Nejlepší vtipy

„Pepíčku,” zlobí se učitelka, „pročpak jsi přišel pozdě do školy?”
„Protože jedna paní ztratila tisícikorunu.”
„A tys jí pomáhal hledat, viď?”
„Ne,” zašklebí se klučina. „Stál jsem tam a čekal, až odejde!”

Posteskne si při pozorování fakírova představení jedna žena: „Kéž by to bylo u mužů jako s tím hadem!”

„Josefe!” podívá se zpýtavě choť pana Nováka, který přichází domů krátce před půlnocí. „Jak mi to vysvětlíš? Ráno sis jenom odskočil k holiči...?”
„Ano, máš pravdu,” škytne provinile a vysvětluje: „Ale pořezal mi při holení krk, a tak jsem se zastavil v hospodě a pozoroval, zda mi ještě dobře těsní...”

Jede kovboj na koni a vyplaší se mu. Kovboj spadne a vidí hada. Chytí ho a had povídá: „Ssss, když mě pustíš, splním ti tři přání.”
Kovboj si pomyslí: „Mluvící had, píčovina, ale budiž.”
Pustí hada a ten mu říká: „Jaký máš první přání?”
„Chci mít obličej jako Stallone.”
„Druhé přání?”
„Chci být svalnatý jako Schwarzenegger.”
Nakonec kovboje nenapadalo už žádné další přání, tak řekl: „Chci mít přirození jako můj kůň.”
Had: „Jak si ráčíš.”
Kovboj jede domů, dívá se do zrcadla a povídá: „Hmmm, obličej jak Stallone.”
Sundá košili a povídá: „Hmmm, fakt jak Schwarzenegger.”
Sundá trenýrky a říká: „A kurva, já zapomněl, že mám klisnu!”

Mezi kamarády: „Dneska je to takovej ospalej den...”
„Máš pravdu, taky bych se s někým vyspal.”

Turisté na Novém Zélandě se před obědem ptají místního hotelového kuchaře, co bude k obědu. Odpověď je velmi překvapí: „Jahodové knedlíky.”
Opravdu si pochutnají, jen s tou malou vadou, že ty knedlíky nebyly ovocné, jak jsme u nás zvyklí, ale s masovou náplní. To však všichni excelentnímu kuchaři odpustili. Po dobrém jídle vládne mezi turisty pohoda, když náhle do jídelny vrazí vedoucí výpravy: „Kde je pan Jahoda?”

Pepíčku, kolik druhů opic znáš?Ani jeden, paní učitelko, já jsem abstinent!

Pepíček sedí na zkoušce proti učiteli a učitel se ho ptá: "Když dva lidé spolu hovoří a jeden z nich je hlupák, co se stane?". "Ten druhý neudělá zkoušku," odpoví Pepíček.

Učitelka zvedne oči od slohovek a pohlédne na zářného zástupce zadních lavic: „Pepíčku, co to má znamenat - hvězdička neříkej hvězdička?”
„No přece Nikdy neříkej nikdy.”

Přijde Pepíček ze školy a říká: „Mami, tati, zítra píšeme pět závěrečných prověrek do druhého pololetí.”
„Dobře se uč, Pepíčku,” říká maminka, „ať nedostaneš dvojku.”
Pepíček jde druhý den do školy a maminka se ho ptá: „Pepíčku, tak jak dopadla ta prověrka? Doufám, že nebyla nějaká dvojka...”
A Pepíček říká: „Buď v klidu, mami, všechno byly pětky.”

Pepíček, kterému maminka zakázala koupat se v přilehlém rybníce, přijde domů s mokrými vlasy a povídá, že spadnul do vody. Maminka: "Tak jak to, že nemáš mokré i oblečení?" Pepíček: "No, měl jsem takové tušení, že bych mohl spadnout, tak jsem si ho radši sundal."

Přijde malý Pepiček k sousedce a říká: "Dobrý den, maminka se ptá, jestli nemáte kilo mouky, a kdyby ta stará kráva neměla, tak se mám ptát vedle.

