Nejlepší vtipy

Když už čteš pod lavicí, alespoň si k tomu nelehej na podlahu.

Jeden člověk neměl peníze a přemýšlel, jak je získat. V práci se moc nevydělávalo, krást se bál. Nakonec se rozhodl, že bude falšovat peníze. Další dilema bylo, jaké hodnoty. Usoudil, že falšovat 200koruny by se mu nevyplatilo a 500koruny se mu zdálo moc. Nakonec vyrobil falešnou 250korunu. Potom zvažoval, co koupit nejlevnějšího. Nakonec se celý nervózní vydal do trafiky koupit krabičku sirek. Paní v trafice mu prodala sirky a dostal nazpátek tři sedmdesátikoruny, třicetikorunu, devítikorunu a osmdesátník.

V jednom kraji na Západě žil bohatý rančer, který tak nenáviděl indiány, že jednoho dne vyhlásil odměnu sto dolarů za každou jejich hlavu, kterou mu kdo přinese. I sebrali se Paddy a Murphy, vzali pušky a povoz a vyjeli na lov.
Brzy narazili u řeky na prvního indiána. Paddy zamířil a prásk. Pak už stačilo jen dojít mrtvole useknout hlavu. O pár minut později se objevil druhý a stal se stejně snadnou obětí. Následně se objevili dva a Paddy jednoho z nich netrefil. Ten obratem zmizel v prérii. Pak se dlouho žádný neobjevoval.
Když k večeru zaslechli oba kovbojové koňská kopyta, zpozorněli. Tak akorát na hranici dostřelu zastavil indián na koni. Vyrazili tedy jeho směrem. On si udržoval bezpečnou vzdálenost. Paddy prásknul do koní a začali ho dohánět. Indián tedy zahnul do kaňonu. Oni samozřejmě hned za ním.
Paddy se soustředil na ovládání povozu, který se řítil neuvěřitelnou rychlostí. Murphy najednou zašeptá: „Hele, Paddy, rozhlédni se...”
„Neruš,” zlobí se Paddy. „Už ho skoro máme!”
Murphy naléhá: „Paddy, fakt by ses měl rozhlédnout!”
Tak tedy Paddy trochu zpomalil a rozhlíží se. Kam až oko dohlédne, nahoře podél kaňonu stojí stovky indiánů s luky a sekerkami. Načež Paddy říká: „Hele, to vypadá, že budeme milionáři!”

K tarnopolskému rabínovi přijde mladý muž pro radu. Nemůže se totiž rozhodnout, má-li se oženit, nebo ne.
„Její otec je vážený a vzdělaný člověk.”
„Tak se ožeň.”
„Ale dcera je škaredá jak ropucha.”
„Tak se nežeň.”
„Ale dostane dvacet tisíc zlotých věna.”
„Tak se ožeň.”
„Ale ona kulhá.”
„Tak se nežeň.”
„Ale její otec si mě chce vzít za společníka.”
„Tak se ožeň.”
„Ale ona se ráda hádá.”
„Tak se nežeň.”
„Rabíne, jakou radu mi tedy dáváte?”
„Soudím,” povídá rabín po chvilce, „že by ses měl dát pokřtít.”
„A proč, rebe?”
„Protože pak půjdeš na nervy farářovi.”

„A jakou jste měl na lodi funkci?” vyzvídá na mladém námořníkovi, takovém uchu, pěkná slečna.
„Muž přes palubu.”

„Jsi dobrá hospodyňka,” praví muž ženě, „navíc krásná a chytrá. Kdybys nebyla má vlastní žena, nebylo by nad tebe!”

Způsobila těžké újmy a průjmy.

„Milé děti,” zdůrazňuje starý kantor, „pamatujte si, že kdo jinému jámu kopá, je hrobař.”

Na mezinárodní konferenci se o přestávce někdo ptá Číňanů: „Jsem fascinován vaším jazykem. Celé to dlouhé povídání váš překladatel vyjádřil pěti slovy! Mohli byste mi říct, co ta slova znamenala?”
„Kecá... ještě kecá... už dokecal!”

Chlápek se ptá exekutora: „A nechcete místo televize radši moji manželku?”