Nejlepší vtipy

Přijde chlapík do patentní kanceláře: „Vymyslel jsem stroj času. Můžu si ho dát patentovat?”
„Bohužel ne, byl zde patentován včera.”
„A jaké jste měli úřední hodiny minulý týden?”

Sedí paní ve středních letech na baru a leje do sebe jednu kořalku za druhou. Po několika takto vypitých sklenkách už barman nepřekoná svou zvědavost a ptá se dotyčné: „Paní, nic mi do toho není, ale proč tady chlastáte jako o život?”
„Já mám hrozný problémy!”
„Tak napište Sally.”
„Dobrá rada, jenže Sally jsem já!”

Sídliště bylo již několik týdnů terorizováno hysterickým psem, který dokázal celé noci v kuse proštěkat. Městská policie byla bombardována stížnostmi občanů, ale mimo domluvy s majitelem zvířete nemohla nijak razantněji zakročit. Trápení všech vyřešil až jeden chlápek, který se do města čerstvě přistěhoval. Když se s tím druhého dne chlubil v hospodě, všichni se vyptávali, jak toho psa dokázal umlčet.
„Mně můžete děkovat jen za nápad,” skromně odvětil hrdina dne. „Jinak všechno zařídila manželka. Večer jsem jí poslal k plotu a do rána ho moje Mařka ukecala!”

V pokročilé noční hodině zastaví policista studenta a chce po něm doklady. Ten mu podá index a policajt na to: „Aha, my nepracujem, nepracujem?”
Student řekne: „Nepracujem.”
Policajt pokračuje dál: „Flákáme se, co? Flákáme se?”
Student odpoví: „Flákáme se, flákáme.”
Nato policajt zakončí: „Studujem, studujem?”
Student ho opraví: „Ne, ne! Jenom já studuju!”

Blázni v léčebně si myslí, že jsou listí, tudíž si vyskočí na lustry. Přijde je zkontrolovat psychiatr. Vejde do prvního pokoje a zvolá: „Podzim!”
Blázni spadnou. Vejde do druhého pokoje a zase: „Podzim!”
Blázni se opět pustí lustrů. Ve třetím pokoji psychiatr znovu opakuje: „Podzim!”
Nic. Blázni jako by neslyšeli. Psychiatr: „Podzim, blázni, je podzim!”
Opět nic. Tu se ozve jeden z bláznů a volá: „My jsme jehličnany!”

Proč policajti říkají Jménem zákona?
Protože to svoje neznají.

Ředitel malé francouzské firmy si svolal podřízené: „Naše firma bude mít brzy jubileum. Chci to oslavit nějakou akcí, která by moc nestála, všem se zapsala do paměti a udělala radost všem zaměstnancům.”
Po chvíli zamyšlení se jeden přihlásil: „Pane řediteli, skočte z Eiffelovy věže. Bude to levné, zaujme to celou Paříž a té radosti u podřízených!”

Na policii: „Jdu ohlásit zmizení své manželky.”
„A kdy jste ji viděl naposledy?”
„Před pěti lety, když jsem ji zahrabával do hnoje.”
„A to jdete až teď?!”
„No a kdy? Dneska jsem ji chtěl vykopat a ona tam nebyla!”

Zvoní telefon, zdvihne jej Pepíček Kalianků. Z telefonu se ozve: „Prosil bych hlavu rodiny.”
„Jakou - titulární nebo faktickou?”

Sestřičko, polibte mě!Nemůžu!Sestřičko, prosím vás, udělejte to!Opravdu nemůžu. Už to je proti předpisům, že tu ležím pod vámí úplně nahá!

Stěžuje si jeden mladý námořník: „Vždycky, když máme odplout, jsem takový mátožný a nanicovatý už dva dny předem ...“ „Tak promluv s kapitánem, jestli bychom kvůli tobě nemohli vyplouvat o dva dny dříve !“

Ptá se jeden kluk doktora "Pane doktor, může desetiletá holčička otěhotnět?" ptá se Pepíček. "Nemůže," odpoví mu doktor. "Vyděračka!"

