Nejlepší vtipy

Mladík vrazil u obvodu do stolu, u kterého seděla komise.
„Neschopen,” prohlásil vojenský doktor. „Je slepý.”
Mladík se nehýbal. Lékař říká: „Mimo to je hluchý.”
Mladík stál jako sloup, konečně ze sebe vypraví: „Já chci být vojákem! Chci sloužit císaři pánu!”
Doktor uzavírá: „Navždy neschopen, protože je ke všemu také blbý!”

Tchýně přijde navštívit zetě. Ten otevře dveře a vítá ji: Dobré odpoledne, maminko. Jsem tak rád, že vás vidím. Je to tak dávno, co jsem vás viděl naposledy. Pojďte dál! Jak dlouho se zdržíte? Dokud tě nebude moje přítomnost unavovat. Vy nechcete zůstat ani na čaj?

„Jsou ti kapři živí?”
„Pochopitelně.”
„A čerství?”

Právě skončila americká občanská válka a voják konfederace jede domů vlakem. Zrovna naproti němu si sedne krásná slečna v bílém, ale hned potom si k ní přisedne seveřanský dobrodruh a začne ji obtěžovat nemravnými návrhy. Slečna ho ignoruje, až jí nakonec nabídne dva dolary, když jeho sexuální představy naplní. Vtom se jižan naštve a napálí mu kulku rovnou mezi oči. Překročí mrtvolu, přisedne ke slečně a povídá: „Dobře, vyhráli válku, osvobodili negry... Ale zvedat ceny nebudou!”

Po poušti se plazí Pinocio, a nad ním krouží datlové...

Do kovárny přijde návštěvník a co nevidí: kovář si poloří svůj úd na kovadlinu, udeří do něj velikým kladivem a děsně zařve. "Co to proboha děláte?!" diví se host. "Co dělám?" rozvážně na to umouněnec. "Dělám si rozkoš." "Rozkoš?! Jakápak tohle může být rozkoš?" "To byste se divil. Dokážete si vůbec představit tu slast, když se nikdy netrefím?!"

Sedí si tak profesor ve veřejné knihovně a sbírá jakési informace na svou další přednášku statistiky, když najednou překvapen vykřikne: "Překvapivé! Zvláštní!" "Co se stalo?" optá se jeden ze studentů. "Věřil byste, že při každém mém výdechu zemře jeden člověk?" "Opravdu zajímavé," opáčí student. "A zkusil jste jinou zubní pastu?"

Bilog, fyzik a matematik stojí před vchodem do domu a sledují, jak 1 člověk vešel dovnitř a 2 lidé vyšli ven. Biolog to komentuje:"To je jasný, ty lidi se vevnitř množej, a proto jich vychází vic naž vchází do baráku.". Fyzik nesouhlasí, prohlašuje:"To je chyba měření". Matematik se zamyslí a pak prohlásí:"Když teď vyjde minus jeden člověk, nebude v domě nikdo."

„Tvůj automobil, tvé rádio, tvůj televizor a tvé křeslo! Jednou jsme manželé, tak u nás nejsou ani tvé, ani mé věci, ale jen naše. A co to tam pořád hledáš ve skříni?”
„Naše kalhoty!”

Kolik se vejde do restaurace Somálců? ??? To se neví, oni tam ještě nikdy nebyli.

Somálče, neschovávej se za tou lopatou !!! Aha, tak vás je tam víc?

„Moje žena má nějaké tajné zaměstnání,” vypráví pan František, „pořád dělá noční, tam ji ožerou, aby si nic nepamatovala. Ráno sotva stojí na nohách. Ale těch peněz, co vždycky potom ráno přinese!”

Sedí rybář u řeky a chytne zlatou rybku. Ta, aby ji pustil, mu slíbí, že mu splní jedno přání. Rybář chvíli přemýšlí a pak vyhrkne: „Chci, abych močil šampaňské!”
Rybka mu vyplní jeho přání a rybář jde spokojeně domů. Přijde domů a řekne starý: „Přines skleničky, budeme pít šampaňské.”
Rychle se však opraví: „Vlastně jenom jednu, ty budeš pít z lahve!”

Rozhovor učitele a žáka: „Proč jsi přišel pozdě do školy?”
„Protože jsem vyšel pozdě z domu.”
„A proč jsi nevyšel dřív?”
„Protože už bylo pozdě, abych vyšel dřív.”

Vidím Dežo, že sis koupil nové auto. Starou škodovečku.No, protože ten Mercedes, co stál vedle, nešel odemknout!

„Co bys řekl, kdybys potkal ženu, která tě bude mít ráda i takového, jaký jsi a nebude na tebe mít přehnané požadavky?”
„Řekl bych: Ahoj mami.”

Vojín na vojně prohrabuje kufr, který mu poslala máma a mumlá si: „Máma píše, že moje žena je v tom a já ji nikde nenašel.”

Lord sedí ve své lenošce a náhle ho něco napadne. Zavolá sluhu a ptá se: „Jean, kde jsou děti?”
„V lednici, vaše lordstvo.”
Lord se strachuje: „A nebude jim tam zima?”
„Ne,” ujistí ho Jean, „zavřel jsem dveře.”

Před Národním divadlem osloví jeden pán druhého: "Víte, jaký je rozdíl mezi Národním divadlem a námi? Národní divadlo ma východ z nouze a my máme nouzi z Východu." Druhý vytáhne příslušnou placku a zeptá se: "A víte, jaký je rozdíl mezi Národním divadlem a vámi? Národní divadlo tady zůstane a vy půjdete se mnou." A on na to: "Víte, jaký je rozdíl mezi námi dvěma?" "Ne." A vytáhne příslušnou placku a říká: "Vůbec žádný."

Vědci za totality vykopou dvě kostry a určí, že jsou to Cyril a Metoděj. Ale teď nevědí, který je který. Pošlou obě kostry do Sojuzu, ke specialistům. Za měsíc přijdou vzorky zpátky ve dvou malých krabicích, obě kostry naprosto na prášek. V jedné krabici je malá cedulka: "To je Cyril - přiznal se."