Nejlepší vtipy

Majitel společnosti vyrábějící těstoviny říká známému: „Slyšel jsem, že máš takovou rýmu, že ti tečou nudle z nosu...”
„No, to je pravda,” přisvědčí nastydlý muž. „Copak, že se o mě najednou tak staráš?”
„Víš, musím mít přehled o konkurenci.”

Víte, proč trabant nemá bezpečnostní pásy?
Protože se jeden jeho majitel zapomněl odpoutat a vběhl i s vozem do tramvaje.

Aron s Izákem se pohádali. Izák v zlosti řekl Aronovi, že je smradlavý žid. Aron si šel stěžovat k rabínovi. Ten si druhý den Izáka zavolal, vyslechl si jeho verzi a nařídil mu, že se musí Aronovi omluvit. Izák se ptá: „A můžu se mu omluvit po telefonu?”
Rabín souhlasil, a tak Izák zvedl telefon, vytočil Aronovo číslo a povídá: „Haló, to je byt pana Kohna?”
Na druhé straně se ozve Aron: „Ne, to bude asi omyl.”
„Tak promiňte!”

Pod lavičkou uprostřed Václavského náměstí byl objeven podezřelý předmět připomínající bombu. Na místo dorazila přivolaná skupina policejních pyrotechniků. Předmět již bombu nepřipomíná.

Dva lordi, angličan MacKinne a skotský lord KenMarry se u karetní partie bridge dostali do těžkého sporu. Nemohlo to ani skončit jinak než vzájemnou výzvou na souboj, který se měl uskutečnit druhého dne za úsvitu. Večer přišel sluha anglického lorda, který měl u souboje asistovat jako svědek za skotským lordem a oznámí mu: „Pane, pokud s tím budete souhlasit, tak můj pán navrhuje na třicet metrů pistole.”
Skotský lord se na chvíli zamyslí a pak řekne: „S tou vzdáleností souhlasím, ale já navrhuji šavle...”

Policajt zatýká němého: „Máte právo nevypovídat! Všechno, co řeknete, může být použito proti vám!”

Lordovi utekla manželka. Třetí den někdo zvoní. Služebná jde otevřít a povídá překvapeně: „Jé, to jste vy, milostpaní?”
„A kdopak by to měl být?!” ptá se paní přísně.
„No,” povídá služka, „já myslela, že je to nějakej další gratulant.”

Jede lord s lady limuzínou do opery a lady najednou říká: „Jean, otočte to, jedeme okamžitě domů.”
Jean se diví: „Ale proč?”
„Opera bude stát ještě sto let!”

Vrací se policista nečekaně v noci ze služby, vtrhne do ložnice, popadne manželčina milence a začne ho mlátit: „Tak to vy jste zaparkoval na mém místě!”

Když po luxusní večeři došlo na jednání, jeden z dvou elegantních hostů prohlásil: „Já jsem jen přišel omluvit šéfa.”

Lord Patrick se doslechl o smrti svého dobrého přítele, lorda Butterfielda, a vyptává se: „Jaká byla jeho poslední slova?”
„Žádná, mylorde!” informuje ho přítelův sluha. „Jeho žena ho do poslední chvíle nepustila ke slovu!”

„Přihlášením do soutěže potvrzujete své autorství,” čte vědec v propozicích klání jemu podobných. Nato vítězoslavně zvolá: „Takže ušetřím za patentní úřad!”

Zedník padá z lešení. Za ním křičí druhý: „Kličkuj, za tebou padají cihly!”

Přijede lord z projížďky na koni a před stájí už na něj čeká Jean a hlásí: „Lorde, vaše žena má v ložnici milence.”
Lord sleze z koně, jde do domu, dojde až před ložnici a poručí: „Jean, přineste mi zbraň.”
Jean dojde pro zbraň. Lord znovu poručí: „Jean, nabijte!”
Jean nabije a podá zbraň lordovi. Lord namíří na zavřené dveře a vystřelí. Pak znovu poručí: „Jean, zjistěte situaci.”
Jean nakoukne do ložnice, vrátí se a oznamuje: „Lorde, mistrovská trefa! Ustřelen u kořene, dáma se dusí!”

