Nejlepší vtipy

Do autoservisu vtrhne nespokojený zákazník a rozkřikne se na automechanika, který opravoval jeho vůz: „Chlape, co jste mi to tam namontoval za motor?!”
„Copak, nešlape?” s kamennou tváří odpoví mechanik.
„Šlape! Právě že šlape! Sotva jsem nastartoval, motor byl deset metrů přede mnou!”

Přijde lord McGregor na poštu vyplňovat složenku. U jedné kolonky se zasekne a začne nervózně okusovat tužku. Když to trvá dvacet minut, poštovní úřednice už to nevydrží a ptá se: „Potřebujete s něčím poradit, lorde McGregore?”
Nato se lord klepne do čela a radostně vykřikne: „McGregor, to je to slovo!”

Lehne večer policajt do postele a začne počítat trčící nohy: „Jedna, dvě, tři, čtyři, pět, šest.”
Vyleze z postele a znova počítá: „Jedna, dvě, tři, čtyři. Fuj, už jsem se lekl!”

„Pánové, nežeňte se,” prosil běžce jejich trenér.

„Včera jsem byl na tom nejnudnějším představení na světě,” vypráví kolegovi policajt.
„A jak se to jmenovalo?”
„Asi Okno, protože tam přišel nějakej chlápek, chvíli tiše stál a pak jenom řekl: Mám okno.”

Vodník přijde domů a zjistí, že jeden z jeho malovaných hrnečků, ve kterých si celý život pečlivě shromažďuje své pracně získané dušičky, je prázdný. Rozčílí se na manželku: „Co si s tou dušičkou provedla?!”
„Já ji nevypila!” brání se žena.
Za chvíli se ozve tenký hlásek z jejího žaludku: „Já taky ne!”

Přiběhne do horského chaty vyděšený turista a křičí: „Utečte! Všichni utečte! Valí se sem obrovská sněhová koule!”
Recepční ho mírní: „Z toho si nic nedělejte, to jen Yetti metá kotrmelce.”

Telefonní záznamník: „Tady smrt. Jestli zanecháte své jméno a číslo, přijdu si pro vás!”

Majitel holičství přistihne jednoho ze svých zaměstnanců, jak šlape zákazníkovi po hlavě.
„Co to vyvádíte, člověče?!” rozkřikne se.
„Pán ráčil pěšinku... a ta se musí pěkně ušlapat!”

„Žán, rychle se schovejte. Obklíčila nás národní garda.”
„A můžete mi vysvětlit, jak jste na to přišel, pane?”
„No dobře. Řekněte, jsou snad kolem našeho domu nějaké lampy či jiná světla?”
„Samozřejmě že ne, pane.”
„No tak vidíte, a jak si jinak vysvětlíte tu záplavu světel venku?”
„Ale pane, musím vám připomenout, že jste na návštěvě u svého bratrance ve městě!”

Chlápek v hospodě: „Co máte dnes za specialitu?”
„Jánošíkovo žebro.”
„Já bych si dal něco čerstvějšího!”

„Haló,” volá host na čísníka, „poznáváš mě?”
„Ne, pane, nikdy jsem vás neviděl,” bezradně krčí rameny číšník.
„Ty lháři,” osopí se na něj muž, „vždyť jsem si u tebe před hodinou objednal řízek!”

V telefonu u Vomáčků se ozve ženský hlas: „Volám na ten inzerát z novin - prodám pianino. Jmenuji se Nina, tak za kolik byste toho pyja prodal?”

Ptají se komorníka, zda mu nevadí, že mu lord chodí za ženou.
„Nevadí, já mu také chodím za tou jeho. Akorát mě štve, že já mu dělám malé lordy a on mně jen malé komorníky!”

Pan Oulehla čeká na instalatéra už třetí den a když u nich zazvoní chlap s kabelou, vtáhnou ho dovnitř, kafíčko, štamprdlátko, husička... Když dojí, pochválí jídlo a pak: „To jste hodní, takhle pohostit, ale já se chtěl jen zeptat, kde bydlí Novákovi, já jim jdu opravit televizi...”

