Nejlepší vtipy

Dežo volá na Hrad: „Haló, slyšel jsem, že tam máte volné místo.”
„Dežo, ty ses zbláznil?”
„To ne, ale jestli je to podmínkou, tak můžu!”

„Jean,” zamyslí se u oběda lord, „kdy jsme byli naposledy na lovu kachen?”
„Včera, sire.”
„No vidíte,” spravedlivě se hněvá starý pán. „Proč jsme tedy měli dnes na oběd zase koninu?”
„Lituji, sire, ale kuchař připraví vždy jen to, co vaše lordstvo ráčí trefit.”

Lord Cecil se vrací z daleké cesty. Vstoupí do pokoje a začne hledat břitvu. Lady se rozpačitě ptá: „Co zamýšlíte dělat s tou břitvou?”
„Jestli v těch botech za závěsem nejsou nohy, budu se holit.”

Jednou Chucka Norrise kousla kobra. Po 8 hodinách v krutých bolestích zemřela.

Jde farář a šplápne do hovna.
"Hergot, hovno!"
"Sakra, řekl jsem hovno!"
"Do prdele, řekl jsem sakra!"
"Kurva, řekl jsem do prdele!"
"Ale, seru na to, stejně jsem nechtěl bejt farářem!"

Pepíček povídá vietnamcovi: ,, Ty tady pořád jen stojíš, to nemáš křečové žíly? " A vietnamec: ,, Nemám, nemám, ale zítra dovezu! "

Přijede nejvyšší rabi do Vatikánu na návštěvu. Všechno si prohlédne, lecos se mu líbí, ale nechápe, proč uprostřed chrámu stojí telefonní budka. Zeptá se tedy: „Svatý otče, k čemu je ta telefonní budka?”
„To je spojení k bohu.”
„A mohl bych si zatelefonovat?”
„Ale zajisté.”
Rabi vejde do budky, vytočí číslo a takových deset minut hovoří s bohem. Po skončení hovoru vyjde z budky a ptá se: „Co zaplatím?”
„500 dolarů.”
„Cože, 500 dolarů za deset minut?”
„No, ono to jde přes satelit a to stojí hrozný peníze,” odpovídá svatý otec.
Rabi nekomentuje, vytáhne pět set dolarů a zaplatí.
Po nějakém čase vyrazí papež do Jeruzaléma, všechno si prohlédne a všimne si, že v největší synagoze stojí také telefonní budka.
„To je spojení s bohem?” ptá se.
„Jistě, svatý otče.”
„A mohl bych si zavolat?”
„Zajisté, svatý otče.”
Papež vejde do budky a asi deset minut hovoří s bohem. Po skončení hovoru vyjde a ptá se: „Co zaplatím?”
„10 centů, svatý otče.”
„Cože, jen deset centů, když u nás to stojí takový peníze?”
„To víte, místní hovor.”

Paní učitelka se ptá dětí: „Co byste řekli, kdybyste přišli k mému hrobu?”
Přihlásí se Anička: „Tady leží má nejoblíbenější paní učitelka.”
„Výborně, Aničko, dostaneš jedničku.”
Přihlásí se Honzík: „Zde odpočívá nejhodnější paní učitelka.”
„Výborně, Honzíku, dostaneš jedničku.”
Potom se Pepíčkovi ztratí guma a on ji začne hledat. Paní učitelka přezkouší i ostatní žáky a nakonec vyvolá Pepíčka. Pepíček v tom okamžiku najde gumu a říká: „Tady leží, mrcha!”

Pes: „Pán mě krmí, stará se o mě, dává mi střechu nad hlavou - určitě to je Bůh!”
Kočka: „Pán mě krmí, stará se o mě, dává mi střechu nad hlavou - určitě jsem Bůh!”

Chuck Norris dokáže vypít vodu z kohoutku na ex.

