Nejlepší vtipy

Přijde dědeček na pravidelnou lékařskou prohlídku. Doktor ho prohlédne: „Tak dědo, to bychom měli, ale ještě budete muset přijít zítra, abychom vám odebrali vzorky krve, moči a stolice.”
Děda: „Ale pane doktor, já zejtra nemůžu. Nestačilo by, kdybych vám tady nechal spodky?”

Jak se řekne maďarsky smeták?
Bordel tyčka.

Malý, tak osmiletý chlapec si v drogerii vybírá prací prášek. Vezme pětikilové balení a nese ho k pokladně. Pokladní se ho s úsměvem ptá: „Copak, chlapečku, máš hodně špinavého prádla?”
„Ne, žádné prádlo. Psa.”
„Ale chlapečku, psa bys měl mýt něčím jiným. Tenhle prášek je hodně silný. Pejskovi by se mohlo udělat špatně a dokonce by mohl i umřít.”
Chlapeček si to nedal vymluvit, rezolutně postavil krabici na pult a vytáhl peníze. Pokladní to vzdala a chlapeček spokojeně odešel.
O týden později se chlapeček objevil s lístečkem na velký nákup. Když se ptal paní pokladní, kde najde lak na vlasy, ta se mezi řečí ptá, co dělá jeho pejsek. Chlapeček nasadí smutný výraz a povídá: „Pejsek mi umřel.”
Pokladní nechce chlapečkovi psychicky ubližovat, a tak mu řekne, že jí to velice mrzí, ale neodpustí si dodat: „Ale říkala jsem ti, že ten prací prášek nebyl dobrý nápad.”
„Nemyslím si, že mu ublížil ten prací prášek.”
„Ne? A co ho tedy zabilo?”
„No, myslím, že to bylo to odstřeďování.”

Co dělali permoníci?
Prali money.

„No tak, běž, běž!” popohání na Sibiři trenér hráče.
Ten bezmocně odpovídá: „Když já nemůžu, přimrzly mi nohy!”

Oznamuje chlápek příteli: „Koupil jsem si byt v Leninově ulici.”
„Od koho, od Lenina?”

Kárá deváťák na školním záchodě, který je celý začouzený, přítomného prvňáčka: „Ty nevíš, že se na záchodě nesmí kouřit?!”
„Vím,” odvětí mladší žák, „ale přeci tě nebudu bonzovat!”

„Tak ten Anatole přece jen dostal věnec,” konstatuje po Velké pardubické pan Vodička.
„Vždyť ani nedoběhl!” zlobí se pan Sejček.
Vodička suše odvětí: „No právě, položili mu ho na hrob.”

Zajíček přiběhne domů celý uválený a slizký a vzápětí je plná nora smradu.
„Co jsi, prosím tě, dělal?” zamračí se zaječice. „Ty ses snad vyválel někde v hnoji!”
Zajíček na to: „To ne, ale potkal jsem medvěda a ten se mě zeptal, jestli pelichám. A když jsem řekl, že ne, vytřel si se mnou zadek!”

Šéf mrazivě k nové sekretářce: „Měla jste tu být v osm hodin!”
„A co se tu zajímavého dělo?”

„Jaképak filmování?” zlobí se na rozhodčího žlutě pokáraný fotbalista. „Vidíte snad, že bych u sebe měl kameru?”

Co je to: Hubený, hubený, hubená, hubený, hubená?
Fronta Somálců na maso.

V pátek padla a Jirka Jedlička už verbuje kolegu: „Nezašel bys v sobotu na kuželky?”
„Nemůžu,” zklame ho spolupracovník, „jdeme se švagrem na bowling.”

„Vrchní, prchni!” rozlítil se host. „To maso je na půlce fialové!”
„Nebojte, pane, to není zkažené. Ta kráva jen měla modřiny!”

