Nejlepší vtipy

Teiteles přišel za rabínem, aby se vyznal ze svých hříchů, ale tolik se styděl, že na úvod rabínovi řekl: "Rebe, já tu nejsem za sebe, nýbrž - za svého přítele." "A jakých hříchů se tvůj přítel dopustil?" "Často bral jméno boží nadarmo, choval nečisté myšlenky k ženě svého souseda.." "Zadrž", přerušil Teitelese rabín, "připadá mi, že tvůj přítel je pošetilý. Mohl přijít klidně sám, říct, že za přítele je tu on a ušetřit ti tvé rozpaky."

Abeles u právníka:" Já si je najmu, ale musejí mi napřed zaručit, že ten případ vyhrajou." "Tak mi nejdřív povězte, oč se jedná", vybízí ho právník. Abeles vypráví příběh plný podvodů a machinací. když skončí, tak právník řekne:" Výborné, tento spor se nedá prohrát." "Panebože, to je hrůza", spustí Abeles nářek. "Co se děje?", vyptává se právník. "Já jim to vylíčil z pohledu druhý strany."

Když Izraelci dobyli roku 1967 Jeruzelem, oznámili, že se dohodli s Jordánskem, jak si rozdělí Zeď nářků. Izrael si ponechá Zeď a Jordánsko nářky.

Přijde žena domů nad ránem a řekne manželovi, že byla u kamarádky. Manžel obtelefonuje osm manželčiných kamarádek, které všechno popřou.
Přijde muž domů nad ránem a řekne ženě, že byl u kamaráda. Manželka volá osmi manželovým kamarádům, z nichž tři řeknou, že u nich byl a zbývající, že je ještě u nich.

Moje manželka je tak tlustá, že když ji chce moucha obletět, tak v půlce cesty chcípne...

Kolik barev na semaforu rozliší policista?
Čtyři - červenou, zelenou, oranžovou a vypnutou.

Jednou z nejznámějších Shakespearových her je Counter-Strike.

Bankéř Blumenthal, pokřtěný žid, zasnoubil svého syna s dcerou velkoobchodníka Kohna, který se taky dal pokřtít. "Takového zetě jsem si vždy přál", vypráví Kohn přátelům, "sympatického křesťanského mladíka z dobré židovské rodiny."

Eckstein si dal u krejčího ušít kalhoty. Krejčí ale stále ne a ne být s kalhotami hotov. Za měsíc si eckstein stěžuje:" Bůh stvořil svět za šest dní a oni potřebujou na jedny kalhoty celej měsíc." "Jenže podívaj se na ten světa a pak si prohlídnou ty kalhoty."

Na pohřbu bohatého Loewensteina pláče jeden ze smutečních hostů mnohem usedavěji než ostatní. Dojatý rabín mu polklepe na rameno a praví: "Je mi vás opravdu líto. Patříte do příbuzenstva?" "Právě, že ne", odpovídá muž, "proto tak pláču."