Nejlepší vtipy

Jedné zoo se podařilo získat velice vzácný druh gorily. Po několika týdnech se však samice stala velmi neklidnou a téměř nezvládnutelnou. Po důkladné prohlídce došel veterinář k jasnému závěru - gorila je v říji. Nastal velký problém, protože samec tohoto druhu nebyl nikde k sehnání. Zástupce ředitele si vzpomněl, že Pepa, jeden z uklízečů klecí, je pověstný tím, že dokáže uspokojit každou ženu, a navíc je, jak se říká, ducha mdlého, takže by se možná dalo něco vymyslet. Tak se rozhodli zkusit Pepu nějak motivovat, že by uspokojil tu gorilí samici, řekněme za tři tisíce. Pepa odpověděl, že to zní zajímavě, ale musí si to rozmyslet.
Druhý den jim Pepa přišel říct, že tu nabídku bere, ale má tři podmínky: „Za prvé, odmítám ji políbit. Za druhé, kdyby z toho spojení cokoliv vzniklo, odmítám nést jakoukoliv odpovědnost. A za třetí, s těma třema tisícema mi musíte počkat až po výplatě!”

Malé děvčátko se ptá své matky: „Mami, můžu vzít psa na procházku kolem našeho domovního bloku?”
Matka odpoví: „Ne, protože hárá.”
„Co to znamená?” zeptá se dítě.
„Běž se zeptat tatínka. Myslím, že je v garáži.”
Malé děvčátko jde do garáže a říká: „Tati, můžu vzít Belle na procházku kolem našeho domovního bloku? Ptala jsem se maminky, ona ale řekla, že pes hárá a abych se šla zeptat tebe.”
Otec řekl: „Přiveď Belle sem.” Vzal hadr, namočil jej do benzínu, potřel jím zadní část psa, aby zakryl zápach a řekl: „Dobrá, můžeš jít. Ale drž Belle na vodítku a obejdi s ní blok jenom jednou.”
Malé děvčátko se psem odešlo. Za několik minut se ale vrátilo a pes na vodítku chyběl. Překvapený otec se zeptal: „Kde je Belle?”
Malé děvčátko odpovědělo: „Asi v polovině cesty kolem bloku jí došel benzín a nějaký pes se ji teď snaží dotlačit domů...”

„Proč ti píše ta tvoje dívka pořád tak dlouhé dopisy?“ vyzvídá kormidelník na mladém námořníkovi. „Všechno mi podrobně vypisuje, abychom se nemuseli zdržovat řečmi, až za ní přijedu.“

Námořník píše milostný dopis jedné ze svých milenek, pojednou se zarazí a dlouho okusuje tužku. Pak se obrátí na kamaráda a povídá: „Byl bys tak laskav, Jime, a sundal si košili?“ „Prosím tě, na co?“ „Chtěl bych se podívat, jak se píše Mary Lou.“

Loučí se námořník se svou dívkou. Na rozloučenou mu dává dívka svoji fotografii a zdůrazňuje, aby ji měl neustále na očích. „Tvoje fotografie je velmi pěkná,“ povídá námořník, „ale postrádám na ní to, co mám u tebe nejraději.“ „Ale Johne,“ zapýří se dívka, „vždyť je to jenom obličej!“

„Čas jsou peníze,” řekl vrchní a připsal datum do položek účtu.

Zpívají děti ve škole píseň o mašince.
„Proč nezpíváš, Pepíčku?”
„Znám truchlivou verzi: Ta pitomá mašinka zajela nám tatínka, zajela ho po ránu, když se vracel po flámu, přejela ho přes prsa, u nás nikdo neplesá.”

Vraci se uplne opily chlapek domu, vytahne klice a odemyka byt. Najednou vybehne majitel bytu a povida: Sousede, prosim Vas, vzdyt vy bydlite o poschodi vys. Chlapek se mota po dome a znovu stoji pred temi stejnymi dvermi. Znovu vybehne soused a vysvetluje mu, ze bydli o poschodi vys. Na potreti se uz opily chlapek neudrzi: No, hlavne, ze ty bydlis vsude!

"Dobrý den, pane profesore."
"Dobrý den, vážený pane profesore."
"Včera po lahodném obědu jsem potkal alternativně mentálně založeného
spoluobčana."
"Ale jak jste to, váženy pane kolego, poznal?"
"Možná tomu lze težko uveřit, pane profesore, ale misto "obávám se, že vaše
věta není úplně přesná" říkal "hovno!", pane profesore."

Pepíček se modlí před Vánocemi a na konci modlitby zakřičí: "Ježíšku, dones mi kolo!" "Ježíšek není hluchý," domlouvá mu sestra. "Ale babka jo."