Nejlepší vtipy

Co je největší ironie?
Když polykač mečů hodí šavli.

„Pane strážníku,” upozorňuje chodec, „máte jednu ponožku zelenou a druhou červenou.”
„To je zajímavé,” zamyslí se policista, „ještě jeden zrovna takový pár mám doma.”

„Kohn, příteli, otázečku: Kolik by snědli pěkně vypečenejch rohlíčků na lačný žaludek?”
Kohn se zasní: „Tak tři, čtyři.”
„Prdlajs, jeden!” směje se Roubíček. „Ostatní by už nejedli na lačno!”
Kohn přijde domů: „Sára, kolik bys snědla rohlíčků na lačno?”
„No, sotva jeden,” je překvapená Sára.
„To je škoda,” říká smutně Kohn, „mohl jsem ti říct bezvadnej vtip.”

Umře Žid a jde do nebe. Tam na něj čeká Svatý Petr a provádí ho přes celá nebesa. Na jednom místě Svatý Petr udělá: „Psst!”
„Proč?” diví se Žid.
Svatý Petr vysvětluje: „Na druhé straně jsou křesťani a myslejí si, že jsou tu jediní!”

Lezou dva vyprahlí trosečníci po poušti a jeden říká druhému: „Zaskřípej zubama, vole. Třeba nám přeběhne mráz po zádech.”

Z amplionu na koupališti: „Žádáme blonďatou ženu v červených plavkách s bílými puntíky, aby se ihned dostavila do šatny. Zapomněla si je obléct.”

Chlápek v restauraci: „Pane vrchní, ještě prosím jednu kostku cukru.”
„Vždyť už jsem vám jich přinesl aspoň šest.”
„No jo, ale všechny se mi rozpustily!”

Přijde host do restaurace a objednává si u vrchního: „Dvě vajíčka, jedno natvrdo až do zelena, druhé napůl syrové, dva připálené toasty, rozteklé máslo a dva plátky slaniny, z jedné strany syrové a z druhé spálené. K pití slabou a studenou kávu.”
„Omlouvám se, ale to asi naši kuchaři nesvedou.”
„Jakpak by ne, včera se jim to podařilo!”

Vleze cikán statkářovi do dvora a škemrá: „Velkomožný pán, dejte korunku nebo dvě! Pán Bůh vám oplatí.”
„No, oháníš se tu Pánem Bohem, umíš se aspoň pokřižovat?” povídá statkář. „Ve jménu Otce...”
„... a Ducha svatého amen!” doplní cikán.
„A kde máš Syna?” zeptá se statkář.
„On je v kurníku, velkomožný pán,” přiznává cikán, „ale nebojte sa, on vám tam nic neukradne!”

O Štědrém dnu volá Franta svému kámošovi: „Hele, nemáš dneska na půl dne čas?”
Kamarád se diví: „Zrovna dnes, a proč?”
„No já jen, že mám doma postavenej betlém a chybí mi tam osel...”

Proč pan Novák nikdy nepřijde domů opilý?
Protože ho vždycky přinesou!

Přijde chlapík k věštkyni a svěřuje se jí: „Včera v noci se mi zdálo, že dnes odpoledne uklouznu po bahně a zlámu si obě nohy. Je to pravda?”
Věštkyně se podívá do své křišťálové koule a po chvíli nesrozumitelného zaříkávání sděluje zákazníkovi, co se dozvěděla: „Mám pro vás jednu dobrou a jednu špatnou zprávu.”
„Tak mi řekněte radši nejdřív tu dobrou,” rozhodne se chlapík.
„Ta dobrá zpráva je, že po žádném bahně dnes odpoledne neuklouznete.”
„Uf, to se mi ulevilo... A ta špatná?” vyzvídá šťastný zákazník.
Věštkyně: „Neuklouznete po bahně, ale po velikém psím lejnu!”