Potká farář Aničku a ptá se jí: „Tak co, Aničko, jak se máš?”
„Celkem dobře, pane faráři,” odvětí Anička.
„A manžela už máš?”
„Ano, mám.”
„A co děti, máte?”
„No, to je to, co nás trápí, pane faráři. Nějak nám to nejde.”
„Tak se netrap, já jedu zítra do Vatikánu a zapálím tam za vás svíčku a pomodlím se za vás.”
Po pěti letech se znovu setkají a farář vidí Aničku obklopenou dětmi.
„Tak koukám, že vám Pán Bůh požehnal. A kolik tý drobotiny máte?”
„Celkem 10. Dvakrát trojčátka, jednou dvojčátka a pak ještě dvě.”
„A kde máš manžela?”
„Ten jel do Vatikánu sfouknout tu pitomou svíčku!”

Letí Čech, Afričan a grónský mužík letadlem. Vtom grónský mužík povídá: „Teď letíme nad mojí zemí.”
„Jak to poznáš?” zeptají se ho Čech a Afričan.
Grónský mužík odpoví: „Vyndám ruku z okna a je mi zima.”
Letí dál a najednou říká Afričan: „Teď letíme nad mojí zemí.”
A ostatní: „Jak to poznáš?”
Afričan na to: „Vyndám ruku z okýnka a je mi teplo.”
Letí zase dál a Čech prohlásí: „Teď letíme nad mojí zemí.”
A ostatní zase: „Jak to poznáš?”
Čech odvětí: „Jednoduše. Vyndám ruku z okýnka a ukradnou mi hodinky!”

„Jean, včera jsem četl v novinách, že žralok dokáže během několika vteřin sežrat člověka,” oznamuje lord. „Poslechněte, kupte nějakého, dáme ho lady do postele.”
Sluha ho zklame: „Lituji, sire, ale žralok je ryba. V posteli by bez vody lekl.”
„No, to je pravda,” uzná lord. „Myslím, že kdyby viděl lady, tak by lekl i ve vodě!”

Slavná herečka skonala v mladém věku a v celé své kráse vstoupila do ráje. Ujal se jí sám svatý Petr a doprovázel ji vyhrazenou cestou k rajskému oddělení pro nevinné ženy, chráněnému před vetřelci hlubokým vodním příkopem.
„Tady na té úzké lávce musíš být velmi opatrná,” připomínal jí důrazně nad příkopem. „Běž napřed a přísně se střež jakékoliv hříšné myšlenky, nebo spadneš dolů a cesta do ráje ti zůstane provždy uzavřena.”
Herečka nebere jeho výstrahu vážně. Lehce si vykračuje, vlní se v bocích a rozverně kroutí zadečkem, jak byla zvyklá před kamerou. Udělá jeden krok, pak druhý, třetí... A najednou to dole za ní hlasitě žbluňkne!

Netrháme vaše prádlo v automatických pračkách. Děláme to pečlivě manuálně.

Stěžuje si pán manželce: „Ty máš pěkně lakomou matku, dali jsme jí pod stromek bačkory a ona nám na auto jen osmdesát tisíc!”

„Pane řediteli, pane řediteli! Jestlipak víte, co dělá pes, když stojí na třech nohách?”
„Ale August, to se přece nehodí, tady před diváky...”
„A proč ne? Přece dává pánovi pac!”

„Člověče, jaktože vám ten hovnocuc zase nejde?!” rozčiluje se na najatého septikáře pan Schneider.
„Ale on jde. Sám vidíte, že vycucl hovno!”

Parta českých cirkusáků se vydala na olympiádu do Atén. Vrátili se poněkud zamlklí a když se jich ředitel zeptal, co se stalo, odpovídají: „Pavel tam zůstal v nemocnici a nevypadá to s ním dobře.”
„Proboha,” zděsí se cirkusácký šéf, „co se mu stalo?”
„Spolkl olympijský oheň.”

Babka si stěžuje: „Pane doktore, mám divnou nemoc! Jak si sednu, tak sedím, sedím a sedím... Lehnu si a ležím, ležím a ležím...”
„Bábo! Vidíte dveře, tak jděte, jděte a jděte...”

Ptá se pan Nitka souseda Vazby: „Někde jsem zaslechl, že jste závodně házel kladivem a jednou jste prý dokonce překonal světový rekord. Ale nebyl vám uznán. Co se stalo?”
„Ale, pokazil jsem otočku a hodil jsem to opačným směrem.”

