Nejlepší vtipy

Zkouška. Profesor: „Který lidský orgán je symbolem lásky?”
Studentka: „Mužský, nebo ženský?”
Profesor si povzdychne: „Jo, jo, doba se mění. Za mých mladých časů to bylo srdce.”

V Bohnicích na pokoji se čtou noviny.
„Představ si, tady píšou, že jednomu hokejistovi nabízeli roční smlouvu na 200 milionů a on řekl, ať si s ní utřou prdel!”
„To je blbec! Lépe by se jim utíral zadek s těma bankovkama.”

„Jean, má pes co žrát?”
„Ne, pane.”
„Tak co tady postáváš, běž zavolat toho pojišťováka od Loydu.”

Páťákova hypotéza funkce hromosvodu: „Hromosvod svede blesk a ten se s ním pak vyspí, místo aby nám uhodil do baráku.”

Proč mají horolezci blízko k sebevrahům?
Všude s sebou tahají provaz.

Paní učitelka se ptá Honzíka: „Jaký je čas - slibuji, slibuje, slibujeme?”
Honzík odpoví: „Prosím, před volbami!”

Přijede manžel nečekaně domů, manželka leží v posteli a je celá rozechvělá. Tak tam na sebe tak koukají a najednou ze skříně vypadne chlap a na sobě má bundu. Manžel se ho ptá, kdo je a co tam dělá. Chlap argumentuje: „Já jsem mol.”
Manžel se zeptá: „ A kam neseš tu bundu?”
Chlap říká: „Já si to dožeru doma.”

Manželka hubuje muže: „Zase jsi mluvil ze spaní!”
„No tak promiň, ale někdy mluvit musím, ne?!”

Hospodář je chlap, který sedí celý den v hospodě.

Paní učitelka se ptá dětí, zda vědí něco o Yettim. Přihlásí se Anička: „Yetti je celý chlupatý.”
„Správně,” pochválí ji učitelka a vyvolá dalšího.
„Yetti je strašně velikej a žije na horách.”
„Výborně, Honzo!”
Pak se hlásí Míra a odpoví, že Yettiho ještě nikdo neviděl. Nakonec úplně vzadu zvednou ruce dvě cikánky. Učitelka je ohromena, že se zase po půl roce hlásí a vyvolá je.
„My jsme si pro vás připravili rozhovor o Yettim!”
„Výborně, holky. Tak spusťte!”
„Je ti zima?”
„Je, ty krávo!”

Chodím tak rychle, že musím chodit po silnici.

Co vznikne, když svlíknete mop?
Mopslík.

Mladý autor konzultuje název své prvotiny se zkušeným spisovatelem.
„No, máš tam bubny a totemy?” táže se klasik.
„Nemám.”
„Tak ji prostě nazvi Bez bubnů a totemů.”

Z prohlášení Kremlu: „USA je imperialistická supervelmoc, která se hrubě vměšuje do vnitřních záležitostí Sovětského svazu na celém světě.”

Chlap se probudí z opice - kolem se válejí prázdné láhve a ženské prádlo. Přistoupí k zrcadlu - z úst mu visí nit. Zavře oči, zatáhne za ni a mumlá si: „Ať je to čaj, ať je to čaj...!”

V drogerii se prodávají drogy.

V přátelském zápase poražený tenista se rozčiluje na protihráče: „To je ale nesportovní chování! S tebou už nikdy nehraju!”
„Co je? Co jsem ti udělal?” diví se šťastnější sportovec.
„Nic, vůbec nic,” prohlásí kolega nakrkle, „porazils mě a ani ses mi neomluvil!”

Jak poznáte pravou českou bankovku?
Je na ní napsáno: „Státní tiskárna cenin.”
A jak poznáte padělanou?
Je na ní: „Státní patiskárna cenin.”

Zkušený český rozhodčí si po svém prvním odpískaném mezinárodním zápase stěžuje kolegům: „Na mezinárodní trávník už mě nikdo nedostane, to by mě zruinovalo!”
„Jak to myslíš?”
„No, ti Angličani i Francouzi byli úplně dutí. Říkám - peníze, prašule, kapříky... ani slovo nepochopili... ti by mě zruinovali!”

