Nejlepší vtipy

„Pane vrchní, v té polívce plave moucha!”
„Nebojte se, ona vám ji nesní.”

Stavitelé pyramid byli mravenci.

Jano přijde na družstvo a povídá: „Předsedo, já jsem vaši dceru Máňu... nó, ehm, tóó...”
Předseda na to: „Když se to stalo, stalo se. Teď si ji však musíš vzít za manželku.”
„Oj, to ne,” zděsí se družstevník, „já jsem ji přejel traktorem!”

Ptá se blondýnka blondýnky: „Proč jseš tak smutná?”
„Ale, končí mi moje oblíbená telenovela.”
„A jak se jmenuje?”
„Tři životy Sofie.”
„To je náhoda, na tu jsem taky začala koukat. A proč myslíš, že by už měly Tři životy Sofie končit?”
„Dneska dávají třetí díl.”

V jednom nejmenovaném malém městečku na jihu Čech sestavili Romové fotbalové družstvo žáků. Hráli krajský přebor a jednou si pozvali na přátelské utkání tým C žáků Dynamo České Budějovice. Jak známo, ti mají černobílé dresy. V jednom okamžiku kopli Romové míč do autu. Postranní rozhodčí zamával praporkem a říká: „Vhazují černí.”
Nato se k míči seběhlo hned několik Romů a postranní rozhodčí svou chybu musel napravit slovy: „Promiňte, myslel jsem tím Dynamo.”

Policie vyšetřovala záhadnou smrt prominentního byznysmena, který vyskočil z okna své pracovny v dvaadvacátém patře newyorského mrakodrapu. Jeho sekretářka nemohla uvést bezprostřední důvod šéfova činu, ale pravila, že na ni dělal velice divný dojem už od té doby, kdy u něho před měsícem nastoupila zaměstnání.
„Po prvním týdnu,” vypověděla, „mi zvýšil plat o dvacet dolarů. Koncem druhého týdne mě pozval do své soukromé pracovny, dal mi krásnou černou noční košilku, pět párů nylonek a řekl: To je pro mou krásnou a výkonnou sekretářku. Na konci třetího týdne mi věnoval překrásný kožich. Nu a dnes odpoledne mě znovu pozval do své soukromé pracovny, věnoval mi tenhle nádherný diamantový náramek a zeptal se mě, jestli bych ho mohla pomilovat. Odpověděla jsem, že ano. Objal mě a řekl: Čím si to mohu zasloužit, miláčku? Řekla jsem, že když byl na mě tak hodný, bude ho to stát jenom pět dolarů, ačkoliv všem ostatním pánům v kanceláři účtuji deset. Pak se na mě najednou nějak divně podíval a vyskočil z okna!”

Babka z vesnice potká v Praze černocha, lekne se a křičí: „Lidi, pomóc, opice!”
Přijde k ní kolemjdoucí a povídá: „Ale babi, to není opice, to je člověk, černoch, z Afriky. Babi, měla byste se mu omluvit.”
„Tak teda, panáčku, promiň,” omlouvá se babka cizincovi. „To víš, u nás na vsi jsme černocha nikdy neviděli.”
„To nic, babi,” přijme to černoch s klidem, „já jsem na to zvyklej.”
„Ježíši Kriste,” spráskne ruce stařenka, „ta opice mluví!”

„S trenérem jsme se rozešli ve zlém,” přiznal novinářům vyhozený fotbalista.
Jedna redaktorka zvolá: „Takže tímto potvrzujete, že jste oba homosexuálové?”

„Nebudeš mi věřit, Maruš, před chvílí jsem tě zrovna viděl v televizi!” oznamuje ženě pan Hovorka.
„A kde to bylo?” zajímá se překvapená manželka.
„V dokumentu o pravěkých zvířatech.”

„Jak se můžu ponořit do víru dění,” zoufá si samotář, „když neumím plavat...”