„Pane, chcete ten film vyvolat na počkání?”
„Jo.”
„A chcete počkat týden nebo měsíc?”

Titulek nejmenované knihy: „Pravydla Českého pravopysu.”

„Od kdy u nás pracujete?”
„Od té doby, co mi šéf naznačil, že mě chce propustit.”

„Lorde, co to včera u vás bylo za kravál?”
„Ale, neschopný sluha. Všechno kvůli jednomu dopisu.”
„Zapomněl ho poslat?”
„Ne, zničit.”

Paní učitelka se ptá: „Jaké máme elektrárny?”
A Pepíček odpoví: „Elektrické elektrárny.”

Ředitel náhle vrazí do kanceláře jednoho ze zaměstnanců firmy. Ten se otřepe: „Fuj, to jsem se lekl!”
Ředitel poznamená: „No alespoň, že jste taky něco od rána udělal.”

„Představte si, paní,” vykládá plnoštíhlá dáma své kolegyni, „byla jsem v tom novém fitnesscentru, vlezu tam na váhu a... taková neomalenost! Víte, co bylo na lístku, který vypadl? Váha je určena pouze pro jednu osobu, jeden z vás musí sestoupit.”

Banka, oddělení úvěrů.
„Zdá se mi, že pokud máte z čeho platit takovéto úroky a poplatky, tak vlastně úvěr ani nepotřebujete.”

Říká paní manželovi před odchodem z domu: „Ne aby ses dneska někde večer zdržel, budou u nás betonovat schody.”
Samozřejmě, že se muž zdržel, vzpomněl si ale na to, co mu manželka říkala, zul si boty, uvázal si je kolem krku, vyšplhal se po zábradlí do třetího patra a povídá vítězoslavně manželce: „Tak vidíš, přeci jsem se domů dostal!”
„To jsi měl štěstí, ty schody nechali na zítra, dneska jen natírali zábradlí!”

Prodáme pejska. Žere všechno a má moc rád děti.

Jaký je rozdíl mezi Českem a Německem?
Čím dál tím větší.

Ptá se učitel: "Pepíčku, čím bys chtěl být?" "Hracím automatem." "A proč?" "Protože nic nedělá, jen bere peníze."

Přijde bába do obchodu a říká: „Desítky podprsenky.”
Prodavač na to: „Padáky vedle.”

Na diskotéce je móc pěkná holka a jeden kluk se rozhodne, že ji sbalí. Nenápadně k ní přitančí a snaží se ji ohromit svými tanečními kreacemi, ale holka na něho totálně sere. Najednou si navíc všimne, že ta holka někam odchází, pozoruje ji a zjistí, že šla na záchod. Čeká teda před záchodem a přemýšlí, co jí řekne, až vyjde ven, nějakou tu větu, kterou by jí sbalil a totálně okouzlil. Holka najednou vychází ze záchodu a on jí říká: „Čau, tak co, sralas?

„Lorde, nezlobte se, že se ptám, ale všiml jsem si, že vždy, když jste s vaším sluhou, mluvíte o lady jako o naší lady a když s vámi náhodou sluha není, zmiňujete se o vaší lady... Mohl byste mi to vysvětlit?”
„Ale nesmíte to nikomu prozradit, drahý příteli.”
„Budu mlčet jako kámen, lorde. To se spolehněte.”
„No dobře. Věřím vám, drahý příteli. Poslouchejte, mám s Žánem takovou dohodu - ve dne je lady moje a v noci jeho. Avšak pořád nechápu, proč o to ten hlupák tolik stál, když lady přes noc stejně jenom spí?”

Pepíček přijde domů a říká: „Maminko, já jsem dostal jedničku, můžu jít ven?”
„Ano, Pepíčku, ale nesmíš jít na diskotéku!”
„Ano, maminko.”
Pepíček jde na diskotéku a tam uslyší písničku Já, já, já, jenom já. Potom uslyší písničku Kulometem, kulometem. Potom uslyší písničku Tam za vodou v rákosí. A před diskotékou uslyší Teplé párky. Když jde domů, zastaví ho policajti a ptají se ho: „Pepíčku, nevíš, kdo zabil tu paní?”
„Já, já, já, jenom já!”
„A číms ji zabil?”
„Kulometem, kulometem!”
„Kdes ji zabil?”
„Tam za vodou v rákosí!”
„A cos s ní udělal?”
„Teplé párky.”