Chlubí se Pepa Kalianko: „Tak jsem byl na zábavě za Červenou Karkulku!”
„A bylo to dobré?”
„Vynikající, ještě nebylo ani deset a byl jsem sežranej!”

„Vaněčku, popiš nám podle obrázků v učebnici, jaký je rozdíl mezi kostrou orangutana a kostrou člověka.”
„Sím, kostra orangutana se připitoměle šklebí a kostra člověka se zlověstně mračí.”

Paní nakupuje na trhu. Trhovec jí zabalí jedno jablko a podává jí ho: „Jedno jablíčko za šest korunek...”
Při pohledu na pytlík v jeho rukách paní zděšeně vykřikne: „Ale vždyť z něj leze červ!”
Trhovec na to pohotově reaguje: „Jeden červíček za korunku padesát...”

Volá chlapík do pořadu Chcete mě? Zdeňku Srstkovi: „Máte psa?”
Srstka: „Máme, jakou chcete rasu?”
Chlapík na to: „To je jedno!”
Srstka se ptá dál: „Tak jak velkýho chcete toho psa?”
Chlapík se chvíli odmlčí: „Hmm, tak pro šest osob!”

Žena vyjde na verandu a rozplývá se nad modrou oblohou, sluníčkem, zpěvem ptáků... Radostně volá na manžela: „Jaro už je tady!”
„Výborně,” ozve se spokojený hlas pána domu, „řekni Jaroušovi, že už jdu.”

Přijde inspekor na inspekci do třídy a vidí, ža na každou jeho otázku se hlásí všichni žáci a když učitel některého vyvolá, odpoví správně. Vrtá mu to hlavou, ale učitel mu to vysvětlí až po jeho odchodu do důchodu: „Naučil jsem je, aby se hlásili všichni, jediný rozdíl je v tom, že ten, kdo to ví, se hlásí pravou a kdo neví, levou ruku!”

Jede chlapeček vlakem a naproti sedí pán, ten chlapeček si zpívá: „Hej pane diskžokej, nečumte na hokej, hraje tam Kanada, chlapi jsou hovada...”
Ten pán mu říká: „Chlapče, to se neříká, ještě jednou, tak uvidíš.”
A chlapeček zase začne: „Hej pane diskžokej, nečumte na hokej, hraje tam Kanada, chlapi jsou hovada...”
Pán říká: „Ještě jednou, tak ti ten kufr vyhodím z okna.”
Chlapeček se nedá a znovu spustí: „Hej pane diskžokej, nečumte na hokej, hraje tam Kanada, chlapi jsou hovada...”
Pán se naštve a vyhodí chlapečkovi kufr z okna. A chlapeček na to: „Hej pane, vy jste vůl, ten kufr nebyl můj, byl toho cikána, co stojí za váma...”

Fyzikář se staví na hlavu: „Petře, Pavle, bavíme se tady o nabíjení iontů, ne džointů!”

„Žán, kolik je hodin?” ptá se jednou lord.
Sluha na to: „Deset nula nula, milorde.”
Lord se zamyslí a po nějakých sedmdesáti vteřinách se podívá na hodinky: „Žán, vy lajdáku, vždyť už je deset nula jedna!”

„Vojáci - když teď takhle stojíme - vpravo je východ, vlevo západ a za námi jih. Co je před vámi?”
„Civil!”

Vrací se takhle nad ránem opilý muž z hospody domů. Když se konečně dopotácí do jedné z ulic, začne hlasitě křičet: „Lidi, lidi, lidi!”
Po chvíli polovina ulice v oknech. Najednou to jeden pán nevydrží a křikne: „No tak, co chceš, co tady řveš?!”
„Proč nespíte?”

