Nejhodnocenější vtipy

Sumec je náš táta, když se koupe v dětském bazénku.

Přijede farmář po dlouhé době do města a jde do baru. Tam se snaží seznámit s půvabnou černovláskou. Po chvíli dobývání mu kráska řekne: „Máš to marný, já jsem lesba.”
„A co to znamená?” ptá se farmář.
„No, podívej se třeba na tu blondýnku s velkými prsy, co sedí támhle v koutě. S tou bych se chtěla dnes milovat,” odpoví černovláska.
Farmář chvíli přemýšlí a pak řekne: „Hm, tak to jsem taky lesba.”

„Jean, whisky!”
„Ale vy nepijete, pane...”
„Správně, Jean, ale lady hoří vlasy.”

„Žán, dokážete spravit ty kukačkové hodiny?”
„Bohužel ne, pane.”
„To nevadí, Žán, tak každou hodinu zakukejte vy.”

Byl jeden farář a ten šel do Říma, tam objevil spoďáry a hned si je koupil. A koupil také další pro ostatní bratry. Cestou ho však spoďáry začaly tlačit, a tak si je sundal.
Když se vrátil, potkal jeptišku a ta se ho zeptala: „Co jste v tom Římě objevil?”
On si nadzvedl šaty a říká: „Tohle, a dalších dvacet mám v kufru.”

Říká Pepa v hospodě: „Včera jsem se vrátil z práce a žena chtěla jít do kina. Řekl jsem jí, že to nepřipadá v úvahu!”
„A jaký film jste viděli?” zajímá se jeho přítel.

Ptají se známého sukničkáře: „Co ti řekla manželka, když tě načapala s tou laborantkou?”
„Celkem nic, a ty dva přední zuby jsem si stejně chtěl nechat vytrhnout!”

Na silnici byl zastřelen člověk a poblíž asfaltovali silničáři. Přivolaní policisté jednoho z nich vyslýchají: „Viděl jste to druhé auto, ze kterého se střílelo?”
„Mě neplatí za koukání po autech, váženej pane,” zahučí silničář. „Ale mezi námi, byla to červená Fabie s rozbitým levým předním blinkrem, nesvítilo jí pravé zadní světlo, na levé straně na předních dveřích měla zvenka drobnou rýhu od letícího kamínku, měla kožené sedačky, gumy Barum se stříbrnými, pečlivě vyleštěnými poklicemi, SPZka AHX 25-38...”

Je pro mě velkým otazníkem, proč mi učitelka napsala do sešitu velký otazník.

Roubíček a Kohn jdou na trh. Cesta je dlouhá a vede bažinatou krajinou. Co chvíli přeskočí přes cestu žába. Roubíček povídá Kohnovi: „Když jednu žábu chytneš a sníš, dostaneš ode mě 100 korun.”
Kohn se dlouho nerozmýšlí, popadne žábu a v mžiku ji má v útrobách. Roubíček s velkým sebezapřením zaplatil prohranou sázku. Po trhu se oba vracejí stejnou cestou zpět. Roubíček, který nemůže zapomenout na prohraný peníz, se ptá Kohna: „Ty, Kohn, dáš mi také 100 korun, když jednu žábu sním?”
„Nu, pročpak ne,” odpověděl Kohn.
Roubíček se vrhl po žábě a v okamžiku se ztratila v jeho ústech. Kohn vrací dle úmluvy 100 korun. Oba jdou zamyšleni cestou dál... Delší ticho přeruší Roubíček dotazem: „Ty, Kohn, řekni mi, proč jsme ty žáby vlastně žrali?”

Včera začal tatínek stěhovat kuchyň - nejdřív snědl karbanátky, pak kyselé zelí...

„Víš, že se po alkoholu pomalu blbne?”
„Mně to nevadí, já mám dost času.”

Potkají se dva kamarádi: „Nazdar, jak se máš?”
„Akorát jdu z pohřbu mé tchyně.”
„A proč jsi tak poškrábaný?”
„Bránila se...”

„Můj manžel má velmi sedavé zaměstnání. Před nedávnem ho pustili, ale jde sedět zase.”

