Nejlepší vtipy

Baví se dva kamarádi a samozřejmě přijde řeč na ženy: „Tak ta tvoje dala pět stovek za bahenní masku? A pomohla jí alespoň?”
„No, dva dny to bylo dobré, ale pak to z ní slezlo!”

„Prosím tě, Jarouši, vstávej!” budí rozrušeně manželka manžela uprostřed noci.
„Co se děje?” Jarouš rozespale.
„Ale, co by? Zapomněl sis vzít prášky na spaní.”

Přijde Američan do trafiky: „Do you speak English?”
„Ehm, hmh, yes.”
„Marlboro!”

Bože, dej mi moudrost, abych pochopila svého muže.
Dej mi lásku, abych mu odpouštěla.
Dej mi trpělivost pro jeho nálady.
Protože, Bože, kdybych se modlila, abys mi dal sílu, ubila bych ho k smrti!

Co jsou to lupy?
Parohy v prášku.

Dva blázni jedou na kolech na výlet.
„Kde budeme spát?” zeptá se první cvok.
Druhý navrhne: „V příkopě, a přikryjeme se bicyklem.”
Tak tedy zalehnou, ale ten první za chvíli začne drkotat zubama: „Člověče, mně je děsná zima.”
Kamarád posvítí baterkou a zkonstatuje: „Bodejť by ne, vole. Vždyť ti chybí jeden drát!”

„Mrzí mě to! Tu střelu jsem nemohl vidět,” omlouvá se spoluhráčům po inkasovaném gólu slepý brankář.

Šéf komise rozhodčích prý vzkázal paní exprezidentové: „Dášo, nechtěla byste se k nám přidat?”

Přijde muž do pohřebního ústavu a ptá se: „Potřeboval bych nějakou levnou rakev.”
Muž z pohřebního ústavu: „No nejlevnější tady máme za 2000 korun.”
Pozůstalí na to: „Nic levnějšího byste tu neměli? Zemřela totiž má tchyně.”
Muž mu na to odvětí: „Tak v tom případě vám do ní můžeme za pětikilo nastřelit madla.”

Občané, děkuji řidiči autobusu č. 22, že na zastávce také občas otevře dveře.

Nová sekretářka trávila většinu času čtením časopisů nebo hraním pasiánsu a okázale ignorovala zvonící telefon. Nakonec se její šéf naštval a povídá: „Poslyšte, slečno Sklenářová, když telefon zvoní, musíte ho zvednout!”
Slečna se šéfovi podívá přímo do očí a suše odvětí: „A proč? Většinou je to stejně pro vás.”

Po poušti se z posledních sil plazí žízní vysušený poutník. Tu narazí na dalšího, který je na tom obdobně, jenom už se přestal plazit a začal hrabat v písku jámu.
„Myslíte, že narazíte na vodu?” pesimisticky poznamená první žíznivec.
„Ne,” smířlivě zavrtí hlavou druhý, „dělám si hrob!”

Jaký jazykolam mají nejradši feťáci?
„Tři sta třicet tři stříbrných stříkaček...”

Říká Američan synovi: „Je to pro člověka nedůstojné, jestliže mu manželství zprostředkuje počítač.”
„A jak ses ty seznámil s maminkou?”
„Celkem normálním způsobem. Vyhrál jsem ji v pokeru!”

K zpěvačce Iloně Czákové přiskočí při koncertu maskovaný muž a zabodne jí dýku do břicha. Czáková procítěně zpívá: „Zavři oči, když se červenám...”

Indiáni se přijdou za šamanem zeptat, jestli bude tuhá zima. Šaman rozhodí kamínky, podívá se na ně a řekne: „Nevím, Velký Manitou mlčí. Ale pro jistotu štípejte dříví.”
Tak indiáni odejdou, štípají dříví, ale za týden se přijdou zeptat znova. Šaman tedy zase rozhodí kamínky a povídá: „Nevím, Velký Manitou stále mlčí. Ale pro jistotu štípejte dříví.”
Indiáni zase odejdou a štípají dříví, ale šamanovi už je to blbý, a tak se jde zeptat na meteorologickou stanici, jaká ta zima bude. A tam mu odpoví: „My nevíme, ale asi pořádně tuhá. Indiáni už čtrnáct dní štípají dříví.”

Když zavaříme ovoce, je to komplot.

Do Českého rozhlasu přišla stížnost: „Proč jste ve středu nehlásili přeháňky?!”
Odpověď zněla: „Přeháňky jsme nehlásili a ani nehlásíme, protože se rychle přeženou.”

Jako Odysseus dobil Tróju, dobil jsem ji i já na vysvědčení z češtiny.

Na diskotéce: „Když se ti tak líbím, vyspal by ses se mnou?”
„Jasně, ale zrovna nejsem ospalý.”