Pepíček s Aničkou šli na piknik. Mají s sebou párky. Hodí je do řeky a myslí si, že se uvaří. Po chvíli Pepa řekne: „Aničko, pojď pro ty párky, už asi budou hotové.”
Anička souhlasí. V řece hledají, hledají, a Anča vykřikne: „Už ho mám!”
A Pepa na to: „Anča, fuj, to je můj!”

Do obchodu přijde dáma a přinese nazpátek umělé poprsí, které
koupila před dvěma dny, že je jí to velké. Namanul se k tomu obchodní vedoucí a zařval na prodavače: „Člověče, vy jste ale hovado! Ta dáma potřebuje prsa číslo tři a vy jste jí dal prdel číslo pět.”

Když někdo umí dva jazyky, je dualinguální. Když někdo umí tři jazyky, je trilinguální. Kdo je to ten, kdo neumí pořádně ani svůj mateřský jazyk?
Američan!

Velký obchodní koráb z Damašku je na volném moři přepaden jinou obchodní lodí s piráty na palubě. Všichni na korábu jsou pobiti. Jako poslední padá k zemi kapitán a ještě před smrtí prosí piráta: „Řekněte, proč jste nevyvěsili černou vlajku se skříženými hnáty?”
„Ze slušnosti,” vysvětluje krvavý rebel. „Náš kapitán přišel o ruce v souboji se žralokem.”

Číšník nese hostovi jídlo.
„Co to je?!” zlobí se zákazník. „Šiška, čtyři bukvice, zmuchlaný kapesník...”
„Ale pane,” namítne číšník, „vždyť jste si to sám vybral - Tajemství Rumcajsovy kapsy!”

„Pane Náhlovský, jak se vám líbí na našem plese dámské toalety?”
„Ani nevím, já se vždycky vyčurám v průjezdu!”

Baví se dva čerti.
„Měl jsem mladou, pěknou, bohatou, čistotnou, pečlivou...” prozrazuje první.
„A proč jsi se s ní teda rozešel?” nechápe druhý pekelník.
„S tou pečlivostí to přeháněla - umyla mi všechna ohniště v mém rajonu!”

Když se loď přiblížila ke břehu, kapitán vykřikl: „Vyhoďte kotvy!”
Po chvíli za ním přišel jeden z námořníků: „Pane, co máme dělat? Ty kotvy se nám nechtějí vejít do odpadkového koše!”

Šachový velmistr z dlouhé chvíle vyzve k partičce staršího muže ze sousedního kupé... a ten partii neprohraje. Poražený velmistr praví: „Mohl jste mně dát mat již dřív, kdybyste táhl věží!”
„Ano? Věží se může taky táhnout?” diví se spolucestující.

Jde blázen po ulici a táhne za sebou na vodítku cihlu. Vidí ho policajt a řekne si, že si z něj udělá srandu. Přijde k němu a povídá: „Jé, vy máte krásného pejska!”
Blázen na to: „Jste normální?! Nevidíte, že je to cihla?”
Policajt naštvaně odchází, blázen se otočí a říká: „To jsme ho vypekli, viď, Alíku?”

V tmavé ulici ve stínu velkoměsta došlo k přepadení, jehož hlavní aktér byl neobyčejný slušňák a příjemným hlasem pravil k oběti: „Byl by džentlmen tak laskav a ráčil by poskytnout menší finanční výpomoc hladovému bližnímu bez práce, který nemá vůbec nic mimo pistole, co drží v ruce?”

Jdou dva trampové po louce a uvidí zmiji. Jeden ji se zájmem pozoruje a druhý se ho po chvilce ptá: „Ty, Kendy, nad čím přemýšlíš?”
„Napadlo mě, jak asi mohla ta zmije přijít k takovýmhle klikyhákům...”
„V tom nemusíš nic hledat, asi ji někdo normálně počmáral.”

V muzeu: „To je socha Minervy.”
„A ta socha vedle, to je její manžel?”
„Ne. Manžela neměla. Byla to totiž bohyně moudrosti.”