Běží dva policajti po kolejích a potká je nádražák: „Co nám tady běháte po trati?”
„Kdo je u vás potrat? My běžíme k rychlíku!”
„Kdo je u vás krychlík?!”

Jde frajer po ulici, narazí na policajta a říká mu: „Člověče, vždyť vy nemáte ucho!”
Policajt se zděšeně ohmatá a s mírným ulehčením odpoví: „Jaké ucho?”
„Třetí!”

Stojí exhibicionista Filípek v budce na náměstí, jak ho Pán Bůh stvořil, a ze sluchátka mu domlouvá nic netušící babička: „Jsi teple oblečený?”

Na to, že je mi manželka nevěrná, jsem přišel tak, že když jsem chtěl ráno vstávat do práce, řekla v polospánku: „Klidně lež, ten blbec ještě nepřijde.”

Přijde cikán do krámu a povídá: "Nééé, máte jablka?" A prodavač povídá: "No, mám. Kolik jich chcete?" Cikán: "Nééé, 1 khílo a každý zvlášť zabálit." Prodavač jen tak divně koukne, ale udělá to. "A dál?" Cikán: "Nééé, a máte švestky?" Prodavač: "Jo, mám." Cikán: "Nééé, thák taky khílo a zase zvlášť zabálit." Prodavač opět nechápe, ale zase to udělá. "A dál?" Cikán: "A máte mák?" Prodavač na to rychle: "Jo, mám, ale na ten se vyserte..."

Dežinko příjde domů z první třídy a chlubí se tatínkovi: otče dnes jsem ve škole věděl kolik je 2x2. To proto, že jsem rom? Ne, odpovídá otec to proto že jsi inteligentní. Druhý den přijde Dežinko domů ze školy a chlubí sa tatínkovi: Otče dnes jsme si s klukama na záchodě měřili pipika a já jsem ho měl největšího! To proto že jsem inteligentní? Nie, odpovídá otec to proto že ti je 17 roků.

Cikán se popral s bílím. "Kdo to začal?" táže se policajt. "On," odpoví cikán, "nechtěl mi dát peněženku!"

„Naše mouka je ta nejlepší široko daleko, každý den jí prodáme několik desítek kilo,” láká přespoláka prodavačka ve smíšeném zboží.
„Ani se nedivím,” mávne rukou zákazník. „Není žádné tajemství, že se k vám sjíždějí rybáři z celé Moravy!”

Jde sněhulák po ulici a potká zajíce, chroupajícího mrkev. Zle se na něj rozkřikne: „Necháš ten nos?!”

„Neboj se, cikáne, my jíme jen bělochy,” utěšuje rozklepaného zajatce kanibalka.
„Tak to teda ne,” zrudl Rom, „to je rasismus! Jestli mě okamžitě nesníte, sejdeme se u mezinárodního soudu v Haagu!”

Těsně před cílovou páskou leží na silnici cyklista. Přiběhne k němu trenér a rozčiluje se: „Příště radši zvedej ruce nad hlavu, až budeš za čarou!”

Muž vyjde z bytu na chodbu a zapálí si cigaretu. Z otevřených dveří se line hlasitý ženský křik: „To snad není pravda. On si prostě odejde, jako by se ho to netýkalo!”
Chvíli se ozývají jen barvité nadávky a potom: „Nemá to pod kontrolou, ale dělá jako by nic a klidně si to tam dá, protože si myslí, že mu to jen tak projde!”
Soused, který už na chodbě evidentně kouří drahnou dobu, se na muže soucitně podívá. „Taky jste to místo Ordinace přepnul na ten zápas s Finskem?”
Muž pozvedne obočí a ušklíbne se. „Ale ne, tohle není na mě. Soupeř dal gól z ofsajdu.”

