Nejlepší vtipy

Povídá doktor Dežovi: "Vyhrň si rukáv, budu tě očkovat proti tetanu!" "Proti tetanu? To nemosíte pán doktór, já už som potetovaný!"

Policista: "Pane Mráček, jak to děláte, že si žijete tak nad poměry a nikde řádně nepracujete?" Mráček: "No to je jednoduchý, sázím se s lidma." Policista: "No dobře, tak to vyzkoušejte třeba se mnou." Mráček: "No, vsaďte se, že vylezu v pátek v 17.00 na sochu sv. Václava a načůrám do prstýnku, kterej budete vy držet v ruce." Policista: "Není možný. To se klidně vsadím třeba o 10.000,- Kčs." Pátek: Mráček leze nahoru, pochopitelně se netrefí a když platí 10 000 Kčs, tak mokrý policista povídá: "No to jste ale moc nevydělal." Mráček: "Ale jó, já se totiž se všema lidma tady okolo o 1000 Kčs, že dnes odpoledne na Václaváku počurám policajta.

Sedí Pepíček s dědou v parku. Sedí hodinu. Dvě hodiny. Tři hodiny. Najednou chlapeček začmuchá a říká: "Dědo smrdí tu zdechlina. Dědo. DĚDO !!!"

Pan učitel k malému Pepíčkovi: „Pepíčku, dám ti dva králíky a ještě tři králíky - kolik jich budeš mít?”
„Šest!”
„Počítej ještě jednou - dva králíci a tři králíci - kolik to je?”
„Pět.”
„No vidíš - dám ti dva králíky a tři králíky - kolik jich budeš mít?”
„Šest!”
„Jak to?”
„My totiž doma už jednoho máme!”

Jako dítě zavíral jsem před ženami dveře.
Studem. Aniž bych co věděl o nevěře.

Pak, co chlapec, s nemorální silou
pozoroval jsem je dveřmi. Škvírou.

Pár let nato byl jsem statným mužem,
a zavíral jsem dveře zevnitř. U žen.

A když stal se ze mne starší pán,
čekával jsem na ně marně, s dveřmi dokořán.

Teď mám dveře na petlici. Věřím svému nosu!
Ta jistá, šmejdí po ulici a v ruce drží kosu.

Na dějepise: „Znáš jméno nějakého významného Slovana, Pepíčku?”
„Ano, prosím. Slovan Liberec, Slovan Bratislava...”

Poznámka v žákovské knížce somálského chlapce: „Zavřel spolužáka do učebnice!”

Vite jak se strasi deti v Iraku? Bu,Bu,Bu,Bush!

Pan Nováček leží na gauči a čte noviny, když z kuchyně vykoukne manželka a rozkazovačně praví: „Vezmi si sítěnku a jdi do obchodu koupit cukr a mouku.”
„Nó, kupování cukru a mouky není právě mužská záležitost,” zaprotestuje muž.
„Tak dobře,” povídá ostře manželka. „Svlékni se a půjdeme do ložnice!”
Muž vstane, jde pro tašku a při tom nadává: „To si už nemůžu ani zažertovat?!”

„Dnes mi pan učitel říkal, že jsem úplný génius,” říká doma policistův syn.
„Z toho si nic nedělej, mně se také ve škole smáli. Jen koukej, aby ses dobře učil!”