Proč nohy smrdí?
Protože rostou od prdele.

Kněz se jednoho dne díval na televizi na pořad o hypnóze a řekl si, že by mu to mohlo vynést slušné peníze. Vzal si tedy zlaté hodinky a na kázání je rozhoupal a hromovým hlasem prohlásil: „Dejte mi sem 10 Kč!”
Když to večer počítal, zjistil, že si vydělal docela dost peněz, a tak si příští týden řekl už o 20 Kč a zase je dostal.
Třetí týden rozhoupe hodinky a přemýšlí, o kolik by si tak řekl, když zjistí, že se mu hodinky už nehoupou.
„Se poserte!” zabrblal si pod vousy.
Ještě týden bude kostel uzavřen kvůli čistění!

Jaký je rozdíl mezi Japonskem a Českem?
Japonsko je země úsměvů, Česko je země pro smích.

Jsou tři věci, které jsou na světě na hovno: Farářovy koule, mužská vemena a plánování.

Pán poslouchá v hospodě, jak si chlapi vyprávějí politické vtipy, a po chvíli povídá: „Tenhle je dobrej, to si musím napsat! Jak se jmenujete?”

Sedí rodina u stolu a dcerunka se ptá maminky: „Mami, mami...?”
A maminka jí řekne: „Ne, dcerunko, při jídle se nemluví.”
Po skončeném jídle maminka povídá: „Teď už mi můžeš říct, o co šlo.”
A dcerunka odpoví: „Teď už je to jedno, mami, v tom salátě byl šváb!”

Když přestoupíš zákon, zaplatíš pokutu. Když respektuješ zákon, zaplatíš daně!

Víte, co je maximální alkoholismus?
Opít šneka, aby netrefil domů.

Přijde chlápek do obchodu a zařve na prodavače: „Sedni!”
Inu - Náš zákazník, náš pán.

„Mohla byste mi půjčit nějakou baterku, milostivá?” povídá instalatér. „V tom záchodě vidím hovno!”

V masně: „Pane prodavači, jak to, že je támhleten salám tak zelený?”
Prodavač odvětí: „To je speciál pro vegetariány.”

„Proč jste ukradl to drahé plnící pero?”
„Chtěl jsem škrtnout svoji zlodějskou minulost.”

Čeští hokejisté ztratili zlato až v posledních minutách utkání - poté si pozvali hledače s detektory kovů.

Když jsem se dnes ráno při jízdě po dálnici podíval do levého jízdního pruhu, uviděl jsem ženu v posledním modelu BMW, která si to frčela 150kou a při tom si ve zpětném zrcátku malovala oční linky! Na chvíli jsem se díval jinam a když jsem se po ní znova ohlídl, byla napůl v mém jízdním pruhu a pořád si cosi malovala na ksicht! Já teda něco vydržím, ale tohle mě tak vyděsilo, že jsem upustil svůj holicí strojek, který mi při pádu vyrazil z druhé ruky koblihu. Jak jsem se zmateně snažil vycentrovat vůz koleny opřenými o volant, vyrazilo mi to mobil od ucha a ten spadl do kelímku s kávou, který jsem měl mezi nohama, kafe se vylilo a popálilo mě na citlivém místě, poškodilo mi mobil a přerušil se mi tak velmi důležitý hovor. Pitomý ženský řidičky!

Baví se dva lovci: „Tak co, kolik jsi toho dnes ulovil?”
„Deset ježků.”
„Na co ti budou?”
„Žena mě požádala, jestli bych nemohl ulovit něco na kožich pro tchyni.”

Jak hrají lední hokej černoši v Africe?
Začne se normálně na ledě a do konce třetiny je ze zápasu vodní pólo.

Abeles u právníka: „Já si je najmu, ale musejí mi napřed zaručit, že ten případ vyhrajou.”
„Tak mi nejdřív povězte, oč se jedná,” vybízí ho právník.
Abeles vypráví příběh plný podvodů a machinací. Když skončí, tak právník řekne: „Výborné, tento spor se nedá prohrát.”
„Panebože, to je hrůza,” spustí Abeles nářek.
„Co se děje?” vyptává se právník.
„Já jim to vylíčil z pohledu druhý strany.”

