Nejlepší vtipy

Někdo klepe na dveře.
„Kdo je?”
„Jehovisti.”
„A co chcete?”
„Popovídat si.”
„A kolik vás je?”
„Dva.”
„Tak si popovídejte...”

Kapitán přichází před nastoupenými námořníky a prohodí k prvnímu důstojníkovi: „Prosím vás, co to támhle trčí za nos? To nemůžete toho námořníka postavit do druhé řady?“ „Prosím, pane kapitáne, to je jeden z nováčků a on tam už stojí !“

V servisu: Vaše brzdy nešly spravit, tak jsem vám dal aspoň silnější klakson.

Potkají se dva Cigáni. "Hej Štefane, kam jdeš ?" "Do Prioru koupit rádio." "Jestli tě nechytnou, kup mi taky jedno."

Je finále olympijských her v řecko-římském zápase. Dostane se do něj Američan a Rus, kterého ještě nikdo neporazil pro jeho chvat zvaný "Preclík". V den zápasu se Američanův trenér opozdí v dopravní zácpě a když přiběhne do haly, Američan už přebírá zlatou medaili. trenér začne vykřikovat: "Ty jsi to dokázal, jak jsi se vyhnul Preclíku?"
"Neblázni, nebyli jsme tam ani 5 vsteřin a už mě v něm měl."
"A jak jsi se z toho dostal?"
"Jak jsem byl tak zkroucený, tak jsem viděl nad hlavou varlata, tak jsem se natáhl a vší silou kousnul"
"To je neuvěřitelné..."
"Taky jsem nevěřil, co chlap zvládne, když se kousne do vlastních koulí."

Ukrajinský dělník ze stavby přišel k doktorovi a lámanou češtinou mu vysvětluje, že má zácpu. Doktor ho prohlídne a pak povídá: "Předkloňte se a opřete se tady o stůl." Zedník se přehne přes stůl a doktor ho vší silou kopne do zadku a pak ho pošle na záchod. Zedník za chvilku vyjde ven a povídá: "Doktore, to je paráda. Co mám dělat, aby se mi to nevrátilo?" - "Přestaňte se utírat pytlema od cementu!"

Paní učitelka se ptá dětí: „Děti, co nám dává ovce?“
„Vlnu!“
„A co nám dává slepička?“
„Vajíčka!“
„A co nám dává kráva?“
„Pepíček potichu: „Domácí úkoly!“

Obrovský pes s peněženkou v tlamě vejde do řeznictví, položí peněženku na pult a posadí se před vitrínu s masem. "Tak co to bude chlapče?" ptá se řezník žertem. "Chtěl bys masíčko?" "Haf!" štekne pes. "Hm," přikývne řezník. "A co to bude? Játra, slanina, roštěná..." "Haf!" přeruší ho pes. "A kolik té roštěné chcete? Půl kila, kilo..." "Haf!" oznámí pes. Ohromený řezník maso zabalí a z peněženky si vezme peníze. Když pes odchází, řezník se ho rozhodne sledovat. Pes vejde do činžáku, vystoupí do druhého patra a začne škrábat na dveře. Vzápětí se dveře otevřou a nějaký muž začne psovi nadávat. "Proč na něj křičíte?" ptá se užaslý rezník. "Tak chytré zvíře jsem v životě neviděl!" "Chytré?" opáčí muž. "Tenhle týden si už potřetí zapomněl klíče!"

Jednou pozdě v noci se opilec chlubí kamarádovi novým bytem. Když vejdou do obýváku, kamarád si všimne velkého mosazného gongu.
„Na co máš ten gong?” ptá se zvědavě.
„To není gong, to jsou mluvící hodiny.”
„Mluvící hodiny?” diví se kamarád. „A jak fungujou?”
„Sleduj,” vezme palici a vší silou práskne do gongu. Ten se samozřejmě rozezvučí na celý panelák.
Na to se z vedlejšího bytu ozve: „Ty ses snad zbláznil, magore, jsou tři hodiny ráno!”

Hostující kazatel právě skončil sérii evangelizačních shromáždění v jednom vesnickém sboru. Členové té církve byli tak chudí, že mu nemohli zaplatit jeho výdaje. A tak se jeden ze starších rozhodl, že mu věnuje svého koně. Nebylo možné odmítnout, proto kazatel za darovaného koně srdečně poděkoval a chystal se na cestu.
Bývalý majitel koně si ho však zavolal a vysvětlil mu: „Toto je zvláštní kůň. Je vycvičen tak, že když řeknete ‚Chvála Bohu’, tak zrychlí a uslyší-li ‚Haleluja’, zastaví.”
Hostující kazatel slíbil, že dá na koně pozor, rozloučil se, nasedl, řekl „Chvála Bohu” a kůň se rozjel.
Všechno bylo v pořádku až do chvíle, kdy se blížili k hluboké rokli. Kazatel koni přikázal: „Chvála Bohu.”
Kůň zrychlil.
Kazatel zakřičel: „Chvála Bohu.”
Kůň se dal do cvalu.
Kazatel se chytil za hlavu: „Popletl jsem slova. Jak jen zněl ten příkaz k zastavení.”
Kůň se řítí k propasti a kazatel vykřikuje všechna slova, která ho napadají: „Amen... Hosana... Maranatha...” Nic nefunguje.
Náhle si vzpomene na kouzelné slůvko. Rázně přikáže: „Haleluja.” a kůň se zastaví půl metru před okrajem hrozné hluboké propasti.
Zpocený, ale šťastný kazatel se zhluboka nadechne, vděčně pohledí k nebi a pronese: „Chvála Bohu.”