strach, nejste opilý. My jsme dvojčata.”
„Cože? Všichni čtyři?”

Otázka na Rádio Jerevan: „Smí jiný soudruh kritizovat soudruha Stalina?”
Odpověď: „Smí, ale škoda každého života.”

Blíží se Vánoce a na policejní stanici jsou na stáži policisté z Vietnamu. A protože je náčelník lidumil, navrhne, aby si ty tři rákosníky vzali chlapi domů. Našli se i tací.
Po Novém roce se velitel ptá těch tří, co je měli doma, jak to probíhalo.
První: „Dobrý, dobrý. Pořád něco žvatlal a vůbec jsme mu nerozuměli, ale jinak fajn.”
Druhý: „Dobrý, dobrý. Šikovnej kluk, opravil nám televizi i ledničku, pomohl s úklidem...”
Třetí: „Dobrý, dobrý, ale kapr je kapr!”

„Sestři, kolik je vám let?” vyzvídá chlápek po operaci.
„Třicet.”
Chlápek se podiví: „Ani na to nevypadáte...”
„Opravdu? A na kolik vypadám?”
„Nejméně na čtyřicet!”

Celé České země jsou na počátku 20. let 20. století mobilizovány, všechno člověčenstvo odváděno do války. V tu dobu oznámí nemilou zprávu také řezníkovi.
„To si ze mě děláte srandu!” rozčílí se řezník. „Já a do války?! Vždyť jsem v životě nedržel žádný nebezpečný předmět v ruce!”

Chlápek postává na dvoře, v jedné ruce drží stopky a v druhé drží za krk slepici. Přijde k němu manželka a ptá se, co to vyvádí.
„Ale, chci ti pomoct s vařením. Tady v kuchařce píšou: slepici nejprve půl hodiny mírně podusíme...”

Přiběhne pan Horák na strážnici: „Ztratil se mi papoušek. Pokud ho chytíte, předem prohlašuju, že se s jeho politickými názory neztotožňuju!”