V obchodě s textilem: „Přejete si, pane?”
„Nějaký svetr.”
„Jakou velikost?”
„To je jedno. Manželka si ho stejně přijde třikrát vyměnit.”

Poslední odstavec v kuchařce: „A než vylijete jídlo z kastrolu, ubezpečte se, že pod oknem nikdo není.”

Mladý Skot Bawster byl přistižen porybným, jak upytlačil lososa. Věc došla až k soudu. Bawsterovi přátelé mu sehnali nejlepšího obhájce ve Skotsku. Obhájci se podařilo u soudu prokázat, že v inkriminovanou dobu byl Bawster minimálně osmdesát mil od místa činu, tudíž nemohl v žádném případě lososa upytlačit. Soud se odebral k tříhodinové poradě a nad Bawsterem byl vyhlášen osvobozující rozsudek. Když soud skončil, tak Bawster přišel za předsedou soudu a zeptal se ho: „To znamená, pane soudce, že si toho lososa můžu nechat?”

Indiánského náčelníka trápí zácpa. Jde tedy za šamanem, ale žádný lektvar nepomáhá. I pošle jednoho bojovníka do městečka k bílému doktorovi. Bojovník přijde za doktorem a protože umí špatně anglicky, řekne jen: „Big chief - no shit.”
Doktor rychle pochopí: „Jasný případ - jedenkrát ricinový olej!”
Indián se vrátí do prérie, ale přípravek nezabral a za dva dny je u doktora znovu: „Big chief - no shit.”
„Hmmm, těžký případ. Tady máš celou láhev ricinového oleje. To musí účinkovat!”
Indián odjede, ale za další dva dny je zpátky: „Big chief - no shit.”
Doktor: „Tak to ti namíchám něco speciálního. Ale pozor - je to opravdu silné!”
Po týdnu doktor onoho bojovníka potká ve městě a ptá se, jak se náčelníkovi daří. Indián na to: „Big shit - no chief.”

Oznámení na pánských záchodcích: „Prosíme vážené návštěvníky, aby přistupovali blíže k pisoárům, protože to, co drží, je většinou menší, než si myslí!”

Otevřely se dveře do hospody a do nich vstoupil Karel.
„To není možné, Karle, tebe stará pustila do hospody?”
„Pustila. Jestli mi nevěříš, tak si to ověř!”
„Proč bych si to ověřoval, vždyť vidím, že máš na to razítko pod okem!”

Host v restauraci nerozhodně vybírá v jídelním lístku.
„Máme výborné hlemýždě,” příjemným hlasem doporučuje vrchní.
„Já vím,” odvětí pán. „Včera mě jeden obsluhoval!”

Policajt se připravuje na schůzku. Je z toho celý nervózní, tak požádá svého nadřízeného, ať mu poradí, co má dělat: „Pane kapitáne, já mám dneska rande a jsem z toho celý nesvůj.”
„Opravdu? Tak to ti rád pomůžu. Půjdu tam s tebou a budu ti radit ze křoví.”
Po půlhodině v parku. Slečna už přichází a usedá na lavičku vedle našeho policajta. A kapitán začíná radit.
„Posuň se blíž,” šeptá.
„Cože?”
„Blíž.”
„Aha.”
„A teď ji vezmi za ruku.”
„Cože?”
„Za ruku.”
„Hm.”
„A teď za trup.”
„Cože?”
„Za trup.”
„Tramtadadááááá!”

„Pane vrchní, dal bych si toho králíka na smetaně s tuplovaným knedlíkem. A poslouchejte, jen tak mezi námi, je to opravdu králík a je alespoň čerstvý?”
„Samozřejmě, pane, dnes ráno jsem ho vlastnoručně sestřelil se střechy...”