Bill Gates, Andy Grove a Jerry Sanders (šéfové Micro$oftu, Intelu a AMD, kdybyste ta jména neznali) měli obchodní schůzku na nejvyšší úrovni. V průběhu napjatých jednaní se najednou ozvalo pípání z míst, kde seděl Bill. Bill říká: "To je můj nouzový pager. Pánové, omluvte mě, tenhle hovor opravdu musím přijmout." Bill pak zvedl svoje hodinky k uchu a konec kravaty k ústům a vyřizuje hovor. Když domluvil, všiml si, jak na něj ostatní koukají, tak začal vysvětlovat: "No, to je můj nouzový komunikační systém. V hodinkách je zabudovaný reproduktor a v kravatě všitý mikrofon. Takhle můžu kdykoliv a kdekoliv telefonovat." Ostatní pochvalně přikývli a pak jednaní pokračovalo. Najednou začal pípat Andy. Také řekl něco v tom smyslu, že se omlouvá, ale ten hovor musí příjmout. Klepl se přes ucho a jen tak začal mluvit do vzduchu. Když skončil, ostatní na něj tupě zírali, tak začal vysvětlovat: "To je můj nový komunikační systém. Mám reproduktor implantován v ušním boltci a mikrofon v tomhle umělém zubu. Není to super vynález?" Jednaní zase pokračuje. Po pár minutách se Jerry šíleně hlasitě uprdne. Ostatní na něj vyvalí nevěřičně oči a on říká: "Nemáte někdo kus papíru? Zrovna mi někdo faxuje!"

U preparátorské dílny někdo zvoní. Otevře pracovník a ptá se muže, co si přeje. Muž říká: „Posílá mě k vám manželka. Mám prý se nechat vycpat!”

Tři ženské se baví o sexu: Ženská 1: Můj manžel je úředník a když přijde domů, tak se navečeříme a pak se něžně pomilujeme. Ženská 2: Můj manžel je dřevorubec a když přijde domů, tak mě přiváže k posteli, pak spolu souložíme a já mu přitom musím říkat sprosťárny, aby ho to vzrušovalo. Ženská 3: Můj manžel pracuje u Microsoftu a když přijde domů, tak mi vždycky vykládá, jak si za dva roky výborně zasouložíme a pak jde spát...

Lady: „Lorde, zbavte mne toho zápachu vaší dýmky!”
„Žán, vyneste ji!”
„Lady nebo dýmku?”

„Pane,” oslovila ho mladá hosteska, „nechcete vyzkoušet naši novou toaletní vodu? Je zrovna ve slevě...”
„Ne, ne, díky,” zavrtěl hlavou, „já jsem zvyklý na toaletní papír.”

Dva trosečníci se s vypětím všech sil zachrání na ledovci. Jeden naříká: „Jestli tudy nepopluje nějaká loď, tak tady dozajista umrzneme.”
Druhý trosečník se už usmívá a uklidňuje ho: „Klídek, jen žádnou paniku, támhle už nějakou loď vidím. Už vidím i její jméno. Titanic nebo tak nějak!”

Nováček potkal svého bývalého kamaráda. „To je ale náhoda!“ zvolal kamarád radostně. „Takové setkám! To se musí oslavit!“ „Ne, nezlob se, kamaráde, ale dnes to nejde. Nemám žízeň...“ „Jak to? Mladý námořník a nemáš žízeň?“ „Ne, já jsem se dneska už dvakrát topil...“

Povídá nováček starému mořskému vlkovi: „Ty prý hraješ úžasně skvěle karty. Mohl bys mi vysvětlit zásady mariáše?“ „Ale to je velmi jednoduché. Jeden hráč vyhodí na stůl kartu a jeho spoluhráči mu nadávají...“ „A co dál?“ „Dál už nic. To je všechno.“

Pochvaluje si nováček africký přístav, kde na čas zakotvili. „Město je to krásné, lidé milí a všechno je tady tak levné... Za čtyři dny jsem utratil dva dolary.“ „A za co?“ „Převážně za whisky a ženy.“

U barového pultu sedí na vysoké stoličce vytáhlý námořník, který se snaží navázat rozhovor s vedle sedící dívkou. „Víte, slečno,“ povídá jí, „já vlastně ani nejsem tak veliký, ale my jsme brali dneska služné a já si sedím na peněžence!“

