Nejlepší vtipy

Cestovatel na jednom z tichomořských ostrovů se ptá domorodce: „Nebojíte se lézt na ty vysoké palmy a sbírat kokosové ořechy?”
„Sbírá je za nás vítr...”
„A co když vítr nefouká?”
„To je potom špatná úroda!”

„Nepij z toho pramene! Nepij z toho pramene!” odrazuje turistu starý místňák. „Je to pramen teplé vody... stane se z tebe homouš!”

Na hokeji: „A další ostrý střet před domácí střídačkou! Tentokrát odchází z ledu pořezaný hostující útočník Sebranka.”

Dva trosečníci se procházejí po ostrově a najednou docela blízko vybuchne v moři atomová bomba a na obloze začne vyrůstat typický hřib.
„Hurá!” jásají oba. „Civilizace je blízko!”

Sportcentrum je centrum sporů.

„Dezidere, dej si přece taky žvýkačku,” přemlouvají Deža kamarádi.
„Jasně, já si ji dám a zalepí mi pak zadek!”

Tomáš Beckett se píše jako ten dramatik, kterého budete brát příští rok.

„Odkud byl ten černoch?”
„Z Komor.”
„On prodává komory?”

„Jakou cestu volíte?”
„Žádnou - já volím ODS!”

Přijde chlap na konkurz na policajta a oni se ho zeptají: „Kolik je 1+1?”
„Tři.”
„No, to není zase tak špatný, je to skoro správně... Tak další otázka - dva dny v týdnu na P?”
Chlap po chvilce přemýšlení odpoví: „Pozítří a popozítří.”
„No dobře... A víte, kdo zabil Heydricha?”
„To nevím.”
„Tak si to rozmyslete a řeknete nám to příští týden.”
Chlap přijde domů a povídá manželce: „Představ si to, první den a oni mi dají vraždu!”

Na začátku 19. století byl v Čechách zkonstruován parovůz Josef Božek.

Policie v současné době vyšetřuje případ českého reprezentanta Roberta Reichla, který zaútočil na soupeřovu branku.

Prvotřídní učitel je ten, který učí v první třídě.

Pan Kohoutek si prohlédne zvláště zaprasené vajíčko a konstatuje: „Ještě se ani nenarodilo a už je podělaný!”

Na stanici metra se vytahuje chlap atraktivní černovlásce: „Znám člověka, který dokáže jednou rukou pohnout celým metrem.”
„A čím se živí, když je teda takový silák?” chytne se kráska.
„Je to řidič metra.”

Baví se dva policajti a jeden říká: „Hele, víš, že budou rušit finanční úřad?”
A ten druhý: „Prosím tě, co je to za blbost?! Jak jsi na to přišel?”
„No, přišel mi od nich papír a na něm bylo napsáno - poslední upomínka!”

Baví se dva cestující ve vlaku a jeden se ptá toho druhého: „K čemu s sebou taháš na dovolenou ten tlustý ruský slovník?”
„Jedeme přeci do Karlových Varů, tak abych se tam alespoň nějak domluvil!”

„Sportovci jsou pro slávu schopni udělat všechno,” vykládá profesor na anatomii při probírání svalů, „třeba i anabolika.”
„Anabolika?” podiví se jeden zaostalec. „To jako že se vyspí s Annou Bolikou?”

Proč nejezdí černoši do velehor?
Protože umějí šplhat jenom po stromech!

Kolik mužů je potřeba na umytí podlahy?
Žádný, to je ženská práce.

Aby se člověk stal učitelem, musí vystudovat učiliště.

„Jak můžeš pořád koukat na ten hokej,” povídá při mistrovství světa zapálenému vnoučkovi babička. „Vždyť je to pořád stejné! Jsou dva týmy, každý má jinou barvu a hrajou proti sobě...”

Podstatné jméno hromadné neexistuje, „hromadné” je přídavné jméno.