Výletní loď se zahraničními turisty se blíží po okružní jízdě pozdě v noci ke skotskému přístavu Dundee. Cestující, kteří se nacházeli na palubě, viděli zvláštní úkaz a sice, že v přístavním městě blikají světla na přeskáčku ve velmi krátkých, snad dvousekundových intervalech. Jedna z přítomných dam se na tento zvláštní úkaz ptala kapitána, co to má znamenat. Ten to vysvětlil: „Víte, vážená, Skoti jsou velmi šetrný národ. A večer když čtou v posteli knížku, no a aby ušetřili za elektřinu, tak před otočením stránky zhasínají lampičku...”

Ptá se kolega v baru pana Nováka: „Pepo, co řekneš ženě, když přijdeš teď domů?”
„No, dobrý večer! To ostatní už řekne ona!”

Chlápek na venkovské silnici přejel tele. Zašel tedy na blízký statek, oznámil to majiteli a ptá se na cenu. Farmář povídá: „No, dneska takový tele stojí tak šest tisíc. Ale za šest let by mělo cenu aspoň dvacet tisíc. Takže po vás chci dvacet.”
„Dobře. Tady máte šek na dvacet tisíc. Je datován ode dneška za šest let!”

U soudu: „Kolik je vám let?”
„Pětadvacet!”
„Napište do protokolu, že svědkyně ztratila paměť!”

Pán nakupuje - jeden kartáček na zuby, jeden ručník, jedno pivo, jeden hřeben... Prodavačka povídá: „Vy budete určitě starý mládenec.”
„Ano, a jak jste to poznala?”
„Která by si takovýho hloupýho šeredu uvázala na krk!”

Vrazí do banky lupič: „Všichni ruce vzhůru - máte je všichni nahoře - já si doma zapomněl brýle a pistoli!”

„Obžalovaný, chcete říct něco na svoji obhajobu?” táže se soudce muže, který v noci v parku znásilnil kolemjdoucí ženu.
„Snad jen to, že kdybych měl u sebe baterku, tak by se to nestalo!”

Má prababička říkávala: „Chlapi si myslí, že jsou v ráji a přitom jsou dva centimetry od prdele.”

„Pane soudce, to, že jsem klečel na silnici, přece vůbec nedokazuje, že jsem byl opilý.”
„A jak mi vysvětlíte, že jste se pokoušel srolovat a strčit do kufru bílou dělicí čáru?”

Soudce říká obžalovanému: „Vy jste panu Horákovi řekl, že je idiot. Vyslovte nad tím svoji lítost.”
„Slavný soude! Velmi lituji, že pan Horák je idiot!”

Prodám barevnou hudbu. Zn.: Jsem rasista.

„Paní svědkyně, kolik je vám let?”
„Třiatřicet.”
„Mluvte pravdu, nebo budu nucen zavolat soudního znalce!”

Ministerstvo zdravotnictví varuje: Alkohol způsobuje kocovinu!

„Znám krásnou básničku: Já jsem člen orchestru, obskakuji tvou sestru.”
„To není pravda!”
„Ale rýmuje se to!”
„Tak to já znám jinou básničku: Já jsem z Prahy, obskakuji tvou ženu.”
„To se nerýmuje!”
„Ale zato je to pravda!”

Prodám kulovnici, jednou použitou. Zn.: Nováková - vdova.

Cenový hit: Nuladílné plavky za pouhých 19,90 Kč!

Baví se dva štamgasti v hospodě: „Všechny ženy jsou krásné, jen my málo pijeme.”

„Včera jsem na tréninku napálil našeho brankáře,” vypráví kamarádům hokejista.
„A co, byl z toho gól?”
„Ne, zlomené žebro!”

„Tak mě právě u soudu osvobodili.”
„Čestně?”
„Ne, normálně.”

„To je hrozné, leješ do sebe pivo jako vodu!”
„Nepřeháněj, tolik vody bych nevypil.”

Malopodnikatel oznamuje ženě: „Tak už jsem se přihlásil na ten kurs podvodného účetnictví.”
„No dobře,” odvětí manželka, „ale příště raději říkej jako všichni - kurs podvojného účetnictví.”

Vinnetou vyjde ráno ze stanu, dostane ránu mezi oči a klesne k zemi. Za ním vyjde Old Shatterhand. Dostane ránu mezi oči a také klesne k zemi. Po chvíli se oba probírají a Vinnetou praví: „Můj bílý bratr také šlápl na hrábě?”