Pepíček si připravil referát o Hollywoodu. Když ho přečetl, učitelka ho trochu rozpačitě pochválila: „Je vidět, že se v americkém showbyznysu vyznáš..., ale ten slavný herec se jmenuje Andy GarCIA, ne Andy GarFBI.”

Víte proč policajti chodí na hlídce po dvou ?
Jeden zná cestu tam a druhej zpátky!

Z pilotní kabiny se ozývá: „Je na palubě lékař?”
„Ano, tady mezi cestujícími, co potřebujete?”
„Oční choroba na pět písmen, poslední je L...”

„Pane vrchní, ta sekaná smrdí!”
„Okamžik prosím, já otevřu okno.”

„Pozval jsem k nám dnes večer kamaráda z vojny,” oznamuje muž své manželce.
„Prosím tě,” rozčiluje se ženuška, „je pátek, má se uklízet, děti jsou nemocné, navíc pereme - to teda bude překvapený!”
„Víš, on se chce ženit,” osvětluje muž. „Tak aspoň uvidí, na co se má těšit!”

Zbláznil se herec. Projevovalo se to zuřivostí a naprostou nesnášenlivostí. Kolegové povolali lékaře, který se domníval, že když mu dají nastudovat nějakou velkou roli, mohlo by ho to uklidnit. Dali mu tedy nastudovat Othella. Zdánlivě bylo všechno v pořádku, ale pouze do té doby, než roli nastudoval. Pak choroba vypukla znovu. Když takto nastudoval, co se dalo a zlepšení nenastalo, obrátili se kolegové opět na lékaře. Ten děl: „Podívejte se, je to sice herec, ale je to blázen, tak mu dejte nastudovat třeba telefonní seznam, vždyť je to jedno.”
Dali tedy na radu učeného muže. A byl klid. Týden, dva týdny, měsíc... Po měsíci se jeden z kolegů osmělil: „Tak co, mistře, jak se vám líbí ta nová hra?”
„Ke hře samotné jsem se zatím nedostal, ale podle osob to musí být něco kolosálního!”

Co je největší ironie?
Když polykač mečů hodí šavli.

„Pane strážníku,” upozorňuje chodec, „máte jednu ponožku zelenou a druhou červenou.”
„To je zajímavé,” zamyslí se policista, „ještě jeden zrovna takový pár mám doma.”

„Kohn, příteli, otázečku: Kolik by snědli pěkně vypečenejch rohlíčků na lačný žaludek?”
Kohn se zasní: „Tak tři, čtyři.”
„Prdlajs, jeden!” směje se Roubíček. „Ostatní by už nejedli na lačno!”
Kohn přijde domů: „Sára, kolik bys snědla rohlíčků na lačno?”
„No, sotva jeden,” je překvapená Sára.
„To je škoda,” říká smutně Kohn, „mohl jsem ti říct bezvadnej vtip.”

Umře Žid a jde do nebe. Tam na něj čeká Svatý Petr a provádí ho přes celá nebesa. Na jednom místě Svatý Petr udělá: „Psst!”
„Proč?” diví se Žid.
Svatý Petr vysvětluje: „Na druhé straně jsou křesťani a myslejí si, že jsou tu jediní!”

Lezou dva vyprahlí trosečníci po poušti a jeden říká druhému: „Zaskřípej zubama, vole. Třeba nám přeběhne mráz po zádech.”

Z amplionu na koupališti: „Žádáme blonďatou ženu v červených plavkách s bílými puntíky, aby se ihned dostavila do šatny. Zapomněla si je obléct.”

Chlápek v restauraci: „Pane vrchní, ještě prosím jednu kostku cukru.”
„Vždyť už jsem vám jich přinesl aspoň šest.”
„No jo, ale všechny se mi rozpustily!”

Přijde host do restaurace a objednává si u vrchního: „Dvě vajíčka, jedno natvrdo až do zelena, druhé napůl syrové, dva připálené toasty, rozteklé máslo a dva plátky slaniny, z jedné strany syrové a z druhé spálené. K pití slabou a studenou kávu.”
„Omlouvám se, ale to asi naši kuchaři nesvedou.”
„Jakpak by ne, včera se jim to podařilo!”