Jedné zoo se podařilo získat velice vzácný druh gorily. Po několika týdnech se však samice stala velmi neklidnou a téměř nezvládnutelnou. Po důkladné prohlídce došel veterinář k jasnému závěru - gorila je v říji. Nastal velký problém, protože samec tohoto druhu nebyl nikde k sehnání. Zástupce ředitele si vzpomněl, že Pepa, jeden z uklízečů klecí, je pověstný tím, že dokáže uspokojit každou ženu, a navíc je, jak se říká, ducha mdlého, takže by se možná dalo něco vymyslet. Tak se rozhodli zkusit Pepu nějak motivovat, že by uspokojil tu gorilí samici, řekněme za tři tisíce. Pepa odpověděl, že to zní zajímavě, ale musí si to rozmyslet.
Druhý den jim Pepa přišel říct, že tu nabídku bere, ale má tři podmínky: „Za prvé, odmítám ji políbit. Za druhé, kdyby z toho spojení cokoliv vzniklo, odmítám nést jakoukoliv odpovědnost. A za třetí, s těma třema tisícema mi musíte počkat až po výplatě!”

Malé děvčátko se ptá své matky: „Mami, můžu vzít psa na procházku kolem našeho domovního bloku?”
Matka odpoví: „Ne, protože hárá.”
„Co to znamená?” zeptá se dítě.
„Běž se zeptat tatínka. Myslím, že je v garáži.”
Malé děvčátko jde do garáže a říká: „Tati, můžu vzít Belle na procházku kolem našeho domovního bloku? Ptala jsem se maminky, ona ale řekla, že pes hárá a abych se šla zeptat tebe.”
Otec řekl: „Přiveď Belle sem.” Vzal hadr, namočil jej do benzínu, potřel jím zadní část psa, aby zakryl zápach a řekl: „Dobrá, můžeš jít. Ale drž Belle na vodítku a obejdi s ní blok jenom jednou.”
Malé děvčátko se psem odešlo. Za několik minut se ale vrátilo a pes na vodítku chyběl. Překvapený otec se zeptal: „Kde je Belle?”
Malé děvčátko odpovědělo: „Asi v polovině cesty kolem bloku jí došel benzín a nějaký pes se ji teď snaží dotlačit domů...”

„Proč ti píše ta tvoje dívka pořád tak dlouhé dopisy?“ vyzvídá kormidelník na mladém námořníkovi. „Všechno mi podrobně vypisuje, abychom se nemuseli zdržovat řečmi, až za ní přijedu.“

Námořník píše milostný dopis jedné ze svých milenek, pojednou se zarazí a dlouho okusuje tužku. Pak se obrátí na kamaráda a povídá: „Byl bys tak laskav, Jime, a sundal si košili?“ „Prosím tě, na co?“ „Chtěl bych se podívat, jak se píše Mary Lou.“

Loučí se námořník se svou dívkou. Na rozloučenou mu dává dívka svoji fotografii a zdůrazňuje, aby ji měl neustále na očích. „Tvoje fotografie je velmi pěkná,“ povídá námořník, „ale postrádám na ní to, co mám u tebe nejraději.“ „Ale Johne,“ zapýří se dívka, „vždyť je to jenom obličej!“

„Čas jsou peníze,” řekl vrchní a připsal datum do položek účtu.

Zpívají děti ve škole píseň o mašince.
„Proč nezpíváš, Pepíčku?”
„Znám truchlivou verzi: Ta pitomá mašinka zajela nám tatínka, zajela ho po ránu, když se vracel po flámu, přejela ho přes prsa, u nás nikdo neplesá.”

Vraci se uplne opily chlapek domu, vytahne klice a odemyka byt. Najednou vybehne majitel bytu a povida: Sousede, prosim Vas, vzdyt vy bydlite o poschodi vys. Chlapek se mota po dome a znovu stoji pred temi stejnymi dvermi. Znovu vybehne soused a vysvetluje mu, ze bydli o poschodi vys. Na potreti se uz opily chlapek neudrzi: No, hlavne, ze ty bydlis vsude!