Nejlepší vtipy

Barman se ptá silně podnapilého muže: „Můžete mi říci, pane, jak můžete druhý den pracovat?”
„Nemůžu... já to ještě nikdy nezkusil!”

Profesor filosofie přednáší: „Žádná věda sama o sobě nemůže učinit člověka šťastným.”
Hlas ze zadních lavic: „Kromě chemie, že ano?”

I stvořil Bůh zem a viděl, že je to dobrý...
Tak stvořil rostliny a zkonstatoval, že je to taky dobrý...
Stvořil teda i zvířata a zjistil, že jsou taky celkem fajn...
A tak stvořil muže a zjistil, že ten je taky v pohodě...
Nakonec stvořil Bůh ženu, potom se na ni podíval a zamrmlal si: „No co, tak se namaluje...”

Blonďatá kosmonautka vyčítavě pohlédla z okna kosmické lodě: „Jsem ve stavu beztíže, tak jaktože mám břicho?!”

Ozve se občan, kterému jsem včera na Hlavním nádraží v Praze půjčil 1000 Kč?

„Rozdíl mezi těmi dvěma teplotami,” odpovídá v matematice Jarda, „je 156 stupňů 20 minut Celsia.”

Víš, proč Bůh stvořil pro partnerství v manželství muže a ženu?
Protože dvě ženské by se v jedné domácnosti nesnesly.

Jak to bývá na výletech, táborech a jiných různých pobytech, i v lázních se bodují pokoje. Takoví obodovávači nemusí být vždy zcela tak poctiví, a přece jen nějaká ta sladkost vždycky potěší. Jeden pokoj měl vytrvale nízké hodnocení a do jisté míry to bylo i tím, že nikdy nic nikomu nedal. Až jednou se to změnilo a překvapení bodováci nevěděli, co říct, když dostali lahodné sušenky. Nakonec, když všechno snědli, se zvědavě ptají: „A cože nás tak najednou hostíte?”
„Je to pro nás příjemný pohled,” odpoví hoši dvojznačně a pak jdou s pravdou ven, „my jsme totiž mezi ty oplatky naplivali!”

Z policejních záznamů: „Řídil rychlostí 135 km/h, rychlost jeho vozu se nám nepodařilo zjistit.”

„Dneska bude studená večeře?” ptá se takhle jednou manžel.
„Proč myslíš?” podiví se žena.
„Protože teplou večeři jsi mi udělala naposledy den po svatbě!”

Vrací se manžel ze služební cesty a už před domem má takový nepříjemný pocit. Vrazí do bytu a ihned se řítí do ložnice. Zpod peřiny se ozývá výskot a vykukují čtyři nohy. Muž vytáhne legálně drženou zbraň a pološílený vzteky vystřílí celý zásobník.
Jako v mátohách se vpotácí do kuchyně a vtom vejde jeho žena, drží prst u úst a říká: „Psst, přijeli vaši.”

Nemysli si, Pažoute, že když tomu hadovi přikreslíš černé brýle, bude to slepýš!

Jsem dobrosrdečný člověk. Pomáhám lidem od peněz.

Už jste slyšeli o té blonďaté agentce, co zapomněla, pro koho vlastně pracuje?

Lékař radí obézní pacientce: „Měla byste pěstovat lehkou atletiku.”
„V mém věku, pane doktore?”
„Pro začátek byste měla každý den přeskočit oběd a večeři...”

Blondýnka prosí kamarádku: „Mohla bys mi půjčit pětitisícovku?”
„Hele počkej, před chvílí jsem viděla, že ses vrátila z nákupu...”
„No právě - koupila jsem si kopírku!”

Přijde manžel - hrobník domů strašně unavený, ruce vytahaný až ke kolenům. Manželka se ho ptá: „Hodně práce?”
„Ne, pochovávali jsme jen jednu tchyni. Ale pozůstalí tolik tleskali, že jsme ji museli osmkrát vytáhnout.”

Muž: „Co je s tou břitvou? Je tak tupá, že se s ní nemohu oholit...”
Žena: „To nemůže být pravda - před chvílí s ní šlo linoleum řezat dobře!”

Jdou brunetka a blondýnka po poušti a najednou za nimy vyběhne lev. Brunetka se skloní, vezme písek a hodí mu ho do očí. Získají tím náskok, ale lev si rychle protře oči a už za nimi zase běží. Když už je dohání, brunetka se znova skloní a hodí mu písek do očí. A zase získají nějaký ten čas na útěk.
Takhle se to opakuje asi třikrát, když náhle brunetka zahlédne strom. Rychle na něj vyleze a podává dolů ruku blondýnce. Ale ta zůstane stát na zemi. Brunetka se podiví a volá: „Rychle polez, nebo tě ten lev sežere!”
Blondýnka se na ni vítězoslavně podívá a prohlásí: „Já jsem tomu lvovi písek do očí neházela.”