Jeho velitel ho tam provadi a rika: "Tady je jidelna, tady jime, tady je spolecenska mistnost, sem se chodime divat na televizi."
A vojak se pta: A jak je to tady se zenskejma, mate tu nejaky?
"No, zensky tu nejsou, ale od toho mame tamhle v ohrade tu velbloudici."
"Fuj, to nikdy."
A tak zije vojak v pousti. Je tam mesic, dva mesice a uz je poradne nadrzenej a tak jde za velitelem, jestli by mu nepujcil klic od te ohrady s tou velbloudici.
Tak tam jde a za hodinu prijde poradne pokopanej a pokousanej a pta se velitele:
"To mi reknete, jak to s tou velbloudici delate?"
"No sednem nani a jedem za zenskejma do mesta."

Chuck Norris je tak rychlý, že může oběhnout Zemi a udeřit se do zad.

Chuck Norris dokáže skočit do řeči v SMS

Chuck Norris zrušil periodickou tabulku prvků, protože uznává pouze prvek překvapení.

Přijde stará paní k doktorovi a říká: "Pane doktore, mám velký problém. Trápí mne větry, ale co je horší, nejsou slyšet a nemají žádný zápach. Třeba teď, co jsem tady, jsem si prdla už nejmíň desetkrát. Poraďte, co mám dělat?" Doktor jí napíše recept: "Berte tyhle pilulky třikrát denně a přijďte za týden na kontrolu." Babka dorazí o týden později a vypadá naštvaně: "Pane doktore, nejenže prdím stejně jako před týdnem, ale navíc po těch pilulkách to teď úplně hrozně smrdí! Co mi k tomu řeknete?" "Uklidněte se, paní. Teď, když jsme vám srovnali čich, napíšu vám ještě něco na sluch."

Když byl Chuck Norris ještě bakterie porazil Domestos.

Chuck Norris dokáže zvednout nepřijatý hovor.

Chuck Norris umí zvednout křeslo, na kterém právě sedí!

Lékař k pacientovi: „Mám pro vás trochu špatnou zprávu. Bojím se, že už nebudete moci pracovat.”
„S tím si nelamte hlavu, doktore. A teď mi řekněte tu špatnou zprávu.”

Každou sobotu přivedla mladá maminka své tři kloučky k dědečkovi. Kluci vždycky chtěli hrát na vojáky a pokaždé nějak dědu zapojili. Jednou se takhle maminka vrací a sleduje, jak Pepíček namíří na dědečka ramínko na šaty a prásk. Dědeček sebou práskne o zem a dělá mrtvého. Maminka k němu přikvačí, aby zkontrolovala, jestli se nepraštil. Děda otevře jedno oko a šeptá: „Nech mě. Tohle dělám často, je to jediná šance, jak si odpočinout.”

Pitva prokázala, že pacient zemřel až při pitvě.

Jeden bohatý páníček se rozhodl jet do Afriky, a vzal si s sebou svého věrného psa. Pes začal honit motýly a ztratil se. A jak se tak potloukal po buši, vidí, jak se k němu řítí leopard se záměrem sežrat ho. Pes se lekl, ale všiml si kostí roztroušených kolem, usadil se a jednu z kostí začal poklidně žvýkat. A ve chvíli, kdy se leopard chystá ke skoku, pes řekne: „To vám řeknu, to byl ale dobrý leopard, mňam, mňam! Jestlipak je jich tady ještě víc!”
Leopard to zaslechne a v poslední chvíli se zarazí. Odplíží se do křoví a tam si řekne: „Fuj, ale to bylo o fous!”
Opice, která to všechno sledovala ze stromu, usoudila, že tohle všechno by se mohlo hezky zpeněžit. Šla za leopardem a za mírnou odměnu mu vykecala, co všechno viděla a co se stalo. Leopard se rozzuřil, že si z něho pes dělal srandu a sdělil smrťácky: „Víš co, vopice, vlez mi na záda a pojď se podívat, co já udělám tomu psovi!”
Pes uvidí leoparda, jak utíká s opicí na zádech k němu a říká si: „Co udělám teď, proboha!”
Místo útěku si sedne zády k leopardovi a předstírá, že ho ještě nevidí a právě v okamžiku, kdy se k němu leopard přiblíží na doslech, hlasitě zavrčí: „Hernajs, kde je ta zatracená vopice, co jsem ji před chvílí poslal pro dalšího leoparda?”