Manželka říká svému muži: „Zase jdeš do hospody? Víš přece, že příští týden máme platit nájem!”
„Miláčku, já do té doby určitě přijdu!”

„V restauraci Orion si vždycky dáme pořádně do nosu,” povídá Jára.
„To tam tak dobře vaří?” reaguje Stanislav.
„To ani né, ale mají tam lítací dveře.”

Už jako dítě jsem se rád motal v kuchyni. A nemotal jsem se sám! Motala se máma, motal se i táta. A když jsem se v patnácti rozhodoval co dál, Gambrinus pro mě byl jasná volba!

Zákazník se ptá v bufetu: „Co má znamenat ten rychlý výprodej?”
„Zítra k nám má přijít hygienik.”

Unavená slečna ráno v bance nabízí ke směně 200 dolarů. Úředník za přepážkou si je prohlédne a praví: „Bohužel, slečno, vaše dolary jsou falešné!”
Slečna zrudne a začne křičet: „Pomóóc, policijéé, pomóóc, byla jsem znásilněna!”

Na Tři krále přijde Pepíček za maminkou: „Mami, venku jsou ožralí pánové a zpívají!”
„Tak vezmi peněženku a dej každýmu dvacet korun.”
„Ale jeden z nich je náš tatínek!”

„Proč tak piješ?”
„Doktor mi řekl, že pokud denně vypiju půl deci koňaku, budu žít dlouho.”
„Ale ty piješ jak houba!”
„Já nechci žít dlouho, já chci žít věčně!”

V nemocnici: „Léčba pokračuje výborně, za dva dny už budete moci do hospody!”

V židovské čtvrti zastaví auto kvůli poruše. Majitel vozu ani nikdo z kolemjdoucích si s ním neví rady. Nakonec zavolají židovského klempíře Oppenheimera. Ten zvedne kapotu, párkrát klepne kladívkem a vůz bez problémů nastartuje.
„Co jsem dlužen?” ptá se majitel vozu.
„Dvě stě korun.”
Majiteli auta se to nezdá a požaduje řádný účet. Oppenheimer sedne a napíše: „Tři rány kladívkem - 5 korun, vědět kam - 195 korun, celkem - 200 korun.”

Co je nepochopitelné?
Když je v horním rohu stránky napsáno: „Výše uvedené tvrzení je nepravdivé.”

„Na silnici jsem jako doma,” prohlásil řidič karavanu.

V Číně je povoleno jedno dítě na rodinu, když se narodí druhé, jde manžel na kastraci. Pokud se přesto narodí třetí, uříznou to sousedovi celé!

Účetní si stěžuje doktorovi, že má problémy se spaním.
„A zkusila jste třeba počítat ovečky?”
„No v tom je ta potíž - spletu se, a pak se tři hodiny snažím přijít na to, kde jsem udělala chybu.”

Na pohřbu: „Podívejte se, jak si zoufá syn zesnulého, pláče, trhá si vlasy...”
„To není syn zesnulého, to je jeho pojišťovací agent.”

Sedí v jedné cele pedofil, zoofil, nekrofil a milovník adrenalinových sportů.
„Chtělo by to pejska,” pronese zoofil.
„Mohlo by to být štěňátko,” soudí pedofil.
„Mohlo by být mrtvé,” říká nekrofil.
Milovník adrenalinových sportů udělá: „Haf!”

Tři studenti jednoho gymnázia se pravidelně scházeli vždy po deseti letech s úkolem zorganizovat pomaturitní přátelské setkání všech absolventů ročníku. A na čem se dohodli?
Po deseti letech: „Půjdeme do hospody U tří koťátek. Servírky tam mají pěkná prsa.”
Po dvaceti letech: „Půjdeme do hospody U tří koťátek. Čepují tam výborné pivo.”
Po třiceti letech: „Půjdeme do hospody U tří koťátek. Kdo bude chtít, dostane tam i dietní stravu.”
Po čtyřiceti letech: „Půjdeme do hospody U tří koťátek. Mají tam bezbariérový přístup.”
Po padesáti letech: „Půjdeme do hospody U tří koťátek. Ještě jsme tam nebyli.”