Vleze cikán statkářovi do dvora a škemrá: „Velkomožný pán, dejte korunku nebo dvě! Pán Bůh vám oplatí.”
„No, oháníš se tu Pánem Bohem, umíš se aspoň pokřižovat?” povídá statkář. „Ve jménu Otce...”
„... a Ducha svatého amen!” doplní cikán.
„A kde máš Syna?” zeptá se statkář.
„On je v kurníku, velkomožný pán,” přiznává cikán, „ale nebojte sa, on vám tam nic neukradne!”

O Štědrém dnu volá Franta svému kámošovi: „Hele, nemáš dneska na půl dne čas?”
Kamarád se diví: „Zrovna dnes, a proč?”
„No já jen, že mám doma postavenej betlém a chybí mi tam osel...”

Proč pan Novák nikdy nepřijde domů opilý?
Protože ho vždycky přinesou!

Přijde chlapík k věštkyni a svěřuje se jí: „Včera v noci se mi zdálo, že dnes odpoledne uklouznu po bahně a zlámu si obě nohy. Je to pravda?”
Věštkyně se podívá do své křišťálové koule a po chvíli nesrozumitelného zaříkávání sděluje zákazníkovi, co se dozvěděla: „Mám pro vás jednu dobrou a jednu špatnou zprávu.”
„Tak mi řekněte radši nejdřív tu dobrou,” rozhodne se chlapík.
„Ta dobrá zpráva je, že po žádném bahně dnes odpoledne neuklouznete.”
„Uf, to se mi ulevilo... A ta špatná?” vyzvídá šťastný zákazník.
Věštkyně: „Neuklouznete po bahně, ale po velikém psím lejnu!”

Přijde děda do hospody, leje do sebe jeden rum za druhým a po každém říká: „Některé věci prostě nevysvětlíš.”
Barman se ho po chvilce ptá: „Jaké věci nevysvětlíš?”
A děda: „Ale, to takhle jednou dojím kozu a ona mi, mrcha, pravou nohou shodila kbelík s mlékem, tak jsem jí tu nohu přivázal k sloupku. Ale ona mi to zase shodila prozměnu levou, tak jsem jí přivázal i levačku. Ale začala mě zase otravovat ocasem, tak jsem jí ho přivázal páskem ke stropu. Najednou přišla manželka, mně spadly kalhoty... No, některé věci prostě nevysvětlíš!”

„Jak se má váš pes?” ptá se po utkání fotbalista rozhodčího.
„Jaký pes?” nechápavě odvětí rozhodčí. „Já žádného nemám...”
„To je divné, jste slepý a nemáte psa?!”

Chlápek, který smrděl jako lihovar, se těžce svalil na sedadlo v metru vedle jednoho kněze. Měl flekatou kravatu, stopy jasně červené rtěnky po tvářích a z půlky plnou láhev ginu čouhající v kapse. Vytáhl značně zmuchlané noviny a chvilku v nich četl. Pak se ptá kněze: „Otče, nevíte, co způsobuje artritidu?”
„No, myslím, že nadměrná konzumace alkoholu a nevázaný sexuální život.”
Opilec se s divným výrazem vrátil k novinám a pomrmlával si něco o nepochopitelných věcech a osudu. Kněz chvilku přemýšlí o tom, co řekl, a pak se opilcovi omlouvá: „Víte, nechtěl jsem být tak tvrdý. Jak dlouho máte artritidu?”
„Já ji nemám, ale tady píšou, že ji má Papež.”

V moskevské galerii visí obraz, na kterém je louka, na louce stoh sena a ze stohu trčí dva páry noh v jednoznačné poloze.
„Jak se jmenuje tento obraz?” ptá se návštěvník.
„Lenin ve Finsku.”
„Aha. A ty nohy špičkama nahoru jsou Lenina?”
„Ne, to jsou nohy Naděždy Krupské.”
„Takže ty nohy špičkama dolů jsou Lenina.”
„Ne, to jsou nohy Leonida Trockého.”
„A kde je potom Lenin?”
„Ve Finsku.”