V židovské čtvrti zastaví auto kvůli poruše. Majitel vozu ani nikdo z kolemjdoucích si s ním neví rady. Nakonec zavolají židovského klempíře Oppenheimera. Ten zvedne kapotu, párkrát klepne kladívkem a vůz bez problému nastartuje. "Co jsem dlužen? ptá se majitel vozu. "Dvě stě korun." Majiteli auta se to nezdá a požaduje řádný účet. Oppenheimer sedne a napíše: 3 rány kladívkem 5 korun Vědět kam 195 korun Celkem 200 korun

Čtyři Židi hrajou v kavárně karty, když tu zničehonic raní Markowitze mrtvice. Kdo teď oznámí vdově tu smutnou zprávu. Nakonec se přihlásí Kohn. "Šetrně ji na to připravím". Jde tedy za vdovou a praví: "Muž vám vzkazuje, že jen tak hned nepřijde." "Ten lump jeden", soptí Sára Markowizová, "že zase sedí s kumpánama, mastí karty a prohrává peníze!" "Nemlich tak", přisvědčí Kohn, "zrovma prohrál 500 zlatých" "Cože?!", vybuchne Sára "Bůh ho strestej, ať chcípne, lotr jeden mizerná." "Už se stalo, Sára. Bůh vás vyslyšel."

Kohn otevírá nový obchod a nad dveře pověsí nápis" ČERSTVÉ RYBY PRODEJ ZDE DENNĚ". Ještě než sleze ze žebříku objeví se první kibic."Podívají se, co to tam dali za směšnou ceduli?", povídá kibic. "Copak se jim nelíbí?, odvětí na to Kohn. "ČERSTVÉ, koho by napadlo, že jejich ryby nejsou čerstvý, kdyby to nedali na štít." Kohn uzná, že to je pravda, a tak umaže nápis ČERSTVÉ. Kibic pokračuje:" PRODEJ, to můžou umazat taky, to se přece rozumí samo sebou, že ty ryby nebudou dávat zadarmo." "Mají pravdu." A tak Kohn zamaluje i slovo prodej. "ZDE, To je přece jasné, že ty ryby nebudou prodávat naproti." A tak Kohn zamaluje i slovo ZDE. "Pak to DENNĚ, Kohn, je to chytrý, když, jestli jsou ty ryby vopravdu čerstvý.." Kohn tedy zamaluje i slovo DENNĚ. Z nápisu zbylo jen slovo ryby. Za chvilku přijde další kibic. Povídá:" Proč tam dávali takovou směšnou ceduli?" Kohn:" Co se jim nelíbí?" "Oni žádnou ceduli dávat nemuseli, protože ty jejich ryby smrděj na sto honů."

Říká Sára Kohnovi: "Muži, musíme koupit naší holce do pokoje záclony. Všimla jsem si jak Roubíček odnaproti, vždy večer když se holka svléká, čumí do jejího pokoje." "Ale Sára", říká Kohn, "ty vůbec neuvažuješ. Žádný vydání za blbosti nebudou. S holkou si vyměníte pokoje a záclony si koupí Roubíček!"

Na policii přišlo udání, že katolický kněz, protestantský pastor a rabín hráli ferbla. Při výslech farář zapíral houževnatě a odvolával se svědectví všech svatých. Pastor přísahal při Spasiteli, ža ani ferbla hrát neumí. Konečně došlo i na rabína. "Tak co?", ptá se policejní komisař, "hrál jste ferbla?" Rabín pokrčí rameny: "Jak jsem mohl sám hrát ferbla?"

Sotva přišla ta upomínka, sedl si Porges ke stolu a napsal tento dopis: Velectěný pane! Dovolil jste si mi napsat drzý dopis. Upozorňuji Vás, že během roku ukládám všechny nezaplacené účty do obálky a vždy na nový rok jeden z nich vytáhnu a ten pak slavnostně zaplatím. Napíšete-li mi ještě jednou podobný dopis, jste navždy ze slosování vyloučen. S veškerou úctou.....

V katolické farnosti se rozhodli, že každý dospělý, který se nechá pokřtít, dostane peněžitý dar. Stein tedy nemešká a konvetuje. Když přijde ze křtu domů, celá rodina se na něho sesype a chce po něm ty peníze. Stein se zlobí: "Sotva gój (=křesťan) přijde k penězům, už jsou tu židé a chtějí ho o ně připravit.

Tak co, Grossman, byli v Tarnopoli? A co je tam nového?Nového? Nic. Jenom tam štěkal pes.A proč?Protože se tam seběhlo mnoho lidí.A co tam ti lidé dělali?Dívali se, jak policie odvádí tvého bratra.Že odvedli mého bratra? A pročpak?Falšoval prý směnky.Směnky falšoval? Ale to přece není nic nového.No vždyť jim říkám, že v Tarnopoli není nic nového.

