Nejlepší vtipy

„Pepíčku,” zlobí se učitelka, „pročpak jsi přišel pozdě do školy?”
„Protože jedna paní ztratila tisícikorunu.”
„A tys jí pomáhal hledat, viď?”
„Ne,” zašklebí se klučina. „Stál jsem tam a čekal, až odejde!”

Posteskne si při pozorování fakírova představení jedna žena: „Kéž by to bylo u mužů jako s tím hadem!”

„Josefe!” podívá se zpýtavě choť pana Nováka, který přichází domů krátce před půlnocí. „Jak mi to vysvětlíš? Ráno sis jenom odskočil k holiči...?”
„Ano, máš pravdu,” škytne provinile a vysvětluje: „Ale pořezal mi při holení krk, a tak jsem se zastavil v hospodě a pozoroval, zda mi ještě dobře těsní...”

Jede kovboj na koni a vyplaší se mu. Kovboj spadne a vidí hada. Chytí ho a had povídá: „Ssss, když mě pustíš, splním ti tři přání.”
Kovboj si pomyslí: „Mluvící had, píčovina, ale budiž.”
Pustí hada a ten mu říká: „Jaký máš první přání?”
„Chci mít obličej jako Stallone.”
„Druhé přání?”
„Chci být svalnatý jako Schwarzenegger.”
Nakonec kovboje nenapadalo už žádné další přání, tak řekl: „Chci mít přirození jako můj kůň.”
Had: „Jak si ráčíš.”
Kovboj jede domů, dívá se do zrcadla a povídá: „Hmmm, obličej jak Stallone.”
Sundá košili a povídá: „Hmmm, fakt jak Schwarzenegger.”
Sundá trenýrky a říká: „A kurva, já zapomněl, že mám klisnu!”

Mezi kamarády: „Dneska je to takovej ospalej den...”
„Máš pravdu, taky bych se s někým vyspal.”

Turisté na Novém Zélandě se před obědem ptají místního hotelového kuchaře, co bude k obědu. Odpověď je velmi překvapí: „Jahodové knedlíky.”
Opravdu si pochutnají, jen s tou malou vadou, že ty knedlíky nebyly ovocné, jak jsme u nás zvyklí, ale s masovou náplní. To však všichni excelentnímu kuchaři odpustili. Po dobrém jídle vládne mezi turisty pohoda, když náhle do jídelny vrazí vedoucí výpravy: „Kde je pan Jahoda?”

Pepíčku, kolik druhů opic znáš?Ani jeden, paní učitelko, já jsem abstinent!

Pepíček sedí na zkoušce proti učiteli a učitel se ho ptá: "Když dva lidé spolu hovoří a jeden z nich je hlupák, co se stane?". "Ten druhý neudělá zkoušku," odpoví Pepíček.

Učitelka zvedne oči od slohovek a pohlédne na zářného zástupce zadních lavic: „Pepíčku, co to má znamenat - hvězdička neříkej hvězdička?”
„No přece Nikdy neříkej nikdy.”

Přijde Pepíček ze školy a říká: „Mami, tati, zítra píšeme pět závěrečných prověrek do druhého pololetí.”
„Dobře se uč, Pepíčku,” říká maminka, „ať nedostaneš dvojku.”
Pepíček jde druhý den do školy a maminka se ho ptá: „Pepíčku, tak jak dopadla ta prověrka? Doufám, že nebyla nějaká dvojka...”
A Pepíček říká: „Buď v klidu, mami, všechno byly pětky.”