Nejlepší vtipy

Slečna se váží na automatické váze. Vhodí korunu, vyjede lístek, ona zavrtí hlavou a sundá si boty. Vhodí další korunu, zase vyjede lístek, ona zavrtí hlavou a sundá si sako. Opět vhodí korunu, vyjede lístek, slečna zavrtí hlavou a sundá si halenku. Pozoruje ji mladík a volá: „Zadržte, odteďka to platím já!”

Farmář se vrátí z basy, kde strávil pár let za nějakou tu šmelinu. Už je to pár dní, co zase obšťastňuje svoji ženušku a najde v jejím nočním stolku tři sojová zrníčka a obálku s 24 dolary. I ptá se své milované, co to znamená.
„Víš, drahý, nebyla jsem ti zas tak docela věrná. Je to přecejen dlouhá doba, co jsi byl pryč. A pokaždé, když jsem Tě podvedla, dala jsem jedno zrníčko do šuplíku, abych si pamatovala, co jsem provedla.”
„No a co těch 24 dolarů?”
„No... víš, když stoupla cena sóji na osmdesát centů za kilo, tak jsem všechno prodala.”

Přijde Němec do benzínky a čerpá si benzin do zadnice. Po chvíly k němu přijde pumpař a povída mu:"Das is nicht normal!!!" a on mu na to odpoví:"Ja das is Super!"

Na lodi cestuje kouzelník a občas předvádí cestujícím všelijaké triky. Jednou sáhne do klobouku a vytáhne králíka. „To znám!“ ozve se vzadu čísi hlas. Všichni se otočí a vidí papouška starého kormidelníka Fromma. Kouzelník si trochu zmateně vypůjčí od přítomného kapitána hodinky, vloží je do klobouku, mávne hůlkou a hodinky zmizí. Pak sáhne jedné dámě do ucha a za všeobecného smíchu vytáhne kapitánovy hodinky. „To znám!“ ozve se vzadu opět papoušek. Kouzelník zneklidněně mávne hůlkou a začne z klobouku vytahovat pestrobarevné šátky, jeden za druhým, až jich je plné jeviště. „To znám!“ zakřičí zezadu zase papoušek. Po několika okamžicích váhání se odhodlá kouzelník ke svému největšímu číslu. Vyzve jednoho z diváků, aby vyšel na jeviště, zahalí ho do těžké černé látky, spoutá řetězem, kdo chce z přítomných pánů, může převázat diváka i svou vlastní kravatou, aby byl jakýkoliv podvod vyloučen ... A ještě než stačí kouzelník mávnout svojí hůlkou, otřese strašlivý výbuch lodního kotle celou lodí. Stěžně praskají, paluba se bortí, loď se beznadějně rozpadá! Do křiku vyděšených cestujících tleská papoušek křídly a volá: „To neznám! To neznám!“

Kapitán svolá mužstvo na palubu a oznamuje: „Ode dneška nestrpím na lodi žádného, kdo by ve službě pil!" „Ale kapitáne," ozve se vzadu jeden námořník, „přeci nechcete s papouškem Ara řídit loď sám?"

V čekárně u gynekologa se rozléhá strašný nářek, evidentně mužský, vylekaná pacientka se ptá lékaře : " Pane doktore, prosím Vás, kdo to tam tak naříká ?" "Ale, odvětí lékař, jeden tatínek, chtěl vědět jaké jsou porodní bolesti, tak jsem mu dal klystýr a zašil zadek".

Tři chlápci padli do zajetí kanibalů. Jednoho rána k nim přišel náčelník a říká: "Jestli vy tři budete mít dohromady tak dlouhého ptáka jako já, tak vás pustím, jinak vás dnes sežereme." Pak odhrnul zástěru z fíkových listů a vytáhl svoje přirození. Byl mimořádně obdařený, změřili to na dvacet palců. První chlápek rozepnul kalhoty a vytáhl klacka deset palců dlouhého. Když změřili druhému chlapovi jeho chloubu na osm palců, oba si ulehčeně oddechli. Třetí chlápek rozepnul kalhoty a chvíli lovil ve spodkách. Pak vytáhl pindíka, který měřil akorát dva palce. Kanibal naštvaně říká: "Sakra, vyhráli jste. Dobře, támhle máte člun a když poplujete pořád na západ, za dva dny jste u civilizace." Chlapi vyrazili jak šílení, aby si to náhodou náčelník nerozmyslel. Když byli z dohledu, první povídá: "Měli jste kliku, že ho mám desetipalcového." Druhý říká: "Měli jste kliku, že ho mám osmipalcového." A třetí povídá: "Ne ne, měli jste kliku, že jsem měl erekci."

Potkají se dva opilí před brankou u baráku a začnou kecat: "Nazdar! Já jsem Pepa Novák." "To není možný! Já jsem taky Pepa Novák!" "Ale já tady bydlím." "No, já tady taky bydlím!" "Tak jdem dovnitř, ať nám to někdo vysvětlí." Zazvoní, otevřou se dveře, vyjde žena a začne řvát: "No to je nádhera. Otec a syn a sežraní jak prasata!"

„Pane doktore, každou noc se mi zdá hrozný sen. Jdu po ulici a vidím svou tchyni, jak vede na provázku krokodýla. A ještě teď se třesu strachy, když vidím ty žluté oči, zelenkavou kůži s puchýři a ohromná zubiska, co mě chtějí roztrhat!”
Doktor zvolá: „To je strašné, vždyť i já jsem se vyděsil!”
„Ale to ještě nic není, pane doktore, teď vám popíšu toho krokodýla!”

Jednou se lord vrací ve značně podroušené náladě domů. Ulehne do postele a do sklenice vedle postele dá svoje skleněné oko. V noci má však velikou žízeň, poslepu nahmatá sklenici a hodí obsah do sebe. Ráno se probudí a něco ho tlačí v dolní části těla. Zavolá tedy sluhu, aby se podíval, co tam má. Ten koukne a povídá: "Hrůza, Vaše lordstvo, někdo vám kouká ze zadku!"