Otec: „Vysvědčení samá pětka, můžeš mi říct, z čeho máš takovou radost?”
„Už jen jeden výprask a pak prázdniny!”

Lékař k pacientovi: „Vy jste měl přijít už před dvaceti lety!”
„Ale já jsem u vás byl!”
„Ano? Nevěřím. A co jsem vám říkal?”
„Podívej se mi do očí, ty zasraný simulante!”

Jede jeptiška ve vlaku a přistoupí dáma v nádherném kožichu. Jeptiška zbloudivší z cest Páně a střídmosti se osmělí a zeptá se: „Promiňte, ale prosím vás, kolik stál ten krásný kožich?”
Dáma se lehce pousměje: „Jednu noc lásky...”
Dáma o něco později svlékne kožich a objeví se nádherný briliantový náhrdelník. Jeptiška zvědavá jak kostelní myš zase nevydrží pokušení, které jí Bůh přichystal, a zeptá se na jeho cenu.
„Dvě noci lásky...” odpoví ona dáma.
Dáma si stáhne i rukavičky a na ruce má decentní, ale přesto nádherný prsten. Přidrzlá jeptiška dávno zbloudilá tisíce kilometrů od cest připravených Boží prozřetelností se zase ptá.
„To byly tři noci lásky,” zní odpověď.
Večer jeptiška rozjímá ve své cele a ozve se zaťukání. Jeptiška se zamýšlí a řekne k zavřeným dveřím: „Víte co, otče... jděte do prdele s těma svýma karamelkama!”

Jednou si Chuck Norris vzal dovolenou. Toto období se označuje jako velká hospodářská krize.

Přijde hrbatý do krčmy a nemá hrb. Ptají se ho, jak se to stalo. "No šel sem v noci přes hřbitov a potkal sem smrtku. Ona se mne ptá:" "Máš hrb?" "Mám." "Tak dej." "No a byl sem bez hrbu." Slyšel to slepý a říká si, že když hrbatému sebrala hrb, tak jemu vrátí zrak. Vydal se na hřbitov a potkal smrtku. Ta se ho zeptala: "Máš hrb?" "Nemám." "Tak tu máš."

Medvěd se rozhodne emigrovat do Německa. Šlape si to takhle k hranicím a potká zajíce. Zajíc se ho ptá, kam jde. Medvěd mu odvětí, že do Němec. Zajíc:
"Vem mě s sebou."
Tak si ho medvěd strčí do kapsy. Přijde k hranicím a tam se ho celník ptá, kam jde. "Ale jdu na chvíli za kámošem do Němec."
Celník si ho prohlíži a říká co to máte v kapse!
Medvěd se plácne přes kapsu a praví:
"Ale, to je jen fotka zajíce."

Malý chlapec tlačil po ulici benzínovou sekačku, na které visela velká cedule "Na prodej". Zastavil ho chlápek a ptá se, jestli ta sekačka funguje. "Jasně, pane, stačí naplnit benzínem." Tak ji chlápek koupil. O pár minut později jde kluk kolem baráku tohohle pána a vidí ho na zahradě, jak se marně snaží sekačku nastartovat. Chlápek si ho všimne a povídá: "Hej, chlapče, říkals, že funguje, ale nejde nastartovat." "Ale jde. Stačí říct nějaké sprosté slovo!" "Víš, chlapče, já jsem kněz, já sprostá slova neznám." " No, ještě chvíli budete tahat za tu šňůru a ono už vás něco napadne."

Už týdny je stadión vyprodán a krátce před zahájením finálového utkání poháru usedá na čestné místo malý chlapec. "Jak jsi přišel k té čestné vstupence?" ptá se pořadatel. "Doma, jsem starostův syn." "A kde je pan otec?" "Doma, neúspěšně hledá tu čestnou vstupenku."