Jsou dva bratři, starší z nich má papouška a když musí služebně na nějakou dobu z domova, svěří ho do péče mladšímu bráchovi. Ihned po návratu se ptá: „Jak se daří ptákovi?”
„Chcípl.”
„Prosím tě, to musíš hned s tím nejhorším ven, to nemáš cit, nemáš ohled? Proč neřekneš - papoušek uletěl na střechu, pak do lesa... a tak dále... a tak dále. Mimochodem, jak je s maminkou?”
„To víš, bráško, maminka uletěla na střechu...”

Vid je jeden z pěti smyslů člověka.

„Ví rotný, že se zákop sesul?”
„Ne, pane majore, ale řekneme mu to, hned jak ho vyprostíme.”

„Asi se začnu učit botaniku,” svěřuje se kolegovi obvodní lékař.
„Proč, prosím tě?”
„No, pořád za mnou chodí jeden policajt a ten má mozek jako hrášek!”

„Jestli se chceš trošku proběhnout, běž na chodbu,” rozzlobila se na Pavla učitelka.
Pavel se nějak nenechal vyvést z pohody a poznamenal: „Dobře, dám si tam tisícovku!”

Přijde chlap do lékárny a povídá: „Dejte mi litr kianidu - je to pro moji ženu.”
Lékárnice se zeptá: „A máte recept?”
„Ne, ale mám její fotku.”

Sedí policajt na lavičce v parku a usedavě pláče. Přisedne k němu babka a ptá se, co se mu stalo.
„Ztratil se mi služební pes!”
„Však on trefí na stanici, uvidíte.”
„On jo, ale já ne!”

„Zítra si chci obarvit vlasy, tak jsem si koupila potravinářskou barvu,” chlubí se kamarádce blondýnka.
„A proč zrovna potravinářskou?”
„Při vaření mi pořád padají vlasy do jídla...”

Proč s sebou má blondýnka v autě list papíru?
Řídí Audi A4.

Pán převlečený za Mikuláše se ptá kolegy: „Mohl bys zajít k nám a rozdat dárky?”
„Vždyť jsi převlečený a k nepoznání - proč si nezajdeš sám?”
„Kde bych na to vzal - víš ty, kolik beru za návštěvu?”

Ivan si potřebuje u lichváře Karpelese nutně vypůjčit rubl. Dohodnou se, že dvojnásobek peněz vrátí na jaře. Jako zástavu nechá Karpelesovi sekyru. Když je Ivan na odchodu, Karpeles na něj volá: „Poslyš, Ivane, kdoví jestli ty peníze na jaře budeš mít. Nemohl bys mi polovinu vrátit už teď?”
„To je nápad,” říká si Ivan a rubl mu hned vrací.
Cestou domů přemýšlí: „To je zvláštní. Rubl je pryč, sekyra je pryč, ještě jsem rubl dlužen a přesto se zdá, že je všechno v pořádku.”

„Už musím letět!” řekl pyrotechnik a přestřihl červený drát.

Potkají se dva známí, kecají a najednou jeden z nich povídá: „Jsem ti včera byl se známejma na bezva pařbě. No a protože jsme dost chlastali, nechal jsem auto raděj tam, že si ho ráno vyzvednu, a domů jsem jel vlakem. Jenže ráno jsem už ze zvyku šel do garáže. A víš, co jsem zjistil, když jsem otevřel tu garáž?”
„To auto tam stálo, že?”
„Ne. Ten vlak!”

Streptokok je nějaký nový Pokémon.

Instruktor autoškoly napomíná blondýnku: „Zastavila jste auto na přechodu pro chodce. To pravidla silničního provozu zakazují.”
„No a co?” diví se dívka. „Vždyť jsem otevřela dveře, aby lidé mohli volně procházet!”

Učit se mluvit německy je jako učit se vidět slepecky.

Každý kouzelník musí mít svého Hůlku.

Skutečný muž vždy dosáhne toho, co chce - jeho žena.

Paní k manželovi: „Ty jsi dnes zase opilý?”
„Ne, to je ještě ze včerejška.”

Plazí se blondýnka po poušti a vidí před sebou dvě cedule. Na první je napsáno „Oděvy 20 km” a na druhé „Studna 20 metrů”. Kterou si blondýna vybere?
Na sto procent tu první.

Proč vozí do Somálska sirky?
Aby mohli postavit metro.

Chlapi v hospodě si povídali o tom, kolik včera vyhrál soutěžící v Milionáři. Zaslechl to známý chvastoun Tonda Vávra: „Milionář? Tam jsem byl už snad stokrát!”
„Tak jaktože jsi nic nevyhrál?!” začali si ho dobírat hoši.
Tonda říká: „Dělal jsem diváka!”

Krakonoš je bratranec Usámy bin Ládina.