Jednoho dne přijde jedna paní do autosalonu s rozhodnutím, že si musí koupit nové auto. Najednou uvidí vůbec nejhezčí auto ve svém životě. Přijde k němu a sehne se, aby si auto prohlédla zevnitř. Jenže při shýbání si uprdla. Rychle vstala, v rozpacích se ohlédne kolem sebe, jestli ji někdo neviděl nebo neslyšel. To víte, že za ní stál prodavač a uslyšel ji.
Paní přišla k prodavačovi s úsměvem na tváři, aby situaci zamaskovala, tak se zeptala: „Kolik stojí toto nádherné auto?”
Prodavač na to: „No nevím, jak vám to mám říct, ale jelikož jste si uprdla již při prohlídce, tak byste se asi posrala, kdybych vám řekl cenu.”

„Dobrý den, potřeboval bych boty pro syna.”
„Na kolik let?”
„Na kolik let? Ten je roztrhá za několik týdnů.”

Společensky unavený pán ulehl v parku na lavičku. Jde kolem policista a zatřese s ním: „Člověče, běžte pryč! Tady nemůžete ležet!”
„Ležet já náhodou můžu,” odpoví pán. „Jít nemůžu.”

Známý bitkař přiznal: „Více než na stadionu trénuju v hospodě.”

Víte, že muž bude zapsán do červené knihy jako ohrožený druh?
Když jde do hospody, má slintavku, když jde z hospody, má kulhavku a doma na něj čeká šílená kráva.

„Bédo, potřeboval bych úrazové pojištění,” oznamuje známému, pojišťovacímu agentovi pan Kučera.
„A co, že tak najednou?” diví se pojišťovák. „Už několik týdnů se tě snažím přemluvit...”
„No víš,” povídá ledově bílý Kučera, „moje Mařena zjistila, že mám milenku!”

„Předevčírem jste přišel o tři hodiny pozdě, protože vám upadlo kolo. Včera jste to o dvě hodiny nestihnul kvůli rozbité převodovce. Dneska jste tu místo v sedm ve dvanáct, kvůli vybité baterii,” soptí zaměstnavatel. „Můžete k tomu něco dodat?”
„Ano, koupit auto z bazaru se prostě vyplatí,” poznamenal spokojeně účetní.

Přijde chlap do hospody a objedná si u vrchního dvě piva. Vrchní mu je donese a je mu divné, proč si samotný chlap objednal dvě piva. A chlap mu říká: „Já mám nemocného bratra, a tak piju i za něho.”
Druhý den chlap přijde a objedná si jen jedno pivo a vrchní povídá: „To je mi líto, pan bratr zemřel.”
„Ne,” chlápek na to, „ale přestal jsem pít.”

Barví malý černoušek plot na bílo, vyleje na sebe barvu a je celý bílý. Podívá se do zrcadla a zaraduje se, že je bílý. Jde se pochlubit mamince, ta zrovna myje nádobí, a tak mu řekne, ať jde za tatínkem. Tatínek se zrovna dívá na fotbal a pošle ho ven, aby si hrál.
Černoušek se zamyslí a povídá: „Jsem jen pět minut bílej a už mě ti negři serou.”

V katolické farnosti se rozhodli, že každý dospělý, který se nechá pokřtít, dostane peněžitý dar. Stein tedy nemešká a konvertuje. Když přijde ze křtu domů, celá rodina se na něho sesype a chce po něm ty peníze. Stein se zlobí: „Sotva gój (= křesťan) přijde k penězům, už jsou tu židé a chtějí ho o ně připravit.”

Leží opilec před zrcadlem a dumá nad tím, proč se vidí dvakrát. Najednou někdo klepe na dveře: „Kdo je tam?”
„Já.”
„Tam jsem taky?”

Vyměním svou ženu za žehlicí prkno. Zn.: Prkno jako prkno.

Rozčiluje se český hokejový obránce na zámořského kouče: „Trenére, když píšete na soupisku Aleš Píša, nedávejte tam C!”