Pepíček si hraje ve školce s elektrickým vláčkem. Když vláček zastaví, Pepíček řekne: „Kokoti, vystupovat.” Za chvíli řekne: „Kokoti, nastupovat!” Vláček se rozjede.
Slyší to paní učitelka a velice se rozzlobí, vláček vypne a Pepíčka postaví do kouta klečet. Asi po hodině chce vyzkoušet své výchovné metody a proto dovolí Pepíčkovi zase si hrát s vláčkem.
Pepíček přijde a říká: „Kokoti, nastupovat, kvůli tý píče máme hodinu zpoždění.”

Pepíček veze chromého dědečka vozíkem na vzduch do lesa. Zaběhne si natrhat jahody a když se vrací, vidí u vozíku ohromného medvěda a vozík prázdný. Běží domů s křikem: „Maminko, maminko, ohromný medvěd sežral dědečka!”
„Co kecáš, dědeček přiběhl už dávno před tebou!”

Paní učitelka se ptá dětí, které zvíře se nejrychleji naučí mluvit lidskou řečí. Nikdo se nehlásí, až po chvíli Pepíček.
„No, Pepíčku, tak které zvířátko?”
„Prosím, rybičky.”
„A jak jsi na to přišel, Pepíčku?”
„Naši mají v ložnici akvárium a nedávno se z ložnice ozvalo: Jestli mě ještě jednou kousneš do ocasu, tak tě prohodím akváriem!”

Chlubí se v porodnici jeden novorozenec druhému: „Já jsem kluk.”
„Jak to víš?” diví se druhý.
„Počkej chvilku, až odejde sestra. Já ti to ukážu.”
„Tak to ukaž!” naléhá druhý novorozenec, když sestra odejde.
Ten první odhrne peřinku a ukazuje prstem: „Vidíš? Mám modré ponožky!”

Na pánské toaletě stojí tři u pisoáru. První dokončí své dílo a jde si umýt ruce. Na osušení použije papírové utěrky. Spotřebuje jich asi deset, dokud neutře poslední kapičku vody. Otočí se k ostatním a říká: „My z Phillipsu jsme vedeni k tomu, abychom všechno dělali extrémně dokonale.”
Druhý již také skončil a také si umyje ruce. Utře si je však pouze do jedné papírové utěrky, přičemž využije každý milimetr čtvereční volné plochy. Otočí se a povídá: „My ze Siemensu jsme vedeni k tomu, abychom všechno dělali nejen extrémně dokonale, ale i extrémně efektivně.”
Třetí skončí svou práci a odchází. Cestou ke dveřím přes rameno prohodí: „My ze Třineckých železáren si nechčijeme na ruce!”

Munkeles se odhodlá na cestu k zázračnému rabimu, aby se ho zeptal na dvě věci, které ho tíží. Majitel panství mu totiž vypověděl pacht a kdykoliv Munkeles přijde na zámek vyjednávat, dá ho vyhodit. A druhá věc: Munkelesova mladá, krásná žena, ač se doma denně modlí k Bohu, ne a ne dostat dítě.
Moudrý rabi ho vyslechl a praví: „Víš co, Munkeles? Pošli na zámek svou paní a ty se zatím modli, aby to všechno dobře dopadlo!”

Dívka u zpovědi: „Pane faráři, já tělesně zhřešila!”
„A kolikrát?”
„Nevím, ale pokaždé jsem si dala na stranu bramboru.”
„Dobrá, tak je přivez, spočítám je a podle toho dám rozhřešení!”
Za chvíli vidí dívku, jak na trakaři veze pytel brambor a káravě volá: „Vidíš, vidíš, pokání bude veliké!”
„Už vidím, protože musím jet ještě čtyřikrát!”

Po lese chodí strašně naštvaný medvěd. Všude okolo sníh, mrzne až praští. Medvěd tu kopne do jedličky, tam do zajíce, vlkovi rozbije hubu a při tom si mrmlá: „Proč jsem kurva v září pil to kafe...?!”

Angličan má ženu a milenku. Má rád ženu.
Francouz má ženu a milenku. Má rád milenku.
Žid má ženu a milenku. Má rád mámu.
Slovák má ženu a milenku. Má rád alkohol.