Přijde děda do hospody, leje do sebe jeden rum za druhým a po každém říká: „Některé věci prostě nevysvětlíš.”
Barman se ho po chvilce ptá: „Jaké věci nevysvětlíš?”
A děda: „Ale, to takhle jednou dojím kozu a ona mi, mrcha, pravou nohou shodila kbelík s mlékem, tak jsem jí tu nohu přivázal k sloupku. Ale ona mi to zase shodila prozměnu levou, tak jsem jí přivázal i levačku. Ale začala mě zase otravovat ocasem, tak jsem jí ho přivázal páskem ke stropu. Najednou přišla manželka, mně spadly kalhoty... No, některé věci prostě nevysvětlíš!”

„Jak se má váš pes?” ptá se po utkání fotbalista rozhodčího.
„Jaký pes?” nechápavě odvětí rozhodčí. „Já žádného nemám...”
„To je divné, jste slepý a nemáte psa?!”

Chlápek, který smrděl jako lihovar, se těžce svalil na sedadlo v metru vedle jednoho kněze. Měl flekatou kravatu, stopy jasně červené rtěnky po tvářích a z půlky plnou láhev ginu čouhající v kapse. Vytáhl značně zmuchlané noviny a chvilku v nich četl. Pak se ptá kněze: „Otče, nevíte, co způsobuje artritidu?”
„No, myslím, že nadměrná konzumace alkoholu a nevázaný sexuální život.”
Opilec se s divným výrazem vrátil k novinám a pomrmlával si něco o nepochopitelných věcech a osudu. Kněz chvilku přemýšlí o tom, co řekl, a pak se opilcovi omlouvá: „Víte, nechtěl jsem být tak tvrdý. Jak dlouho máte artritidu?”
„Já ji nemám, ale tady píšou, že ji má Papež.”

V moskevské galerii visí obraz, na kterém je louka, na louce stoh sena a ze stohu trčí dva páry noh v jednoznačné poloze.
„Jak se jmenuje tento obraz?” ptá se návštěvník.
„Lenin ve Finsku.”
„Aha. A ty nohy špičkama nahoru jsou Lenina?”
„Ne, to jsou nohy Naděždy Krupské.”
„Takže ty nohy špičkama dolů jsou Lenina.”
„Ne, to jsou nohy Leonida Trockého.”
„A kde je potom Lenin?”
„Ve Finsku.”

Otec: „Vysvědčení samá pětka, můžeš mi říct, z čeho máš takovou radost?”
„Už jen jeden výprask a pak prázdniny!”

Lékař k pacientovi: „Vy jste měl přijít už před dvaceti lety!”
„Ale já jsem u vás byl!”
„Ano? Nevěřím. A co jsem vám říkal?”
„Podívej se mi do očí, ty zasraný simulante!”

Jede jeptiška ve vlaku a přistoupí dáma v nádherném kožichu. Jeptiška zbloudivší z cest Páně a střídmosti se osmělí a zeptá se: „Promiňte, ale prosím vás, kolik stál ten krásný kožich?”
Dáma se lehce pousměje: „Jednu noc lásky...”
Dáma o něco později svlékne kožich a objeví se nádherný briliantový náhrdelník. Jeptiška zvědavá jak kostelní myš zase nevydrží pokušení, které jí Bůh přichystal, a zeptá se na jeho cenu.
„Dvě noci lásky...” odpoví ona dáma.
Dáma si stáhne i rukavičky a na ruce má decentní, ale přesto nádherný prsten. Přidrzlá jeptiška dávno zbloudilá tisíce kilometrů od cest připravených Boží prozřetelností se zase ptá.
„To byly tři noci lásky,” zní odpověď.
Večer jeptiška rozjímá ve své cele a ozve se zaťukání. Jeptiška se zamýšlí a řekne k zavřeným dveřím: „Víte co, otče... jděte do prdele s těma svýma karamelkama!”

Jednou si Chuck Norris vzal dovolenou. Toto období se označuje jako velká hospodářská krize.