„Představěj si, Kohn, já vám takhle jednou sedím v zahradní restauraci, když si vtom ke mně přisedla taková pěkná dívenka. Tak jsem ji pozval na večeři, pak jsme šli k cukráři na zmrzlinu, potom jsme navštívili kino, odtud jsme přešli do baru na skleničku, pak jsem ji pozval k sobě domů a tam jsme se třikrát, představěj si, Kohn, třikrát jsme se pomilovali.”
„Já jim úplně věřím, že seděli v zahradní restauraci, i to, že si k nim přisedla dívenka (i když, chudinka, asi musela mít šedej zákal), věřím jim i to, že byli spolu na zmrzlině, i u nich doma, věřím jim i to, že se spolu třikrát pomilovali, ale co jim nemůžu věřit, Roubíček, nemůžu jim věřit to, že byli spolu v kině!”
„Himlhergot, Kohn, když mi věřej, že jsem ji pozval na večeři, pak jsme šli k cukráři na zmrzlinu, že jsme šli do baru, pak jsem ji pozval k sobě domů a dokonce i to, že jsme se tam třikrát pomilovali, proč mi ausgerechnet nevěřej, že jsme byli spolu v kině?”
„To když voni, Roubíček, ještě mohli třikrát, to ještě žádný biografy neexistovaly!”

Jaký je rozdíl mezi deníčkem brunetky a deníčkem blondýnky?
Brunetka nadepisuje stránku Den dvacátý sedmý, blondýnka Ten dvacátý sedmý.

Proč se ruský brankář tak často občerstvuje?
Má ve flašce vodku.

Kdy si ženská nejvíc vymýšlí?
Když říká, že jí bolí hlava.
A proč?
Jak může nic bolet!

Indiánský obřad. Inču-Čuňák si všimne, že se Old Šutrhand s Čo-Či někam vypařili a jde je hledat. V lesíku nedaleko tábora vedle něj náhle zašustí křoví.
„Ty prasáku, co to tam děláš?!” rozkřikne se pořádně rudý náčelník.
Ozve se Old Šutrhandův hlas: „Hledám toaleťák.”

MF Dnes napsala o kanadském hokejistovi Dany Heatleym: „Střelec prožil rok poznamenaný smrtí, ale dokázal se vrátit.”

Podmínku „čtyři je různé od nuly” psát nemusíš, Horáčku!

Dvě blondýnky hledají v televizním programu, na co by se mohly koukat.
„Hele, a co tohle - Hledání ztraceného času?” navrhne po chvíli jedna. „To by mohla být celkem dobrá detektivka, asi něco o únosu...”

Co udělá policajt, když má doma něco přivařit?
Zapne sporák.

Co je noční můrou narcisty?
Být štěstím celý bez sebe.

V parném červnu se na začátku hodiny omlouvá žák: „Včera mi bylo horko, asi jsem měl teplotu... tak jsem jel k vodě!”

Maminka učí blondýnku v třiceti vařit. Na programu je smažák.
„Co uděláš, když se sýr rozteče?” zkouší paní dceru.
Blondýna nesměle odpoví: „Vypiju ho?”

Jak poznáte roztržitou blondýnku? V ruce drží tampón a za nic na světě si nemůže vzpomenout, kam dala tu zatracenou cigaretu.

Nejsympatičtější skupinou periodické soustavy prvků jsou alkoholické kovy.

Útočník je na ledě od toho, aby pálil (na) brankáře.

Co se stane, když jedna blondýnka potká druhou?
Povídá jí: „Já jsem blondýnka, ty jsi blondýnka, tak to jsme určitě příbuzné!”

Starý pán zastaví na ulici blondýnku, která jde před ním. „Slečno, nechci nic říkat, ale vykukují vám z kalhot tanga.”
„Díky, dědo, já si je hned svlíknu.”

„Proč jsi tomu chudákovi nedal aspoň pětikačku?” vyčítá manželovi paní Loprajsová, když bez povšimnutí mine žebráka s napřaženou rukou. „Vždyť jsi před chvílí v potravinách rozměňoval pětitisícovku!”
„No jo, jenže já mám nejmenší dvacetikorunu.”

V čem jsou světoví v Panamě?
V počtu banánů na jednoho člověka.
A v čem jsou světoví v Somálsku?
V počtu lidí na jeden banán.