Na slunné pláži leží nádherná dívka. Zastaví se u ní mladý námořník a s obdivem ji pozoruje. „Co byste dělala, kdybych si k vám přisedl?“ zeptal se po chvíli. „Utekla bych.“ „A kdybych vám dal ruku kolem pasu?“ nedal se námořník odradit. „Utekla bych.“ „A kdybych se vás pokusil políbit?“ „No, utekla bych,“ pravila už trochu nejistě dívka. „A kdybych ...“ „Prosím vás, přestaňte už!“ vybuchla netrpělivostí dívka. „Já nějak zvlášť rychle utíkat neumím, jistě byste mne snadno dohonil...“

Na temné Hamburské ulici osloví pozdě v noci námořníka neznámá černoška: „Byl byste tak laskav, mladý muži, a doprovodil mne domů? Sama se bojím...“ „To mne ani nenapadne!“ odsekne mladý námořník. „Co budu dělat teď o půlnoci v Africe?“

Manželé spí spolu v kajutě, na podlaze už je dobrých třicet centimetrů vody, loď se kolébá ze strany na stranu. Manželka uraženě povídá: „A abys věděl, já to okno nezavřu! Ty sis ho otevřel, tak si ho i zavři!“

Cestující vejde do kajuty a zastihne tam velmi spoře oblečený milenecký pár ve vášnivém objetí. Chvíli se na ně dívá a když si ho nevšímají, zakašle. Muž se otočí a nevraživě se ptá: „Co sem lezete? Je to snad vaše žena?“ „To ne,“ povídá rozpačitě cestující, „ale je to moje kajuta.“

Pán si to kráčí hrdě po palubě lodi s rozkošným pejskem. „Pane,“ upozorňuje ho jeden z námořních důstojníků, ,,toho psa nesmíte brát s sebou do kajuty!“ „Dobře, a kde tady máte kajutu pro psy?“

Vypráví zarostlý starý mořský vlk cestujícímu, který se zajímá o ty nejnepravděpodobnější historky: „Jednou jsem seděl takhle na zádi lodi, šplouchal nohama ve vodě, když najednou cítím, jak mi o nohu zavadilo něco hladkého a kluzkého... Hmátnu po tom rukou a vytáhnu obrovskou pijavici. Ta vám byla jako má ruka!“ „Cože?“ nevěří cestující. „Neříkejte! Tak špinavá?“

Pepíček ve škole prohlásil: „Walt Disney byl kouzelník.”
„Ale kdepak,” namítla učitelka.
„Ne, on byl fakticky kouzelník,” stojí si na svém kluk. „Včera jsem zrovna četl v programu Walt Disney a jeho kouzelný svět!”

Stáli manželé u zábradlí a dívali se zasněně do vln moře. Najednou se nějakým nedopatřením stalo, že manžel uklouzl a přepadl přes zábradlí do moře a zůstával za jedoucí lodí daleko vzadu. „Richarde!“ volá manželka úpěnlivě. „Richarde, nenechávej mne tu samotnou!“

Pozdě v noci bouchá někdo na dveře kajuty. Cestující se probudí a ptá se rozespalým hlasem: „Co je? Co se děje?“ „Hoří! Loď hoří!“ volá čísi hlas. „A proč budíte zrovna mne? Copak já jsem nějaký hasič?“

„Co to děláš?“ ptá se jeden cestující druhého. „Nabírám si na památku do láhve mořskou vodu.“ „Tak si ji naplň jenom do poloviny!“ „A proč?“ „Aby ti voda nevytlačila zátku, až přijde příliv.“

Potápí se loď. Kapitán se ptá cestujících: "Umí se někdo z přítomných modlit?" Vzadu se přihlásil jeden starší muž: "Ano, já se umím modlit." "Dobře," povídá kapitán, "tak se běžte modlit, protože máme o jeden záchranný pás méně."

Povídají si dvě dámy na potápějící se lodi: "Podívejte se, drahá pani, na toho směšného kapitána! Řekněte, copak tohle je nějaké potápění? To by měli vidět, jak se dřív lodě potápěly..."

"Když se loď začala topit," vyprávějí dvě dámy ve společnosti svým přítelkyním o katastrofě, kterou společně zažily, "byly jsme právě uprostřed velmi zajímavého rozhovoru." "No a dál!" naléhají přítelkyně. "A my jsme si jednoduše povídaly a povídaly a povídaly... až jsme se octly na břehu."