V parku uprostřed města pracují dvě blondýnky. Jedna vždy vyhloubí jámu a druhá, která jde za ní, ji zase vykopanou hlínou zaháže. Pracují tak s vervou celý den bez odpočinku, jedna vykopává díry, druhá je zase zahazuje.
Jednomu kolemjdoucímu to nedá a po chvíli se jich zeptá: „Oceňuji vaši píli, slečny, ale byli byste tak laskavé a vysvětlili mi, jaký smysl vaše práce má? Vy vykopete jámu a vaše kolegyně ji zase hlínou zahází.”
Ta první se zastaví, utře pot z čela a povídá: „Víte, normálně pracujeme ve třech. Jenže kolegyně, která do těch jam sází stromky, je dneska nemocná.”

„Nazdar Láďo, prý jsi sbalil novou kočku?”
„No, sbalil, ale než jsem ji přinesl domů, tak se v tom baťohu udusila.”

Chlápek jde k doktorovi na pravidelnou kontrolu a dozví se, že je smrtelně nemocný a do půl roku zemře. Když přijde domů, říká své ženě: „Byl jsem na kontrole, a doktor mi řekl, že mám AIDS a do půl roku jsem mrtvej.”
Pak se sbalí a jde na pivo. Když se trochu zpije, řekne totéž i svým kámošům z hospody. Za dva dny potká na ulici svého doktora a ten mu říká: „Koukám, že jste s tím celkem smířenej, ale řekněte mi, proč si celé město povídá, že máte AIDS, když jsem vám říkal, že máte zhoubnej mozkovej nádor?”
„Smířil jsem se s tím, že brzo umřu, ale nechci, aby mi po mý smrti někdo chodil šukat ženu.”

Zemřel papež a samozřejmě jde do nebe. Zaťuká na bránu a z ní vykoukne svatý Petr.
„Jméno?” zeptá se dost stroze.
„Svatý Otec.”
Svatý Petr projede na terminálu databázi a zavrtí hlavou: „Je mi líto, ale nikdo takový do nebe jít nemá.”
„Tak zkuste Jan Pavel II,” naléhá příchozí.
Bez výsledku: „Ne, ani ten tady není.”
„Tak zkuste... jo... zkuste Wojtyla, Karel.”
A svatý Petr opět: „Ne, nikdo takový v počítači není, pane.”
„To snad není možné!” rozčílí se papež. „Celý život si odříkám, snažím se jít příkladem, stamiliony lidí dole na zemi mě uctívají a vy mě teď nechcete pustit do nebe? Jak si to představujete? Co to má znamenat?”
Svatý Petr spiklenecky zamrká a ukáže prstem: „Koukněte támhle nahoru, zdraví vás skrytá kamera!”

Přítel se ptá přítele: „Kam letos pojedeš na dovolenou?”
„Do Afriky, lovit lvy.”
„Nejezdi tam, je to nebezpečný. Stačí chvilka nepozornosti a přijdeš o ruku.”
„Žádný strach. Dám si pozor.”
Po roce se opět potkají a ten cestovatel má místo ruky hák. Kamarád se ptá: „Lev, že?”
„Jo, lev.”
„A co budeš dělat letos?”
„Pojedu do Ameriky lovit krokodýly.”
„Nejezdi, je to nebezpečný. Stačí chvilka nepozornosti a jseš i bez nohy.”
„Neboj, dám si větší pozor.”
Další rok na to: „Kde máš nohu?”
„Krokodýl.”
„Letos, doufám, už nikam nepojedeš.”
„Pojedu do Himalájí lovit orly.”
„Prosím tě, nejezdi tam. Už nemáš ruku ani nohu, chceš přijít i o oko?”
„Dám si pozor.”
Po návratu: „Cos dělal, kde máš oko? Orel, co?”
„Ale ne, spadnul mi do oka kamínek a já v tom háku nemám ten správný cit.”

Zajíček Azurit sledoval v televizi hrozivou ropnou skvrnu a povzdechl si: „Tak s tímhle nic nesvedu!”