Soudí kapesního zloděje. Soudce se ptá: „Obžalovaný, popište podrobně, jak jste nepozorovaně vzal poškozenému z uzavřené kapsy peněženku?”
Obžalovaný: „Pane soudce, to nemyslíte vážně? Za takové lekce beru 2 000 Kč za hodinu!”

Víte, jaká jsou zimní tanga?
S chlupatou šňůrkou.

Nápis na automatu na prezervativy: „Tak tyhle žvejky mi moc nechutnaly.”

Když už čteš pod lavicí, alespoň si k tomu nelehej na podlahu.

Jeden člověk neměl peníze a přemýšlel, jak je získat. V práci se moc nevydělávalo, krást se bál. Nakonec se rozhodl, že bude falšovat peníze. Další dilema bylo, jaké hodnoty. Usoudil, že falšovat 200koruny by se mu nevyplatilo a 500koruny se mu zdálo moc. Nakonec vyrobil falešnou 250korunu. Potom zvažoval, co koupit nejlevnějšího. Nakonec se celý nervózní vydal do trafiky koupit krabičku sirek. Paní v trafice mu prodala sirky a dostal nazpátek tři sedmdesátikoruny, třicetikorunu, devítikorunu a osmdesátník.

V jednom kraji na Západě žil bohatý rančer, který tak nenáviděl indiány, že jednoho dne vyhlásil odměnu sto dolarů za každou jejich hlavu, kterou mu kdo přinese. I sebrali se Paddy a Murphy, vzali pušky a povoz a vyjeli na lov.
Brzy narazili u řeky na prvního indiána. Paddy zamířil a prásk. Pak už stačilo jen dojít mrtvole useknout hlavu. O pár minut později se objevil druhý a stal se stejně snadnou obětí. Následně se objevili dva a Paddy jednoho z nich netrefil. Ten obratem zmizel v prérii. Pak se dlouho žádný neobjevoval.
Když k večeru zaslechli oba kovbojové koňská kopyta, zpozorněli. Tak akorát na hranici dostřelu zastavil indián na koni. Vyrazili tedy jeho směrem. On si udržoval bezpečnou vzdálenost. Paddy prásknul do koní a začali ho dohánět. Indián tedy zahnul do kaňonu. Oni samozřejmě hned za ním.
Paddy se soustředil na ovládání povozu, který se řítil neuvěřitelnou rychlostí. Murphy najednou zašeptá: „Hele, Paddy, rozhlédni se...”
„Neruš,” zlobí se Paddy. „Už ho skoro máme!”
Murphy naléhá: „Paddy, fakt by ses měl rozhlédnout!”
Tak tedy Paddy trochu zpomalil a rozhlíží se. Kam až oko dohlédne, nahoře podél kaňonu stojí stovky indiánů s luky a sekerkami. Načež Paddy říká: „Hele, to vypadá, že budeme milionáři!”

K tarnopolskému rabínovi přijde mladý muž pro radu. Nemůže se totiž rozhodnout, má-li se oženit, nebo ne.
„Její otec je vážený a vzdělaný člověk.”
„Tak se ožeň.”
„Ale dcera je škaredá jak ropucha.”
„Tak se nežeň.”
„Ale dostane dvacet tisíc zlotých věna.”
„Tak se ožeň.”
„Ale ona kulhá.”
„Tak se nežeň.”
„Ale její otec si mě chce vzít za společníka.”
„Tak se ožeň.”
„Ale ona se ráda hádá.”
„Tak se nežeň.”
„Rabíne, jakou radu mi tedy dáváte?”
„Soudím,” povídá rabín po chvilce, „že by ses měl dát pokřtít.”
„A proč, rebe?”
„Protože pak půjdeš na nervy farářovi.”

„A jakou jste měl na lodi funkci?” vyzvídá na mladém námořníkovi, takovém uchu, pěkná slečna.
„Muž přes palubu.”

„Jsi dobrá hospodyňka,” praví muž ženě, „navíc krásná a chytrá. Kdybys nebyla má vlastní žena, nebylo by nad tebe!”