Námořník navazuje na lodi rozhovor s dívkou: "Jedete do Marseille služebně, anebo jen tak za zábavou?" "Služebně," odpovídá dívka, ale pak dodá, "ale kdybyste chtěl, tak i za zábavou."

Námořní důstojník ukazuje novému námořníkovi veškeré technické vybavení lodi: navigační přístroje, radiostanici, strojovnu a lodní automatiku. "To je potom jistě velmi lehké takovou loď řídit, když je tak přepychově a moderně vybavena," povídá nováček po prohlídce. "Myslím, že si potom může stoupnout ke kormidlu kdejaký idiot." "Proč ne?" usměje se důstojník. "Chcete to zkusit?"

To je hrozné! Člověk aby se bál už do té Jižní Ameriky plout! Tady zase čtu v novinách, že zemětřesení úplně zničilo město Tuahtepetlempesaetluhtenpedor...Bylo by zajímavé zjistit, jak se to město jmenovalo před tím zemětřesením.

Seděli námořníci v přístavní krčmě. Po půlnoci se jeden zvedl a přistoupil ke kamarádovi: „Nepij už tolik, máš už celou hlavu rozmazanou!"

Říká Michael kamarádovi: „Včera jsem ti viděl jednoho námořníka a ten ti byl tak opilý..." „A kdes ho viděl?" „V zrcadle."

Skončil pobyt jednoho turnusu, když si náhle právě skončivší rekreant vzpomněl na zapomenutou věc. Vrátil se ke svému bývalému pokoji, který byl zamčen, protože už jej zabydleli novomanželé. Z pokoje se ozývalo: „Čí je to kolínko?”
„Moje!”
„Čí jsou to prsíčka?”
„Moje!”
Bývalý rekreant už to nevydržel, zabouchal na dveře a zvolal: „Až přijdete na ten deštník, tak ten je můj!”

Muž sedí ráno v metru a jede do práce. Nad ním se klátí mladík a když vystupuje, říká tomu muži: "Ahoj paroháči." - Muž se sice zamyslí, ale pak na to zapomene. Druhý den ta samá situace. jen mladík při odchodu říká:" Ahoj paroháči, parohatej". To už tomu muži nedá - že by přece jen jeho žena ... ??? Tak přijde domů a stěžuje si ženě. Ta ho uklidní a tak další den zase sedí spokojeně v metru. Pokukuje po mladíkovi, který jako by nic a říká si, že to nemůže být pravda. Ale když mladík vystupuje tak křičí: "Ahoj paroháči, parohatej, užalovanej!!!"

Letí vrtulník, najednou z něho vyskočí chlapec, zatáhne za špagátek, z batůžku mu vylétne padák a kluk se snese k zemi. Za chvilku skáče další, a taky všechno v pohodě. Nakonec skáče třetí, zatáhne za šňůrku a z batůžku se mu začnou sypat jogurty. Mezi nimi je i vzkaz: „Milý Filípku, babička Ti opět nabalila trochu Monte...”

Chlápek si v místním obchodě s kuriozitami koupí za tisícovku rentgenové brýle. Cestou domů si je nasadí a ejhle, vidí všechny lidi nahé. Spěchá se tedy pochlubit manželce, ale nemůže ji najít. Konečně se podívá do ložnice a vidí, manželka na posteli nahá, vedle ní soused taky nahý. Sundá si brýle a ejhle, vidí na posteli nahou manželku a nahého souseda. Naštvaně povídá: "Sakra, tisícovka v prachu a už jsou rozbité."

Manžel se dozvěděl, že je mu manželka nevěrná. Najal si soukromého detektiva, aby ji sledoval, a do týdne měl dostatek informací o onom druhém muži. Protože byl přesvědčen, že jeho manželství by se pořád dalo zachránit, rozhodl se manželčinu nevěru ukončit na druhé straně. Zvolil moderní řešení ve velmi sofistkovaném duchu. Poslal onomu muži e-mail: Vážený pane, dozvěděl jsem se, že po nějaký čas udržujete poměr s mojí manželkou. Abychom mohli celou věc uzavřít rozumným způsobem, dostavte se, prosím, do mé kanceláře příští pátek v 15:00. Onen druhý muž byl tímto mailem velice pobaven a poslal následující odpověď: Vážený pane, dnes ráno jsem obdržel kopii Vašeho hromadného mailu. Oznamuji tímto, že páteční konference ve vašem zasedacím sále se zúčastním.