Vážený pane bobře, Váš syn udělal z naší krásné školy přehradu!

Zavolají vlka do porodnice, že se mu narodil syn. Vlk je štěstím bez sebe. "Ty očicka, to je celej tatínek, ta pusinka, to sem taky celej já. No a ty ouška....ty uši! ...sakra. Jen počkej zajíci!"

Maminka slyší Pepíčka jak řve o pomoc. Vyběhne do okna a říká: "Co se děje Pepíčku?"
Pepíček: "Ten pes tady šuká!!".
A maminka:"No a co?"
"Ale mě to bolí!!"

Přijde pán do zverimexu a povídá: „Jsem opuštěný a nemám si s kým večer doma povídat, chtěl bych dobře mluvícího papouška.”
Prodavač se omlouvá, že žádného papouška nemá, ale pán vidí, že vzadu u okna jeden sedí.
„To je opravdu mluvící papoušek,” povídá prodavač, „ale už je starý a pije jenom rum.”
Pán se zamyslí a prohlásí: „Mluvit umí, rum piju taky, tak já si ho vezmu.”
Jednoho dne musí odjet na týdenní služební cestu, tak oznamuje papouškovi: „Já musím odjet, a tak ti tady nechám pití na celý týden. Každý den ale vypij jenom jednu odměrku. Né, abys to vypil všechno najednou. Jestli to zjistím, tak ti vytrhám všechno peří!”
Rozloučí se a odejde. Jenže si na letišti vzpomene, že si doma zapomněl pas a vrátí se domů. Když otevře dveře, slyší z koupelny strašnej rámus. Vejde a co nevidí. Koupelna plná páry, rádio hraje naplno, vedle vany se válí prázdné odměrky rumu a ve vaně si papoušek s úsměvem trhá peří a křičí: „Já mám v prdeli nějaký peří...”

Farář na návštěvě, pořád mu přidávají, už nemůže a tak obrátí talíř dnem vzhůru a ptá se: „Víte, co to znamená?”
„Aby ne, naše svině, když se nažere, taky převrátí koryto!”

Rvačka mezi námořníky v krčmě je v plném proudu. Mladý námořník Patrick přichází v čele svých věrných kamarádů, rozhlédne se před krčmou a povídá: „Jdu tam a to budete koukat, jaký tam udělám za pár minut pořádek. V momentě to bude lítat na ulici.”
Kamarádi stojí v houstnoucím šeru na ulici před krčmou a čekají. Vtom vylétne postava oknem. Chvíli řev zevnitř, rány a kvílení... a vyletí druhá. Kamarádi počítají: „Třetí... čtvrtý... pátý... šestý... sedmý!”
Ze země se najednou zvedne Patrick a na kamarády vztekle zavrčí: „Nepočítejte, troubové! To jsem pořád já!”

Turista si koupil v Itálii renesanční obraz. Aby se vyhnul na hranicích nepříjemnostem s celníky, nechal obraz přemalovat primitivní krajinkou. Doma pověřil restaurátora odborným umytím obrazu. Za několik dní mu restaurátor telefonuje: „Krajinka zmizela, ale s ní taky renesanční obraz. Pod ní byla Madonna a teď se objevuje Mussolini. Mám pokračovat?”

„To jsem nevěděl, že sis koupil vodní lyže!” křičí na námořníka, který se žene po hladině jako blesk, známý rybář.
„Žádné vodní lyže, to jsem jen špatně harpunoval žraloka!”

Hra na Dědu Mráze: Ze skupiny se vylosuje Děda Mráz, ostatní si lehnou a Mráz jim běhá po zádech.

„Eminem! Britney! Sámer!” bije do očí z posprejované zídky starého domu.
Okolo jde důležitý pán s kufříkem, ostražitě se rozhlédne na všechny strany, pak vytáhne sprej a napíše: „Beethoven!”

U barového pultu sedí na vysoké stoličce vytáhlý námořník, který se snaží navázat rozhovor s vedle sedící dívkou.
„Víte, slečno,” povídá jí, „já vlastně ani nejsem tak veliký, ale my jsme brali dneska služné a já si sedím na peněžence!”