Tři chlapci se hádají, čí děda je nejdrsnější.
„Nejdrsnější je ten můj,” říká první kluk, „poslouchá Ozzyho Osbourna.”
„To nic není,” namítne druhý, „můj děda poslouchá Black Sabbath.”
„Ale na mého dědečka nemáte,” povídá třetí hoch, „z jeho oblíbené hudby vstávají hrůzou vlasy Ozzymu Osbournovi i Black Sabbathům.”
„A co to poslouchá?”
„Evu a Vaška.”

Na policii: „Chtěla bych odvolat to ohlášené znásilnění z minulého týdne. Zjistila jsem, že se jedná o docela slušného a zámožného člověka.”

Majitel společnosti vyrábějící těstoviny říká známému: „Slyšel jsem, že máš takovou rýmu, že ti tečou nudle z nosu...”
„No, to je pravda,” přisvědčí nastydlý muž. „Copak, že se o mě najednou tak staráš?”
„Víš, musím mít přehled o konkurenci.”

Víte, proč trabant nemá bezpečnostní pásy?
Protože se jeden jeho majitel zapomněl odpoutat a vběhl i s vozem do tramvaje.

Aron s Izákem se pohádali. Izák v zlosti řekl Aronovi, že je smradlavý žid. Aron si šel stěžovat k rabínovi. Ten si druhý den Izáka zavolal, vyslechl si jeho verzi a nařídil mu, že se musí Aronovi omluvit. Izák se ptá: „A můžu se mu omluvit po telefonu?”
Rabín souhlasil, a tak Izák zvedl telefon, vytočil Aronovo číslo a povídá: „Haló, to je byt pana Kohna?”
Na druhé straně se ozve Aron: „Ne, to bude asi omyl.”
„Tak promiňte!”

Pod lavičkou uprostřed Václavského náměstí byl objeven podezřelý předmět připomínající bombu. Na místo dorazila přivolaná skupina policejních pyrotechniků. Předmět již bombu nepřipomíná.

Dva lordi, angličan MacKinne a skotský lord KenMarry se u karetní partie bridge dostali do těžkého sporu. Nemohlo to ani skončit jinak než vzájemnou výzvou na souboj, který se měl uskutečnit druhého dne za úsvitu. Večer přišel sluha anglického lorda, který měl u souboje asistovat jako svědek za skotským lordem a oznámí mu: „Pane, pokud s tím budete souhlasit, tak můj pán navrhuje na třicet metrů pistole.”
Skotský lord se na chvíli zamyslí a pak řekne: „S tou vzdáleností souhlasím, ale já navrhuji šavle...”

Policajt zatýká němého: „Máte právo nevypovídat! Všechno, co řeknete, může být použito proti vám!”

Lordovi utekla manželka. Třetí den někdo zvoní. Služebná jde otevřít a povídá překvapeně: „Jé, to jste vy, milostpaní?”
„A kdopak by to měl být?!” ptá se paní přísně.
„No,” povídá služka, „já myslela, že je to nějakej další gratulant.”

Jede lord s lady limuzínou do opery a lady najednou říká: „Jean, otočte to, jedeme okamžitě domů.”
Jean se diví: „Ale proč?”
„Opera bude stát ještě sto let!”

Vrací se policista nečekaně v noci ze služby, vtrhne do ložnice, popadne manželčina milence a začne ho mlátit: „Tak to vy jste zaparkoval na mém místě!”

Když po luxusní večeři došlo na jednání, jeden z dvou elegantních hostů prohlásil: „Já jsem jen přišel omluvit šéfa.”

Lord Patrick se doslechl o smrti svého dobrého přítele, lorda Butterfielda, a vyptává se: „Jaká byla jeho poslední slova?”
„Žádná, mylorde!” informuje ho přítelův sluha. „Jeho žena ho do poslední chvíle nepustila ke slovu!”

„Přihlášením do soutěže potvrzujete své autorství,” čte vědec v propozicích klání jemu podobných. Nato vítězoslavně zvolá: „Takže ušetřím za patentní úřad!”