Elegantní limuzína stojí před přepychovou kavárnou. Za volantem limuzíny livrejovaný šofér. Přistoupí k němu skromný pán a podává mu dopis: „Mohl byste, prosím, předat tento dopis vašemu panu šéfovi? Já bych velmi nerad šel do kavárny.”
„No prosím.”
Šofér odejde do kavárny, odevzdá dopis, šéf čte: „Podaří-li se to, bude dobře, když ne, bude zle. Váš Pantaleone.”
„Jděte se zeptat, prosím vás, co to má znamenat,” říká šéf šoférovi.
Za chvilku se šofér vrací: „Pane šéf, podařilo se. Ukradl nám auto!”

Ptá se paní učitelka dětí ve škole: „Tak, dětičky moje, kdo mi poví nějaký slavný výrok nějaké významné osobnosti?”
Hlásí se Janička: „A přece se točí - Galileo Galilei.”
Jiříček se přidá: „Učit se, učit se, učit se - Lenin.”
Pak povídá Pepíček: „Do prdele, tyhle hodiny se nám do gazíku nevejdou - maršál Malinovskij na Staroměstském náměstí v roce 1945!”

"Odcházím do svého golfového klubu," oznamuje lord Chesterfiel. "A co tam budete dělat?" táže se sarkasticky lady Diana. "Jak vás znám, sire, nikdy se do žádne jamky netrefíte."

Jednoho rána po proflámované noci se ptá lord svého sluhy: "Jamesi, má náš záchod dvojkřídlové dveře?" "Ne, pane." "Tak potom jsem včera seděl ve skříni."

V jednom Londýnském pánském klubu, jdou po tradiční skleničce whisky na pánskou toaletu lord George a lord Winston. Po vykonané malé potřebě, se oba vrací nazpátek do haly. Ovšem lord Winston rovnou, ale lord George si ještě umyje ruce. Potom když spolu sedí u tradičního šálku anglického čaje povídá lord Gorge lordu Winstonovi: "Vaše lordstvo, nechci nijak vyzdvihovat svoje vzdělání, ale nás v Oxfordu učili, že když jdeme z pisoáru, že si máme umýt ruce." Nato lord Winston odpovídá: "Vaše lordstvo, to zase nás v Cambridgi učili, jak si ty ruce nepočůrat!"

Slyšeli jste o tom zpěvákovi, co chtěl interpretovat naši hymnu co nejoriginálněji? Před začátkem „Kde domov můj” rozmáčkl hlemýždě...

Žena volá muže do kuchyně, že chce sex: „Ale hned teď!”
Muž rád vyhoví a pak se ptá, co tak najednou.
„Ále, vařím vejce, rozbily se mi hodiny a potřebovala jsem odměřit přesně tři minuty!”

Většina lidí má 23 párů chromozomů. Chuck Norris jich má 72 a všechny jsou smrtelné.

Okolní vesmír existuje, protože se bojí být na stejné planetě jako Chuck Norris.

Co je to hašené vápno?
Zedník pod sprchou!

Farář se ptá Pepíčka: "Modlíte se před jídlem?" A Pepíček: "No, jen když máme jíst houby, co nasbíral táta."

Vrátí se Karel z hospody a říká manželce:
"Tak si představ, že domovník v hospodě tvrdí, že se vyspal se všema ženskýma v baráku, kromě jedné!"
Manželka se zamyslí a povídá:
"No, to bude asi ta nafintěná fuchtle z přízemí."

„Žán, co dělá podprsenka mojí lady ve vašem pokoji?”
„Zřejmě ji u mne v noci zapomněla, pane.”
„No dobře. Ale příště ať si na své věci dává lepší pozor a nedělá po domě nepořádek!”

„Chtěl bych vybrat půl milionu z knížky,” oznamuje pokladní v bance podezřelý týpek.
Zatímco se paní skloní, aby to zapsala, týpek si přetáhne přes hlavu černou punčochu a vytáhne revolver.
„A heslo?” ptá se nic netušící prodavačka.
„Ruce vzhůru, tohle je přepadení!” vykřikne lupič.
„Ne, to není správné heslo...”