To jde jednou takle hajný s brokovnicí na lov medvěda, vyleze na posed, kouká a najednou, hle, medvěd. Hajný zamíří, celej se klepe, Prásk! A medvěd to dostal přímo do srdce a válí se v krvi, zjevně mrtvej. Hajný sleze z posedu, utíká na paseku, a najednou... Ztuhne jak špalek, medvěd nikde. A ejhle, někdo mu zaklepe na rameno. Hajnej se otočí, a tam medvěd, povídá: "Hajnej, vykuř mi péro !" Hajnej zezelená, pak zrudne, pak mu dojde co vlastně po něm ten medvěd chce. Ale medvěd je teď v lepším postavení, takže hajnej se sehne a kouří medvědovi jeho mohutnej oud. Večer se hajnej přivleče do hospody za ostatníma myslivcema a vypráví jim tenhle zážitek. A předseda mu povídá, že je úplnej idiot, když chodí na medvěda s brokovnicí, ať si vezme kulovnici. Tak ten hajnej jde znova druhej den, zas tam dřepí a opět... medvěd !!! Bum ! Prásk ! Medvěd se valí v krvi na pasece. Hajnej zajuchá a utíká na paseku. A medvěd... nikde. Hajnej se rozhlíží... a najednou mu ten medvěd zase zaklepe na rameno a povídá: "Hajnej, vykuř mi ho !" Tak ten hajnej zase poslechne. A večer jde zase na pivo do hospody, zase vypraví ten svůj hrůznej příběh a předseda mu radí: "Hajnej, jestli ho vopravdu chceš dostat, tak si vem Bazooku !" No a tak ten hajnej jde už po třetí, zase se rozhlíží, bazooku svírá oběma rukama, a co to nevidí... medvěd ! Svině jedna chlupatá ! Prásk... ! Medvěd rozstřílenej na tisíc kusů, hajnej začne tak juchat, utíká tryskem na paseku, a tam.... Žádná krev, ani stopy po medvědovi. A najednou mu zase někdo zaklepe na rameno, hajný se otočí, a tam.... samozřejmě, kdo jinej než medvěd ! A povídá: "Hajnej.... že, ty sem nechodíš jenom na lov ?"

Sopka, slušně vychovaná, se obrací k sousední hoře: „Doufám, že vám nevadí, že kouřím.”

Hajný se chlubý v hospodě, jakého měl chytrého psa: "Pánové, jak velký kus dřeva jsem mu ukázal, tak velklého zajíce ulovil. Škoda, že ho už nemám." "A co se mu stalo?" "Minulý týden mu stará ukázala žehlící prkno a od té doby se ještě nevrátil!"

Proč blondýnka vrátila šálu?
Byla jí moc těsná u krku.

Přijde zajíc se zaječicí do cirkusu. Je představení, kde kouzelník vytahuje z klobouku jednoho zajíce za druhým. Po skončení cirkusu povídá zaječice zajícovi: „Miláčku, ale náš způsob je určitě příjemnější!”

„Tati, jaký je rozdíl mezi mužem a ženou?”
„Jak bych ti to... no, podívej, já mám nohy 44, maminka 32. Tak právě mezi nohama je ten největší rozdíl.”

Opilej chlápek jde z hospody domů a najednou začne zvracet. Kouká co měl k obědu, potom v hospodě... Najednou běži kolem pes a opilec se ho ptá:" A tebe jsem sežral kde?

Jak se hraje fotbal na Sibiři?
S lopatou v ruce.

„Jakápak veselá kopa?” zlobí se šéf na zaměstnance. „Vždyť mi ještě nebylo ani padesát!”

A Stvořitel řekl: „Budiž cukr.”
A cukr byl všude.
„To neluxuju,” odvětil Stvořitel.

Z partyzánského deníku: První den jsme měli mýtinu my. Druhý den ji obklíčili Němci. Třetí den jsme měli mýtinu opět my. Další den ji ukořistili Němci. Pátý den jsme získali mýtinu opět my. Šestý den prišel hajný a vyhnal nás všechny.

Slon utíká před lovci a najednou vidí mravence. Mravenec říká: „Schovej se za mě.”